ECLI:CZ:NS:2015:30.CDO.3442.2014.1
sp. zn. 30 Cdo 3442/2014
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Františkem Ištvánkem ve věci žalobkyně PhDr. H. P., proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti , se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 16, o 100.000,- Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 15 EC 40/2012, o dovolání žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 30. 5. 2013, č. j. 70 Co 75/2013-98, takto:
I. Řízení o dovolání se zastavuje .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.):
Žalobkyně podala proti v záhlaví identifikovanému rozsudku dovolání, v němž požádala o ustanovení zástupce z řad advokátů pro podání dovolání. Soud prvního stupně usnesením ze dne 4. 9. 2013, č. j. 15 EC 40/2012-107, návrh žalobkyně na ustanovení zástupce zamítl, přičemž toto rozhodnutí potvrdil odvolací soud usnesením ze dne 17. 12. 2013, č. j. 70 Co 504/2013-116, které bylo dovolatelce doručeno dne 23. 1. 2014. Dovolání proti tomuto usnesení Nejvyšší soud odmítl usnesením ze dne 21. 5. 2014, č. j. 30 Cdo 513/2014-128, které bylo dovolatelce doručeno dne 26. 6. 2014. Usnesením ze dne 16. 6. 2014, č. j. 15 EC 40/2012-131, které bylo dovolatelce doručeno dne 26. 6. 2014, soud prvního stupně dovolatelku vyzval, aby si pro podání dovolání zvolila zástupce z řad advokátů a jeho prostřednictvím podala řádné dovolání, přičemž soud prvního stupně stanovil dovolatelce lhůtu 15 dnů. Dovolatelka na výzvu reagovala podáním ze dne 27. 6. 2014, v němž namítala nesprávnost stanovení výše uvedené lhůty s odkazem na ustanovení §241b odst. 3 část věty druhé za středníkem o. s. ř. Dovolatelka dle §18 odst. 2 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, požádala Českou advokátní komoru o určení advokáta. Takto určenému zástupci dovolatelka udělila plnou moc dne 19. 8. 2014.
Dovolání sepsané advokátem bylo soudu doručeno dne 25. 8. 2014. V tomto dovolání ohledně jeho včasnosti dovolatelka uvádí, že dle ust. 241b odst. 3 o. s. ř. počítá se lhůtou dvou měsíců od doručení usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 5. 2014, č. j. 30 Cdo 513/2014-128, a má tedy za to, že lhůta je do 25. 8. 2014. Je-li podle nové právní úpravy o. s. ř. přípustné i dovolání ve věci nestanovení zástupce, je logické, aby se lhůta počítala od právní moci „posledního“ rozhodnutí vydaného o této žádosti.
Dovolatelka však pomíjí, že dovolání je mimořádným opravným prostředkem, jehož prostřednictvím lze napadnout již pravomocná rozhodnutí (srov. §159 o. s. ř. ve spojení s §167 odst. 2 o. s. ř.). Samotné podání dovolání tudíž nemůže zvrátit účinky, které dovoláním napadené pravomocné rozhodnutí vyvolá. Pouze v případě, kdy dovolací soud shledá dovolání přípustným i důvodným a napadené rozhodnutí zruší, nebo změní, je tím rovněž zvrácena právní moc napadeného rozhodnutí. Pokud ovšem dovolací soud dovolání odmítne, případně zamítne, nijak tím není dotčen okamžik právní moci napadeného rozhodnutí.
Usnesením dle §241b odst. 3 části věty druhé za středníkem o. s. ř., kterým bylo o žádosti dovolatele o ustanovení zástupce rozhodnuto, je tudíž rozhodnutí odvolacího soudu, které okamžikem doručení nabývá právní moci. V případě, kdy dovolatel proti tomuto rozhodnutí brojí dalším dovoláním, přičemž hodlá využít postupu dle §18 odst. 2 zákona č. 85/1996 Sb., je v souladu se zásadou vigilantibus iura scripta sunt, aby dovolatel nespoléhal na svůj úspěch v dovolacím řízení, tedy na zvrácení účinků již pravomocného rozhodnutí odvolacího soudu, a požádal Českou advokátní komoru o určení advokáta již po právní moci rozhodnutí odvolacího soudu.
Výše uvedený závěr vyplývá rovněž z ustálené judikatury Nejvyššího soudu. Pokud odvolací soud potvrdí rozhodnutí soudu prvního stupně, jímž soud prvního stupně zamítl návrh dovolatele ne ustanovení právního zástupce pro dovolací řízení, je soud prvního stupně v souladu s ust. §104 odst. 2 o. s. ř. povinen dovolatele opětovně vyzvat, aby splnil podmínku povinného zastoupení dle ust. §241 o. s. ř. Pokud po takto učiněné výzvě podá dovolatel proti rozhodnutí odvolacího soudu dovolání a dovolací soud dovolání odmítne, nebo zamítne, vychází dovolací soud při posuzování důvodů pro zastavení řízení z výzvy učiněné soudem prvního stupně po rozhodnutí odvolacího soudu (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. ledna 2014, sp. zn. 30 Cdo 2806/2014, nebo ze dne 30. září 2014, sp. zn. 30 Cdo 3724/2014).
V dané věci tak lhůta dle ustanovení §241b odst. 3 části věty druhé za středníkem ve spojení s větou první o. s. ř. uplynula ke dni 24. 3. 2014. Jelikož soud prvního stupně dle ustanovení §241b odst. 3 části věty před středníkem o. s. ř. vyzval dovolatelku ke splnění podmínky až usnesením ze dne 16. 6. 2014, které bylo dovolatelce doručeno dne 26. 6. 2014, přičemž dovolatelce stanovil lhůtu 15 dnů ke zvolení právního zástupce a předložení jím sepsaného dovolání, uplynula tato lhůta dne 11. 7. 2014. Bylo-li dovolání podáno dne 25. 8. 2014, pak bylo podáno opožděně a dovolací soud k němu nemohl přihlédnout. Včasné dovolání podané dovolatelkou nebylo sepsáno advokátem, tudíž není splněna podmínka dle §241 odst. 4 o. s. ř.
Dovolací soud z výše uvedených důvodů řízení o dovolání žalobkyně podle ustanovení §241b odst. 2 a §104 odst. 2 o. s. ř. zastavil.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 27. ledna 2015
JUDr. František Ištvánek
předseda senátu