ECLI:CZ:NS:2015:30.CDO.3839.2014.1
sp. zn. 30 Cdo 3839/2014
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl senátě složeném z předsedy JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D. a soudců JUDr. Pavla Pavlíka a Mgr. Víta Bičáka v právní věci žalobce Ing. L. M. , právně zastoupeného Mgr. Lucií Brusovou, advokátkou se sídlem v Ostravě, Masná 8, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, identifikační číslo osoby 000 25 429, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, o zaplacení náhrady nemajetkové újmy ve výši 173.800,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 14 C 62/2012, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 21. března 2014, č.j. 14 Co 70/2014 - 53, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění
(§243f odst. 3 o. s. ř.):
Dovolání žalobce proti rozsudku Městskému soudu v Praze ze dne 21. března 2014, č.j. 14 Co 70/2014 – 53, není přípustné podle ustanovení §237 o. s. ř., neboť rozhodnutí odvolacího soudu je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu a není důvod, aby byla rozhodná právní otázka posouzena jinak.
Odvolací soud v dovolání napadeném rozsudku přiznal žalobci náhradu nemajetkové újmy ve výši 50.750,- Kč se 7,75% úrokem z prodlení od 2. 3. 2012 do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku, způsobenou nepřiměřenou délkou soudního řízení. Jádrem dovolání je tvrzení žalobce, že kompenzační řízení trvalo nepřiměřeně dlouhou dobu a jeho délku je potřeba zohlednit při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou předmětným řízením navýšením základní částky.
Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalobce podle ustanovení §243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl, neboť rozhodnutí odvolacího soudu je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu (srov. bod VI. Stanoviska kolegia Nejvyššího soudu Cpjn 206/2011 v návaznosti na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14. 11. 2011, sp. zn. 30 Cdo 3340/2011), když délku kompenzačního řízení nijak nezohlednil, neboť toto zvýšení dovolatel před soudem prvního stupně a do nastoupení účinků koncentrace řízení nenavrhoval. Stejně tak i úvaha odvolacího soudu týkající se základní částky náhrady nemajetkové újmy a jejího případného zvýšení se odvíjí od posouzení všech okolností daného případu (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 7. 2012, sp. zn. 30 Cdo 806/2012), které odvolací soud ve svém rozsudku řádně uvedl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 31. března 2015
JUDr. Lubomír Ptáček, Ph.D.
předseda senátu