Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 17.03.2015, sp. zn. 26 Cdo 3551/2014 [ usnesení / výz-C ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2015:26.CDO.3551.2014.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2015:26.CDO.3551.2014.1
sp. zn. 26 Cdo 3551/2014 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Doc. JUDr. Věry Korecké, CSc., a soudců JUDr. Miroslava Feráka a JUDr. Pavlíny Brzobohaté ve věci žalobkyně České republiky – Ministerstva pro místní rozvoj , se sídlem Praha 1, Staroměstské náměstí 932/6, zastoupené Mgr. Vladimírem Nyčem, advokátem, se sídlem Praha 1, Na Příkopě 583/15, proti žalované Image Theatre s.r.o. , se sídlem Praha 1, Pařížská 4, zastoupené Mgr. Robertem Němcem, LL.M, advokátem se sídlem Praha 1, Jáchymova 26/2 o vyklizení nebytových prostor, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 25 C 6/2012, o dovolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 30. dubna 2014, č. j. 54 Co 290/2013-77, takto: I. Dovolání se odmítá . II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Městský soud v Praze (odvolací soud) rozsudkem ze dne 30. 4. 2014, č. j. 54 Co 290/2013-77 změnil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 13. 2. 2013, č. j. 25 C 6/2012-49, kterým byla žaloba na vyklizení zamítnuta, tak, že uložil žalované povinnost vyklidit nebytové prostory tam specifikované do 31. 12. 2014; současně rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů a o povinnosti žalované zaplatit soudní poplatek. Dovolání žalované proti rozsudku odvolacího soudu není přípustné podle §237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění od 1. 1. 2013 (srovnej článek II., bod 1. přechodných ustanovení zákona č. 404/2012 Sb.), neboť napadené rozhodnutí nezávisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, a nejedná se ani o případ, kdy má být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§237 o. s. ř.). Dovolatelkou nastolená právní otázka neplatnosti smlouvy o nájmu nebytových prostor pro rozpor s ustanovením §27 odst. 2 věty třetí zákona č. 219/2000 Sb. již byla dovolacím soudem vyřešena - srov. rozsudek Nejvyššího soudu z 25. 3. 2004, sp. zn. 28 Cdo 173/2004 (ústavní stížnost proti tomuto rozhodnutí byla odmítnuta usnesením Ústavního soudu České republiky z 26. 5. 2005, sp. zn. II. ÚS 387/04) a odvolací soud se od rozhodovací praxe dovolacího soudu neodchýlil. Námitka dovolatelky, že citované rozhodnutí vycházelo jen z vyhlášky č. 119/1988 Sb. (jež zákonu č. 219/2000 Sb. předcházela), a proto je nelze na danou věc použít, není důvodná, neboť Nejvyšší soud v něm platnost smlouvy o nájmu nebytových prostor posuzoval i z hlediska zákona č. 219/2000 Sb. Poukaz dovolatelky na rozpor napadeného rozsudku s rozhodnutími Nejvyššího soudu z 27. 5. 2004, sp. zn. 32 Odo 314/2003, z 10. 1. 2008, sp. zn. 32 Odo 801/2006, a z 11. 4. 2012, sp. zn. 28 Cdo 326/2012), je rovněž nepřípadný, neboť tato vycházejí z jiného skutkového stavu. Obdobně to platí i o jejím odkazu na nález Ústavního soudu z 14. 4. 2005, sp. zn. I. ÚS 625/03, neboť v nyní projednávané věci nejde o otázku zjišťování obsahu smlouvy jejím výkladem, ale o posouzení její platnosti z hlediska souladu, resp. rozporu se zákonem. Nad rámec uvedeného je možno dodat, že nelze dovodit, že by žalobkyně těžila z protiprávního stavu, který vyvolala (jak namítala dovolatelka s poukazem na ustanovení §6 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb.), neboť v případě, že by smlouva o nájmu nebytových prostor splňovala náležitosti požadované ustanovením §27 odst. 2 zákona č. 219/2000 Sb., dávala by žalobkyni možnost, aby od smlouvy kdykoliv odstoupila v případě, že by pronajaté prostory potřebovala pro plnění svých úkolů ve smyslu §27 odst. 1 zákona č. 219/2000 Sb. Ani při posouzení neplatnosti smlouvy s ohledem na ustanovení části první, hlavy I. zákona č. 89/2012 Sb. (s přihlédnutím k ustanovení §3030) by tak nebylo možno dospět k jinému závěru, než učinil odvolací soud. Nejvyšší soud dovolání žalované jako nepřípustné odmítl (§243c odst. 1 věta první o. s. ř.). Bylo-li dovolání odmítnuto, nemusí být rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení odůvodněno (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.). Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 17. března 2015 Doc. JUDr. Věra Korecká, CSc. předsedkyně senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:03/17/2015
Spisová značka:26 Cdo 3551/2014
ECLI:ECLI:CZ:NS:2015:26.CDO.3551.2014.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Nájem nebytových prostor
Dotčené předpisy:§9 předpisu č. 116/1990Sb.
§27 odst. 1 předpisu č. 219/2000Sb.
Kategorie rozhodnutí:C
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-19