Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 20.10.2015, sp. zn. 29 Nd 288/2015 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2015:29.ND.288.2015.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2015:29.ND.288.2015.1
sp. zn. 29 Nd 288/2015 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Zavázala a soudců JUDr. Filipa Cilečka a Mgr. Milana Poláška v právní věci žalobkyně Intrum Justitia Czech, s. r. o. , se sídlem v Praze 1, Klimentská 1216/46, PSČ 110 000, identifikační číslo osoby 27221971, zastoupené JUDr. Jaroslavem Beránkem, advokátem, se sídlem v Pardubicích, Pernštýnské náměstí 80, PSČ 530 02, proti žalované L. G. , zastoupené Mgr. Petrem Bokotejem, advokátem, se sídlem v Praze, Na Poříčí 1041/12, PSČ 110 00, o zaplacení částky 13.600,93 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 61 C 3039/2012, o návrhu žalované na přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti, takto: Věc vedená u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 61 C 3039/2012 se nepřikazuje z důvodu vhodnosti k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu ve Zlíně. Odůvodnění: Podáním ze dne 24. března 2013 (posuzováno podle obsahu) žalovaná (mimo jiné) navrhla, aby v záhlaví označená věc byla z důvodu vhodnosti přikázána k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu ve Zlíně. Důvody k takovému postupu přitom spatřovala zjevně jen ve vzdálenosti místa svého bydliště od sídla soudu, který je k projednání dané věci místně příslušný. Žalobkyně s přikázáním věci nesouhlasí. Podle ustanovení §12 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jeno. s. ř.“), věc může být jinému soudu téhož stupně přikázána také z důvodu vhodnosti (odstavec 2). O přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána (odstavec 3). Nejvyšší soud České republiky jako soud nejblíže společně nadřízený Obvodnímu soudu pro Prahu 1, u nějž je věc vedena, i Okresnímu soudu ve Zlíně, jemuž má být věc přikázána (§12 odst. 3 věta první o. s. ř.), dospěl k závěru, že v posuzovaném případě nejsou podmínky pro přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. splněny. Důvod vhodnosti pro přikázání věci jinému soudu téhož stupně ve smyslu ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. představují takové okolnosti, které umožní hospodárnější, rychlejší a zejména po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější projednání věci jiným než místně příslušným soudem. Přitom je ale třeba mít na zřeteli, že místní příslušnost soudu, který má věc projednat, je zásadou základní, a případná delegace příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je třeba – jako výjimku – vykládat restriktivně. Přikázání věci jinému soudu je výjimkou z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (článek 38 Listiny základních práv a svobod). Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu. Srov. v této souvislosti též nález Ústavního soudu ze dne 15. listopadu 2001, sp. zn. I. ÚS 144/2000, uveřejněný pod číslem 172/2001 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu, jakož i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. srpna 2011, sen. zn. 29 NSČR 33/2010, uveřejněné pod číslem 3/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek. Žalovanou uváděný důvod přitom Nejvyšší soud natolik závažným, aby byl způsobilý prolomit výše popsané ústavní principy, neshledal. Obecně platí, že situace, že některý účastník musí překonat mezi místem současného bydliště a sídlem věcně a místně příslušného soudu větší vzdálenost či že je cesta k příslušnému soudu pro něj spojena s různými organizačními, finančními, zdravotními a jinými problémy, jsou spíše běžné a nemohou samy o sobě přesvědčivě odůvodnit přikázání věci jinému soudu (k tomu srov. shodně např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. září 2013, sp. zn. 29 Nd 185/2013, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. října 2013, sp. zn. 29 Nd 289/2013). Nejvyšší soud z výše uvedených důvodů návrhu na přikázání věci Okresnímu soudu ve Zlíně z důvodu vhodnosti nevyhověl a věc tomuto soudu nepřikázal. Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 20. října 2015 JUDr. Jiří Z a v á z a l předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:10/20/2015
Spisová značka:29 Nd 288/2015
ECLI:ECLI:CZ:NS:2015:29.ND.288.2015.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Přikázání věci (delegace)
Dotčené předpisy:§12 odst. 2 o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:E
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-20