ECLI:CZ:NS:2015:26.CDO.5304.2014.1
sp. zn. 26 Cdo 5304/2014
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Feráka a soudkyň Doc. JUDr. Věry Korecké, CSc., a JUDr. Pavlíny Brzobohaté ve věci žalobce Bytového družstva Vodova 41 , se sídlem v Brně, Vodova 41, IČO: 26310562, zastoupeného Mgr. Robertem Follem, MBA, advokátem se sídlem v Brně – Veveří, Šumavská 524/31, proti žalované J. K. , zastoupené Mgr. Martinem Bařinkou, advokátem se sídlem v Brně – Žabovřeskách, Marie Steyskalové 767/62, o vyklizení bytu, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 54 C 98/2009, o dovolání žalované proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 13. prosince 2013, č. j. 19 Co 248/2010-221, takto:
Dovolací řízení se zastavuje .
Odůvodnění:
K dovolání žalované Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací rozsudkem ze dne 25. dubna 2013, č. j. 26 Cdo 3177/2012-182, zrušil rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 22. února 2012, č. j. 19 Co 248/2010-142, ve spojení s usnesením ze dne 28. května 2012, č. j. 19 Co 248/2010-164, a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Poté Krajský soud v Brně usnesením ze dne 13. prosince 2013, č. j. 19 Co 248/2010-221, ve spojení s usnesením ze dne 28. března 2014, č. j. 19 Co 248/2010-236, přerušil řízení do skončení dovolacího řízení ve věci vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 9 Cm 46/2003.
Proti usnesení odvolacího soudu podala samotná žalovaná (dovolatelka) dovolání.
Podle §241 odst. 1 o. s. ř. (zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném do 31. prosince 2013 /viz čl. II bod 2. zákona č. 293/2013 Sb./ – dále opět jen „o. s. ř.“) není-li dále stanoveno jinak, musí být dovolatel (fyzická osoba), nemá-li právnické vzdělání, zastoupen advokátem (případně notářem), jímž musí být také dovolání sepsáno. Povinné zastoupení je zvláštní podmínkou dovolacího řízení týkající se dovolatele, jejíž nedostatek lze odstranit, avšak bez jejíhož splnění není možno dovolání věcně projednat. Jak vyplývá z ustanovení §241 odst. 4 o. s. ř., požadavek povinného zastoupení není naplněn jen tím, že si dovolatel zvolí zástupcem advokáta (popř. je mu ustanoven soudem). Součástí povinného zastoupení je i to, že dovolání musí být sepsáno tímto advokátem. Jestliže si dovolatel zvolí advokáta (popř. jestliže je mu advokát ustanoven soudem) až poté, co sám podal dovolání, je ke splnění požadavku povinného advokátního zastoupení nezbytné, aby advokát již učiněné podání (ve dvouměsíční lhůtě podle §241b odst. 3 o. s. ř.) nahradil nebo doplnil vlastním podáním či se s původním podáním alespoň písemně nebo ústně do protokolu ztotožnil (srov. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 27. května 1999, sp. zn. 26 Cdo 1121/99, uveřejněné pod č. 64 v sešitě č. 6 z roku 2000 časopisu Soudní judikatura). Pokud se tak nestane, podmínka povinného advokátního zastoupení není splněna.
Podle §104 odst. 2 o. s. ř. jde-li o nedostatek podmínky řízení, který lze odstranit, učiní k tomu soud vhodná opatření. Nezdaří-li se nedostatek podmínky řízení odstranit, řízení zastaví.
V posuzované věci byla usnesení Krajského soudu v Brně o přerušení řízení doručena advokátu Mgr. Pavlu Procházkovi (který dovolatelku v té době v řízení zastupoval – viz usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 4. září 2013, č. j. 19 Co 248/2010-200) ve dnech 17. prosince 2013 (usnesení o přerušení řízení ze dne 13. prosince 2013, č. j. 19 Co 248/2010-221) a 2. dubna 2014 (související opravné usnesení ze dne 28. března 2014, č. j. 19 Co 248/2010-236). Dne 17. února 2014 podala samotná dovolatelka u Městského soudu v Brně (včasné) dovolání proti citovanému usnesení Krajského soudu v Brně o přerušení řízení. Advokát Mgr. Pavel Procházka však dovolání (ve dvouměsíční dovolací lhůtě plynoucí od doručení opravného usnesení /§240 odst. 1 věta druhá o. s. ř./) nesepsal, nedoplnil a ani se s dovoláním sepsaným samotnou dovolatelkou neztotožnil (k tomu viz rovněž podání na č. l. 230 a 232 a přípis na č. l. 231 spisu). Pro úplnost považuje dovolací soud za potřebné doplnit, že následně byl dovolatelce k její žádosti ustanoven Městským soudem v Brně advokát Mgr. Martin Bařinka (usnesením ze dne 16. října 2014, č. j. 54 C 98/2009-268, které nabylo právní moci dne 14. listopadu 2014) a ani tento advokát se s dovoláním sepsaným samotnou dovolatelkou nijak „nevypořádal“. Marným uplynutím dovolací lhůty (podle §240 odst. 1 o. s. ř.), která je lhůtou zákonnou a nelze ji prodloužit, se tak původně odstranitelné vady dovolání staly neodstranitelnými.
Z uvedeného vyplývá, že zákonem stanovená podmínka dovolacího řízení podle §241 odst. 1 věty první o. s. ř. ve spojení s ustanovením §241 odst. 4 o. s. ř. nebyla přes opatření provedené Městským soudem v Brně ve dvouměsíční lhůtě podle §240 odst. 1 o. s. ř. splněna (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. června 2010, sp. zn. 26 Cdo 853/2010 /ústavní stížnost podanou proti citovanému usnesení Ústavní soud České republiky odmítl usnesením ze dne 23. listopadu 2010, sp. zn. II. ÚS 2794/10/). Nejvyšší soud proto řízení o dovolání proti usnesení odvolacího soudu pro nedostatek uvedené podmínky řízení podle §241b odst. 2 a §104 odst. 2 o. s. ř. zastavil.
Nejvyšší soud nerozhoduje o nákladech (dovolacího) řízení, jestliže dovoláním napadené rozhodnutí odvolacího soudu není rozhodnutím, jímž se řízení končí, a jestliže řízení nebylo již dříve skončeno (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. července 2002, sp. zn. 20 Cdo 970/2001, uveřejněné pod č. 149 v sešitě č. 8 z roku 2002 časopisu Soudní judikatura a pod č. 48 v sešitě č. 6 z roku 2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 17. března 2015
JUDr. Miroslav Ferák
předseda senátu