ECLI:CZ:NS:2015:26.CDO.2037.2015.1
sp. zn. 26 Cdo 2037/2015
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Pavlíny Brzobohaté a soudců JUDr. Jitky Dýškové a JUDr. Miroslava Feráka v exekuční věci oprávněných a) H. R. , a b) Ing. A. R. , zastoupených JUDr. Ivou Zlochovou, advokátkou se sídlem ve Žďáru nad Sázavou, Havlíčkovo nám. 153/2, proti povinnému A. P. , o zastavení exekuce vyklizením nemovitostí, vedené u Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou pod sp. zn. 15 EXE 469/2014, o dovolání oprávněných proti usnesení Krajského soudu v Brně - pobočky v Jihlavě ze dne 27. listopadu 2014, č. j. 54 Co 761/2014-100, a usnesení Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou ze dne 9. června 2014, č. j. 15 EXE 469/2014-77 takto:
I. Řízení o dovolání proti usnesení Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou ze dne 9. června 2014, č. j. 15 EXE 469/2014-77, se zastavuje .
II. Dovolání proti usnesení Krajského soudu v Brně - pobočky v Jihlavě ze dne 27. listopadu 2014, č. j. 54 Co 761/2014-100, se odmítá .
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Krajský soud v Brně - pobočka v Jihlavě usnesením ze dne 27. 11. 2014, č. j. 54 Co 761/2014-100, potvrdil usnesení Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou ze dne 9. 6. 2014, č. j. 15 EXE 469/2014-77, kterým podle §268 odst. 1 písm. h) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), ve spojení s §52 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb., exekuční řád, ve znění pozdějších předpisů, zastavil exekuci pro nesplnění podmínky zajištění řádného náhradního bytu.
Oprávnění napadli dovoláním usnesení soudů obou stupňů.
Dovolání je mimořádným opravným prostředkem proti pravomocnému rozhodnutí odvolacího soudu (§236 odst. 1 o. s. ř.). Opravným prostředkem proti rozhodnutí soudu prvního stupně je odvolání, občanský soudní řád ani neupravil funkční příslušnost soudu pro projednání dovolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně. Nedostatek funkční příslušnosti je přitom neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení (srov. též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 7. 1997, sp. zn. 2 Cdon 30/97, uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 14, ročníku 1997, pod číslem 112). Nejvyšší soud proto řízení o dovolání proti usnesení soudu prvního stupně zastavil (§104 odst. 1 ve spojení s ustanovením §243c odst. 1 o. s. ř.).
Dovolání proti usnesení odvolacího soudu není přípustné podle §237 o. s. ř., neboť napadené usnesení je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu, která v poměrech zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 10. 2011, dovodila, že zajištění náhradního bytu v jiné obci, než byt vyklizovaný, je možné jen v případě, jestliže tak výslovně stanoví soud v nalézacím řízení; při nesplnění podmínky zajištění náhradního bytu ve stejné obci je exekuce vyklizením bytu nepřípustná (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 11. 2001, sp. zn. 20 Cdo 605/2001, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 7. 2000, sp. zn. 20 Cdo 1287/98, uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 2, ročníku 2001, pod číslem 29) a není důvod, aby rozhodná právní otázka vymezená v dovolání byla posouzena jinak. V exekučním řízení je soud vázán exekučním titulem, mají-li oprávnění za to, že by vyklizení povinného mělo být vázáno na zajištění jiné bytové náhrady, musí se (v nalézacím řízení) domáhat změny exekučního titulu (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. 11. 2000, sp. zn. 26 Cdo 2896/99).
Nejvyšší soud proto dovolání oprávněných podle ustanovení §243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 11. listopadu 2015
JUDr. Pavlína Brzobohatá
předsedkyně senátu