ECLI:CZ:NS:2015:29.CDO.2939.2015.1
sp. zn. 29 Cdo 2939/2015
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Šuka a soudců JUDr. Filipa Cilečka a JUDr. Marka Doležala v právní věci navrhovatele JUDr. M. R. zastoupeného Mgr. Ivanou Sládkovou, advokátkou, se sídlem v Praze 5, Janáčkovo nábřeží 39/51, PSČ 150 00, za účasti společnosti Ferona, a. s. , se sídlem v Praze 1, Havlíčkova 1043/11, PSČ 111 82, identifikační číslo osoby 26440181, zastoupené Mgr. Ing. Jakubem Šnajderem, advokátem, se sídlem v Brně, Ptašínského 307/4, PSČ 602 00, o vyslovení neplatnosti rozhodnutí jediného akcionáře v působnosti valné hromady, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 36 Cm 271/2005, o dovolání navrhovatele proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 5. února 2015, č. j. 14 Cmo 292/2013-245, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
V záhlaví označeným usnesením Vrchní soud v Praze k odvolání navrhovatele potvrdil usnesení ze dne 25. dubna 2013, č. j. 36 Cm 271/2005-213, kterým Městský soud v Praze zamítl návrh na vyslovení neplatnosti rozhodnutí jediného akcionáře společnosti Ferona, a. s. při výkonu působnosti valné hromady ze dne 27. září 2005.
Jde přitom již o druhé rozhodnutí odvolacího soudu ve věci, když usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 15. prosince 2010, č. j. 14 Cmo 388/2009-121, jímž potvrdil usnesení Městského soudu v Praze ze dne 9. prosince 2008, č. j. 36 Cm 271/2005-93, o zamítnutí návrhu, bylo k dovolání navrhovatele (spolu s rozhodnutím soudu prvního stupně) usnesením Nejvyššího soudu ze dne 23. října 2012, č. j. 29 Cdo 1819/2011-150 (jež je veřejnosti dostupné, stejně jako ostatní rozhodnutí dovolacího soudu přijatá po 1. lednu 2001, na webových stránkách Nejvyššího soudu), zrušeno a věc byla vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
Proti usnesení odvolacího soudu podal navrhovatel dovolání, jež Nejvyšší soud odmítl podle §243c odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“).
Učinil tak proto, že dovolání nesměřuje proti žádnému z usnesení vypočtených v §238a o. s. ř. a není přípustné ani podle §237 o. s. ř., neboť dovoláním otevřené otázky odvolací soud posoudil v souladu se závěry formulovanými Nejvyšším soudem v předchozím (kasačním) rozhodnutí (sp. zn. 29 Cdo 1819/2011), jakož i s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu.
Závěr odvolacího soudu, podle něhož nelze část smlouvy o převodu jediné akcie na jméno číslo 1233 oddělit od ostatního obsahu smlouvy o převodu akcií ve smyslu §41 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen „obč. zák.“), a to s ohledem na vůli účastníků právního úkonu, jakož i účel, jenž byl uzavřením smlouvy sledován, je v souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu (srov. vedle předchozího kasačního rozhodnutí např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. července 2012, sp. zn. 29 Cdo 1816/2011, přijaté ve věci týchž účastníků, či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. září 1997, sp. zn. 3 Cdon 1248/96, uveřejněný v časopise Právní rozhledy číslo 6, ročník 1998). Poukazuje-li dovolatel na ta ustanovení smlouvy o smlouvě budoucí o převodu akcií, která „počítala“ s převodem pouze části akcií, pomíjí ostatní (soudy nižších stupňů správně zohledněné) skutečnosti, totiž že (podle skutkových zjištění) směřovala vůle smluvních stran k převodu všech akcií, úmyslem nabyvatele bylo získat 100 % akcií společnosti a pro případ nepřevedení byť jediné akcie byla sjednána smluvní pokuta ve výši 100.000.000 Kč.
Závěru, podle něhož z právního úkonu dovolatele, jímž se dovolal relativní neplatnosti části smlouvy o převodu akcií (a to ohledně akcie číslo 1233), nelze dovodit, že by se jím dovolal relativní neplatnosti celé smlouvy o převodu akcií, Nejvyšší soud výslovně přisvědčil již v předchozím kasačním rozhodnutí; ani tato otázka tudíž nečiní dovolání přípustným.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§234f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (od 1. ledna 2014) se podává z článku II. bodu 2 zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 26. října 2015
JUDr. Petr Šuk
předseda senátu