ECLI:CZ:NS:2015:30.CDO.1863.2015.1
sp. zn. 30 Cdo 1863/2015
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Vrchy a soudců JUDr. Pavla Pavlíka a JUDr. Pavla Vlacha v právní věci žalobkyně CG HOLDING, s. r. o. , se sídlem v Praze 2, Anny Letenské 34/7, identifikační číslo osoby 246 57 344, zastoupené JUDr. Petrem Hromkem, Ph.D., advokátem se sídlem v Praze 2, Vinohradská 30, proti žalované České republice – Českému telekomunikačnímu úřadu , se sídlem v Praze 9, Sokolovská 219, o zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 1.219.973,- s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp. zn. 7 C 105/2012, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 19. listopadu 2014, č. j. 55 Co 420/2014-217, takto:
I. Dovolání žalobkyně se odmítá .
II. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění
(§243f odst. 3 o. s. ř.):
Obvodní soud pro Prahu 9 (dále již „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 27. června 2014, č. j. 7 C 105/2012-156, výrokem I. konstatoval, že nesprávným úředním postupem Českého telekomunikačního úřadu, který v označených správních věcech nerozhodl ve lhůtě stanovené v §129 odst. 1 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů, v platném znění (zákon o elektronických komunikacích), bylo porušeno právo žalobkyně, dále výrokem II. zamítl žalobu, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 1.219.973,- Kč s příslušenstvím, a konečně výrokem III. rozhodl, že žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.
K odvolání žalobkyně Městský soud v Praze (dále již „odvolací soud“) rozsudkem ze dne 19. prosince 2014, č. j. 55 Co 420/2014-217, výrokem I. rozsudek soudu prvního stupně (v jeho napadených výrocích) II. a III. potvrdil a dále rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Konstatoval, že (pokud jde o zamítavý meritorní výrok) soud prvního stupně správně dospěl k závěru, že k nesprávnému úřednímu postupu v daných řízeních došlo a jeho úvahy ohledně zadostiučinění žalobkyni se pohybují v rámci zákonné úpravy §31 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), v platném znění (dále jen „OdpŠk“). Odvolací soud odkázal na relevantní judikaturu Nejvyššího soudu České republiky (dále již „Nejvyšší soud“ nebo „dovolací soud“) v předmětné materii a vyložil, že s ohledem na okolnosti případu a postup žalobkyně ve správních řízeních je správný závěr nalézacího soudu, že objektivní význam předmětných řízení byl pro žalobkyni v podstatě nepatrný, takže zde nebyl důvod pro poskytnutí zadostiučinění v penězích.
Odvolací soud přisvědčil soudu prvního stupně i v otázce rozhodnutí o náhradě nákladů řízení; náklady řízení vzniklé žalobkyni za právní zastoupení advokátem totiž nebyly vynaloženy účelně (odvolací soud pro stručnost odkázal na odůvodnění rozhodnutí soudu prvního stupně a zdůraznil, že toto rozhodnutí je plně v souladu i s judikaturou Ústavního soudu).
Proti tomuto rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně zastoupená advokátem včasné dovolání, které však není ve smyslu §237 o. s. ř. přípustné. Je tomu tak proto, že jak rozhodnutí odvolacího soudu o přiměřeném zadostiučinění za nemajetkovou újmu podle §31a OdpŠk, tak i rozhodnutí o náhradě nákladů řízení odpovídá ustálené rozhodovací praxi dovolacího soudu.
Nejvyšší soud např. v rozsudku ze dne 19. listopadu 2014, sp. zn. 30 Cdo 3850/2014, který byl publikován ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslem 37/2015 (a jenž rovněž prošel „testem ústavnosti“ – srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 5. února 2015, sp. zn. III. ÚS 373/2015; všechna zde označená rozhodnutí Nejvyššího soudu jsou veřejnosti přístupná na webových stránkách Nejvyššího soudu http://www.nsoud.cz , zatímco rozhodnutí Ústavního soudu jsou veřejnosti přístupná na internetových stránkách Ústavního soud http://nalus.usoud.cz ) vyložil a odůvodnil právní názor, že v řízení o přiměřeném zadostiučinění za nemajetkovou újmu podle §31a odst. 2 OdpŠk spolu úzce souvisí konstatování porušení práva poškozeného a omluva státu (orgánu) za toto porušení není-li omluva vyslovena ve vazbě na konstatování porušení práva, mělo by porušení konkrétního práva poškozeného vyplývat přímo z obsahu omluvy. Je-li porušení práva poškozeného konstatováno již v rámci předběžného projednání (§14 zákona Odpšk) a příslušný úřad se za ně omluvil, a má-li soud následně tuto formu zadostiučinění za přiměřenou, musí žalobu jako nedůvodnou zamítnout. Způsob vypořádání poměrů mezi účastníky vyplývá z právního předpisu, proto bez ohledu na to, který z účastníků a v jakém rozsahu napadne odvoláním rozsudek soudu prvního stupně, nemohou ani dílčí výroky o poskytnutí přiměřeného zadostiučinění nabýt právní moci a vykonatelnosti.
Rovněž Ústavní soud ve svém aktuálním rozhodnutí – usnesení ze dne 30. června 2015, sp. zn. II. ÚS 1287/15, připomenul, že stávající právní úprava OdpŠk připouští, že přiměřené zadostiučinění v případě nepřiměřené délky řízení nemusí být vždy přiznáno v penězích, což Ústavní soud ve své rozhodovací praxi respektuje a soudní rozhodnutí, jimiž bylo „pouze“ konstatováno porušení práva, akceptuje a považuje za souladné se zárukami plynoucími z čl. 36 Listiny základních práv a svobod.
Ani rozhodnutí odvolacího soudu o náhradě nákladů řízení nekoliduje s judikaturou dovolacího ani Ústavního soudu (k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. února 2015, sp. zn. 30 Cdo 3190/2014, nebo ze dne 17. února 2015, sp. zn. 30 Cdo 3264/2014, proti kterému byla podaná ústavní stížnost usnesením Ústavního soudu ze dne 4. května 2015, sp. zn. II. ÚS 1287/2015, odmítnuta) a dovolání proti němu tak rovněž není ve smyslu §237 o. s. ř. přípustné.
Z vyložených důvodů bylo proto dovolání žalobkyně ve smyslu §243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítnuto.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení není třeba odůvodňovat (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 23. září 2015
JUDr. Pavel Vrcha
předseda senátu