ECLI:CZ:NS:2015:29.CDO.71.2015.1
sp. zn. 29 Cdo 71/2015
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Zavázala a soudců JUDr. Petra Gemmela a JUDr. Marka Doležala v právní věci žalobkyně GE Money Bank, a. s. , se sídlem v Praze 4 – Michli, Vyskočilova 1422/1a, PSČ 140 28, identifikační číslo osoby 25672720, proti žalované JUDr. D. M. , o námitkách proti směnečnému platebnímu rozkazu, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 24 Cm 485/2012, o dovolání žalované proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 16. září 2014, č. j. 12 Cmo 267/2014-49, takto:
Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 16. září 2014, č. j. 12 Cmo 267/2014-49, se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným usnesením k odvolání žalované potvrdil usnesení ze dne 24. dubna 2014, č. j. 24 Cm 485/2012-43, ve znění usnesení ze dne 3. června 2014, č. j. 24 Cm 485/2012-46, jímž Městský soud v Praze vyhověl návrhu žalobkyně (doručenému soudu dne 3. října 2013), aby do řízení na její místo vstoupil M. K.
Odvolací soud přitakal závěru soudu prvního stupně, podle kterého v daném případě byly splněny všechny předpoklady stanovené ustanovením §107a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), pro vstup nabyvatele práva do řízení na místo dosavadní žalobkyně. Z obsahu spisu totiž plyne, že žalobkyně indosovala na označeného procesního nástupce směnku (o jejíž zaplacení v projednávané věci jde) a ten také vyslovil se svým vstupem do řízení souhlas.
Proti rozhodnutí odvolacího soudu podala žalovaná dovolání, jehož přípustnost opírá o ustanovení §237 a §238a o. s. ř., majíc za to, že při řešení otázky „procesního nástupnictví ze směnky“ se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, podle níž je podmínkou pro převod směnky na řad (o niž jde i v posuzované věci), vedle rubopisu, také její předání nabyvateli (ke kterému v daném případě ovšem nedošlo). Potud dovolatelka odkázala na závěry formulované Nejvyšším soudem v jeho usnesení ze dne 14. prosince 2006, sp. zn. 29 Odo 1285/2006 (které je – stejně jako další rozhodnutí Nejvyššího soudu zmíněná níže – veřejnosti dostupné na webových stránkách Nejvyššího soudu).
Proto dovolatelka požaduje, aby Nejvyšší soud rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.
M. K. ve vyjádření navrhuje dovolání zamítnout, maje napadené rozhodnutí za věcně správné.
Dovolání žalované shledává Nejvyšší soud přípustným podle ustanovení §237 o. s. ř., neboť odvolací soud posoudil otázku naplnění předpokladů, za nichž lze podle ustanovení §107a o. s. ř. vyhovět návrhu na vstup nového účastníka do řízení na místo dosavadního účastníka, v rozporu se závěry formulovanými Nejvyšším soudem v usnesení sp. zn. 29 Odo 1285/2006.
Podle ustanovení §107a o. s. ř. má-li žalobce za to, že po zahájení řízení nastala právní skutečnost, s níž právní předpisy spojují převod nebo přechod práva nebo povinnosti účastníka řízení, o něž v řízení jde, může dříve, než soud o věci rozhodne, navrhnout, aby nabyvatel práva nebo povinnosti vstoupil do řízení na místo dosavadního účastníka; to neplatí v případech uvedených v §107 (odstavec 1). Soud návrhu usnesením vyhoví, jestliže se prokáže, že po zahájení řízení nastala právní skutečnost uvedená v odstavci 1, a jestliže s tím souhlasí ten, kdo má vstoupit na místo žalobce; souhlas žalovaného nebo toho, kdo má vstoupit na jeho místo, se nevyžaduje. Právní účinky spojené s podáním žaloby zůstávají zachovány (odstavec 2).
Podle ustanovení §17 odst. 1 zákona č. 591/1992 Sb., o cenných papírech (dále jen „zákon o cenných papírech“), k převodu listinného cenného papíru dochází jeho předáním nabyvateli, nestanoví-li zákon nebo dohoda stran něco jiného.
Ustanovení §18 odst. 1 zákona o cenných papírech určuje, že k převodu listinného cenného papíru na řad se vyžaduje i rubopis. Rubopis musí být bezpodmínečný a přecházejí jím veškerá práva s papírem spojená, pokud ze zvláštního zákona nevyplývá něco jiného. Jakákoliv podmínka, na níž byl rubopis učiněn závislým, platí za nenapsanou.
Podle ustanovení čl. I. §11 zákona č. 191/1950 Sb., zákona směnečného a šekového, každou směnku, i když nebyla vystavena na řad, lze převést indosamentem /rubopisem/ (odstavec 1). Pojal-li výstavce do směnky slova „nikoli na řad“ nebo jinou doložku stejného významu, lze převést směnku jen ve formě a s účinky obyčejného postupu /cesse/ (odstavec 2).
Nejvyšší soud ve výše označeném rozhodnutí vysvětlil, že podmínkou pro převod směnky na řad je (s výjimkami uvedenými v §17 zákona o cenných papírech), vedle rubopisu, také její předání nabyvateli. Na splnění této podmínky přitom nelze bez dalšího usuzovat již z toho, že žalobce směnku rubopisoval ve prospěch třetí osoby a následně vrátil do úschovy soudu; tyto skutečnosti totiž nevypovídají nic o tom, zda směnka byla třetí osobě (nabyvateli směnky) skutečně předána, když k jejímu rubopisu a vrácení do úschovy soudu mohlo dojít, aniž by se směnka fakticky do rukou nabyvatele dostala (k tomu srov. dále rovněž důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. prosince 2013, sp. zn. 29 Cdo 3880/2013 a ze dne 30. září 2014, sp. zn. 29 Cdo 3455/2014).
Jelikož právní posouzení věci odvolacím soudem (co do závěru, že k převodu směnky dochází již její indosací) výše zmíněným závěrům (od nichž nemá Nejvyšší soud důvod se odchýlit ani v projednávané věci) odporuje, Nejvyšší soud rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení (§243e odst. 1 a 2 o. s. ř.).
Právní názor dovolacího soud je pro odvolací soud závazný (§243g odst. 1 část věty první za středníkem o. s. ř.).
V další fázi řízení se odvolací soud (při opětovném řešení otázky, zda v poměrech dané věci byly naplněny předpoklady, za nichž lze podle ustanovení §107a o. s. ř. vyhovět návrhu žalobkyně na vstup nového účastníka do řízení na místo dosavadního účastníka) bude zabývat tím, zda v daném případě byly vskutku splněny všechny zákonem stanovené podmínky pro převod směnky na řad (jinak řečeno, zda směnka, na níž žalobkyně umístila rubopis, byla nabyvateli také předána, popř. zda žalobkyně a označený procesní nástupce uzavřeli dohodu podle ustanovení §17 odst. 1 zákona o cenných papírech).
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 30. března 2015
JUDr. Jiří Z a v á z a l
předseda senátu