ECLI:CZ:NS:2015:26.CDO.1991.2015.1
sp. zn. 26 Cdo 1991/2015
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a soudců JUDr. Zbyňka Poledny a JUDr. Aleše Zezuly v exekuční věci oprávněné TNM PRINT s. r. o. , se sídlem v Poděbradech, Jiráskova 1424/3, identifikační číslo 25012746, zastoupené JUDr. Jiřím Schüllerem, advokátem se sídlem Potěhy č. p. 146, proti povinnému M. P. , bytem U. J., identifikační číslo 62476041, zastoupenému Mgr. Pavlem Černým, advokátem se sídlem v Kolíně III, Obecní dvůr 433, pro 427 560,- Kč s příslušenstvím, o návrhu povinného na odklad a zastavení exekuce, vedené u Okresního soudu v Kolíně pod sp. zn. 38 EXE 957/2010, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 19. 12. 2014, č. j. 27 Co 507/2014-253, takto:
Dovolání se odmítá .
Odůvodnění:
Okresní soud v Kolíně zamítl usnesením ze dne 1. 8. 2014, č. j. 38 EXE 957/2010-232, návrh povinného na odklad exekuce (výrok I.) a návrh povinného na zastavení exekuce (výrok II.). Uvedl, že podání mimořádného opravného prostředku není samo o sobě důvodem pro odklad exekuce; zároveň neshledal na základě povinným tvrzených skutečností důvody pro zastavení exekuce podle §268 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „o. s. ř.).
Krajský soud v Praze napadeným rozhodnutím usnesení okresního soudu potvrdil. Ztotožnil se se závěry soudu prvního stupně a dodal, že důvody, jež uvádí povinný v návrhu na zastavení exekuce, se vztahují k nalézacímu řízení.
Povinný v dovolání směřujícímu proti výroku potvrzujícímu zamítnutí návrhu na zastavení exekuce namítá, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Je přesvědčen, že „dovolacím soudem má být vyřešena otázka hmotného práva, ale i má být dovolacím soudem právní otázka posouzena jinak“. Vydání exekučního titulu (rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 6. března 2009, č. j. 46Cm 163/2007-114) považuje za nezákonné, nesouhlasí s částkou, kterou má podle něj zaplatit, a je přesvědčen o nezákonnosti úroku 0,3 % od 7. 6. 2005 do zaplacení, který tak ročně dosahuje výše 109,5 %. Namítal, že ze strany oprávněné nedošlo ke splnění předmětu smlouvy, že povinný řádně předmět kupní smlouvy ze dne 16. 3. 2005 reklamoval a nesouhlasí s názorem, že právo odstoupit od smlouvy se nepromlčelo. Navrhl, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu v napadené části zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle občanského soudního řádu ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 (srov. část první, čl. II, bod 7. zákona č. 404/2012 Sb., a část první, čl. II, bod 2. zákona č. 293/2013 Sb.).
Dovolání není přípustné, neboť podle ustálené judikatury exekuční soud již není oprávněn věcnou správnost exekučního titulu přezkoumávat, jelikož jeho obsahem je vázán a je povinen z něj vycházet (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. července 2008, sp. zn. 20 Cdo 2273/2008, ze dne 5. srpna 2008, sp. zn. 20 Cdo 4548/2007, či ze dne 25. října 2002, sp. zn. 20 Cdo 554/2002, uveřejněné pod číslem 62/2004 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Do exekučního řízení se rovněž nepřenášejí případné vady nalézacího řízení (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. dubna 2015, sp. zn. 26 Cdo 3570/2014, jež je veřejnosti k dispozici na webových stánkách Nejvyššího soudu).
Nejvyšší soud proto dovolání podle §243c odst. 1 o. s. ř. odmítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu (§87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/ a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 23. června 2015
JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D.
předsedkyně senátu