ECLI:CZ:NS:2015:29.NSCR.3.2015.1
KSPL 56 INS XY
sp. zn. 29 NSČR 3/2015-B-15
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců Mgr. Milana Poláška a JUDr. Heleny Myškové v insolvenční věci dlužnice L. D. , narozené XY, bytem XY, vedené u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. KSPL 56 INS XY, o návrhu dlužnice na přikázání věci z důvodu vhodnosti jinému insolvenčnímu soudu, takto:
Věc vedená u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. KSPL 56 INS XY se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Krajskému soudu v Ostravě .
Odůvodnění:
Ve shora označené věci je u Krajského soudu v Plzni (dále též jen „insolvenční soud“) vedeno insolvenční řízení týkající se majetku dlužnice L. D.
Usnesením ze dne 3. února 2014, č. j. KSPL 56 INS XY, insolvenční soud (mimo jiné) zjistil úpadek dlužnice, povolil jí oddlužení a insolvenčním správcem ustanovil Ing. Petra Bendla. Oddlužení dlužnice plněním splátkového kalendáře schválil insolvenční soud usnesením ze dne 16. dubna 2014, č. j. KSPL 56 INS XY.
Podáním z 10. října 2014, došlým insolvenčnímu soudu 13. října 2014, požádala dlužnice „o předání“ insolvenčního řízení do XY, „kde teď bydlí“, s tím, že „odešla od manžela a bude se rozvádět.“
K výzvě insolvenčního soudu (provedené usnesením ze dne 3. prosince 2014, č. j. KSPL 56 INS XY), obsahující doložku dle §101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), se k návrhu dlužnice vyjádřili (a to souhlasně) pouze věřitelé Bohemia Faktoring, s. r. o. a CDV-3, LTD. U věřitelů, kteří se nevyjádřili, se má za to, že s návrhem dlužnice též souhlasí.
Podle ustanovení §12 o. s. ř. věc může být jinému soudu téhož stupně přikázána také z důvodu vhodnosti (odstavec 2). O přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána (odstavec 3).
Nejvyšší soud zkoumal návrh na přikázání věci z důvodu vhodnosti jako soud nejblíže společně nadřízený Krajskému soudu v Plzni, u nějž je věc vedena, i Krajskému soudu v Ostravě, jemuž má být věc přikázána (§12 odst. 3 věta první o. s. ř.).
Důvod vhodnosti pro přikázání věci jinému soudu téhož stupně ve smyslu ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. představují takové okolnosti, které umožní hospodárnější, rychlejší nebo zejména po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější projednání věci jiným než příslušným soudem.
Přikázání věci jinému soudu je výjimkou z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (článek 38 Listiny základních práv a svobod). Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu; srov. nález Ústavního soudu České republiky ze dne 15. listopadu 2001, sp. zn. I. ÚS 144/2000, uveřejněný pod číslem 172/2001 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu, jakož i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. srpna 2011, sen. zn. 29 NSČR 33/2010, uveřejněné pod číslem 3/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, které je - stejně jako další rozhodnutí Nejvyššího soudu zmíněná níže - dostupné i na webových stránkách Nejvyššího soudu .
Okolnosti, kterými dlužnice odůvodňuje návrh na přikázání věci, nejsou natolik zásadní, aby v nich bylo možno spatřovat důvod k přikázání věci z důvodu vhodnosti. Skutečnost, že dlužnice se odstěhovala (z důvodu neuspořádaného vztahu s manželem) z místa trvalého bydliště a zvažuje ukončení manželství rozvodem, není věcí výjimečnou a sama o sobě není způsobilým důvodem pro přikázání věci jinému soudu; srov. i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. dubna 2013, sen. zn. 29 NSČR 28/2013 a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. listopadu 2013, sen. zn. 29 NSČR 108/2013.
Souhlas věřitelů na tomto závěru ničeho nemění. V dané věci převažuje kritérium hospodárnosti řízení, neboť Krajský soud v Plzni v řízení učinil řadu úkonů (mimo jiné vydal rozhodnutí o úpadku, rozhodl o způsobu řešení úpadku a schválil oddlužení plněním splátkového kalendáře).
Nejvyšší soud tak po zvážení všech právně významných okolností dospěl k závěru, že v poměrech projednávané věci není dán důvod prolomit zásadu vyjádřenou v článku 38 Listiny základních práv a svobod. Proto návrhu dlužnice nevyhověl.
Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužnici, insolvenčnímu správci, věřitelskému výboru (zástupci věřitelů) a státnímu zastupitelství, které (případně) vstoupilo do insolvenčního řízení, se však doručuje i zvláštním způsobem.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně 29. ledna 2015
JUDr. Zdeněk K r č m á ř
předseda senátu