ECLI:CZ:NS:2015:26.CDO.1237.2015.1
sp. zn. 26 Cdo 1237/2015
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zbyňka Poledny a soudců JUDr. Aleše Zezuly a JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., v exekuční věci oprávněného J. Š. , zastoupeného JUDr. Bedri Tomáškem, advokátem se sídlem v Kolíně IV, Politických vězňů 27, proti povinnému J. N. , podnikajícímu pod živnostenským jménem J. N. - TRACTANT FABRI, identifikační číslo osoby 11291940, se sídlem v Kolíně IV, Komenského 207, pro 657 256,56 Kč s příslušenstvím, vedené u soudní exekutorky Mgr. Veroniky Jakubovské, zástupce soudního exekutora JUDr. Jána Loceka, Exekutorský úřad Kutná Hora, se sídlem v Kutné Hoře, Vocelova 394, pod sp. zn. 092 EX 104/10, o dovolání oprávněného proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 5. ledna 2015, č. j. 20 Co 555/2014-119, takto:
Dovolání se odmítá .
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.):
Nejvyšší soud České republiky dovolání oprávněného proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 5. 1. 2015, č. j. 20 Co 555/2014-119 jímž bylo zrušeno usnesení soudní exekutorky Mgr. Veroniky Jakubovské, zástupce soudního exekutora JUDr. Jána Loceka, Exekutorský úřad Kutná Hora, ze dne 23. 4. 2014, č. j. 092 EX 104/10-99, o rozvrhu rozdělované podstaty, a věc byla soudní exekutorce vrácena k dalšímu řízení, odmítl podle §243c odst. 1 věty první zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 – dále o. s. ř. (srov. část první, čl. II., bod 7. zákona č. 404/2012 Sb., a část první, čl. II., bod 2. přechodných ustanovení zákona č. 293/2013 Sb.), neboť dovolatel v rozporu se zákonným požadavkem ohledně nezbytných obsahových náležitostí dovolání (§241a odst. 2 o. s. ř) nevylíčil důvod dovolání (vymezením právního posouzení věci, které pokládá za nesprávné, a výkladem, v čem spočívá nesprávnost tohoto posouzení
– §241a odst. 1 a odst. 3 o. s. ř.), a rovněž neuvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§241a odst. 2 ve spojení s §237 o. s. ř.). K projednání dovolání přitom nepostačuje ani pouhý odkaz na §237 o. s. ř. či citace textu uvedené procesní normy, aniž by z dovolání bylo zřejmé, který z předpokladů přípustnosti dovolání uvedených alternativně v §237 o. s. ř. je dle názoru dovolatele splněn (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uveřejněné pod číslem 4/2014 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek). Za tohoto stavu dovolání povinného trpí vadou obsahu, kterou po uplynutí lhůty k dovolání (§240 o. s. ř.) nelze odstranit (srov. §241b odst. 3 větu první o. s. ř.) a pro kterou nelze v dovolacím řízení pokračovat.
Dovolatel v dovolání ustanovení §237 o. s. ř. vůbec nezmiňuje a předpoklad přípustnosti dovolání vymezuje tak, že „v dovoláním napadeném rozhodnutí byla řešena otázka, která by měla být posouzena jinak, než byla posouzena odvolacím soudem“, což žádnému hledisku uvedenému v §237 o. s. ř. neodpovídá; podle jednoho ze zákonných předpokladů přípustnosti, k němuž dovolatel zřejmě směřoval, se sice lze domáhat, aby rozhodná otázka hmotného nebo procesní práva byla Nejvyšším soudem posouzena jinak, ale musí jít o právní otázku dříve vyřešenou právě dovolacím - nikoli odvolacím - soudem.
Se zřetelem k výsledku dovolacího řízení nemůže být dovolatelem uplatněný návrh na odklad vykonatelnosti napadeného usnesení odvolacího soudu (§243 písm. a) o. s. ř.) důvodný, o čemž dovolací soud zvláštní zamítavé rozhodnutí nevydává (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 11. 2005, sp. zn. 20 Cdo 873/2005, publikované na webových stránkách Nejvyššího soudu).
O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu (§87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb., exekuční řád, ve znění pozdějších předpisů).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 21. října 2015
JUDr. Zbyněk Poledna
předseda senátu