ECLI:CZ:NS:2015:26.CDO.1952.2015.1
sp. zn. 26 Cdo 1952/2015
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Feráka a soudkyň Doc. JUDr. Věry Korecké, CSc., a JUDr. Pavlíny Brzobohaté ve věci žalobce VOD Jetřichovec, družstvo , se sídlem v Pacově, Jetřichovec 62, IČO: 00111295, zastoupeného JUDr. Jakubem Vozábem, Ph.D., advokátem se sídlem v Praze 4 – Nuslích, Pod vilami 747/10, proti žalovanému Ing. J. P. , zastoupenému JUDr. Pavlem Tenklem, advokátem se sídlem v Táboře, Husovo nám. 531/12, o určení existence nájemního vztahu a o vzájemném návrhu žalovaného na zaplacení částky 98.018,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Pelhřimově pod sp. zn. 4 C 122/2013, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích – pobočky v Táboře ze dne 28. listopadu 2014, č. j. 15 Co 437/2014-323, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Nejvyšší soud České republiky dovolání žalobce (dovolatele) proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích – pobočky v Táboře ze dne 28. listopadu 2014, č. j. 15 Co 437/2014-323, odmítl podle §243c odst. 1 o. s. ř. (zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném do 31. prosince 2013 /viz čl. II bod 2 ve spojení s čl. VII zákona č. 293/2013 Sb./ – dále opět jen „o. s. ř.“), neboť v něm schází náležité vylíčení, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§237 až 238a o. s. ř.), přičemž tuto vadu, pro níž nelze v dovolacím řízení pokračovat, včas (po dobu trvání lhůty k dovolání) neodstranil (§241b odst. 3 o. s. ř.). Má-li totiž být dovolání přípustné podle §237 o. s. ř. (jako v této věci) proto, že napadené rozhodnutí závisí – jak avizoval dovolatel – na řešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, musí být z obsahu dovolání zřejmé, o kterou otázku hmotného nebo procesního práva jde a od které "ustálené rozhodovací praxe" (rozuměno judikatury dovolacího soudu, kterou lze vymezit i pouhým slovním popisem bez uvedení konkrétní spisové značky či značek rozhodnutí dovolacího soudu – viz rozhodnutí Ústavního soudu České republiky z 18. prosince 2014, sp. zn. IV. ÚS 1256/14, a z 21. ledna 2015, sp. zn. IV. ÚS 3530/14) se řešení této právní otázky odvolacím soudem odchyluje (srov. usnesení Nejvyššího soudu z 25. září 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uveřejněné pod č. 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Tomuto požadavku však dovolatel nedostál. Z obsahu dovolání (§41 odst. 2 o. s. ř.) totiž vyplývá, že sice nesouhlasil s právními názory, které soudy obou stupňů přijaly při posouzení (hmotněprávní) otázky zániku nájemního poměru, o jehož existenci vedl spor v souzené věci, avšak již nespecifikoval, od které „relevantní“ rozhodovací praxe se řešení dané otázky odchyluje; jeho odkaz na rozhodovací praxi jiných soudů než Nejvyššího soudu České republiky jako soudu dovolacího, navíc vztahující se alespoň zčásti k jiné otázce, je právně bezvýznamný. Nelze ani přehlédnout, že ačkoliv zdůrazňoval, že dovoláním nemůže být nijak zpochybněn zjištěný skutkový stav, ve skutečnosti uplatnil i nezpůsobilý důvod, jehož prostřednictvím se pokusil zpochybnit správnost (úplnost) zjištěného skutkového stavu rozhodného pro právní názor týkající se zániku (ze zákona vzniklého) nájemního vztahu k pozemkům. Zbývá dodat, že k doplňku dovolání ze dne 8. dubna 2015 dovolací soud nepřihlížel, jelikož byl podán až po uplynutí zákonné dvouměsíční lhůty k podání dovolání (§241b odst. 3 věta první ve spojení s §240 odst. 1 o. s. ř.).
Bylo-li dovolání odmítnuto, nemusí být rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení odůvodněno (srov. §243f odst. 3 větu druhou o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 21. července 2015
JUDr. Miroslav Ferák
předseda senátu