ECLI:CZ:NS:2015:30.CDO.943.2014.1
sp. zn. 30 Cdo 943/2014
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Ištvánka a soudců JUDr. Pavla Vlacha a JUDr. Pavla Simona ve věci žalobce Ing. P. Š. , zastoupeného JUDr. Petrem Vališem, advokátem se sídlem v Praze 7, Pplk. Sochora 4, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti , se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 16, o náhradu škody, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 27 C 326/2010, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 25. 9. 2013, č. j. 55 Co 241/2013-94, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Městský soud v Praze jako soud odvolací výrokem I. v záhlaví uvedeného rozsudku potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ze dne 19. 12. 2012, č. j. 27 C 326/2010-65, v zamítavém výroku o věci samé (o zaplacení částky 3.461.763,- Kč s příslušenstvím), ve výroku o náhradě nákladů řízení jej změnil tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 11.616,- Kč k rukám jeho zástupce do tří dnů od právní moci rozsudku. Současně výrokem II. rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací podle §243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2013 (viz přechodná ustanovení čl. II bod 7. zákona č. 404/2012 Sb.; dále jen „o. s. ř.“) dovolání žalobce odmítl pro vady neodstraněné ve lhůtě dle §241b odst. 3 o. s. ř.
Dovolatel neuvádí, v č em spat ř uje spln ě ní předpokladů p ř ípustnosti dovolání pro v dovolání zpochybněné řešení otázky příčinné souvislosti odvolacím soudem, stojící na závěru o jejím přerušení nepodáním žaloby o určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru. M ů že-li být dovolání p ř ípustné jen podle §237 o. s. ř . (tak jako v dané v ě ci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za spln ě né; pouhá kritika právního posouzení věci odvolacím soudem ani odkaz na §237 o. s. ř . či citace ( č ásti) jeho textu v tomto směru neposta č ují (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 4/2014, ze dne 30. 10. 2013, sp. zn. 32 Cdo 1389/2013, či ze dne 29. 8. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2488/2013; rozhodnutí Nejvyššího soudu uvedená v tomto rozhodnutí jsou dostupná na www.nsoud.cz ).
Dle dovolatele se odvolací soud při řešení dovoláním formulované otázky odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu. Z obsahu dovolání však již není patrno, o kterou ustálenou rozhodovací praxi dovolacího soudu má jít (tuto dovolatel nijak blíže nespecifikuje). Dovolatelem citované „rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 2 Cdon 475/96“ tuto praxi představovat zjevně nemá; dle čl. VI. dovolání se jedná naopak o rozhodnutí aplikované odvolacím soudem (dle dovolatele formalisticky) ve prospěch řešení dovoláním namítané otázky. Dovolání tak trpí vadou, pro kterou nelze v dovolacím ř ízení pokra č ovat.
Jelikož dovolatel podal dovolání proti rozsudku odvolacího soudu v celém jeho rozsahu, dovolací soud konstatuje, že dovolání do výroků, jimiž odvolací soud změnil nákladový výrok rozsudku soudu prvního stupně a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení, taktéž nemá zákonem stanovené náležitosti, neboť dovolatel ani zde nevymezuje, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§241a odst. 2 a §237 až §238a o. s. ř.); rozhodnutí o náhradě nákladů řízení na posouzení dovolatelem namítaného nespočívalo a jinou otázku hmotného nebo procesního práva dovolatel ve vztahu k nim v dovolání neuvedl.
Námitky dovolatele vytýkající odvolacímu soudu vady řízení (nevypořádání se s žalobní a odvolací argumentací, neprovedení žalobcem navrženého dokazování v rozporu s §205a písm. f/ o. s. ř. a tedy neúplnost skutkových zjištění) nemohou založit přípustnost dovolání, neboť k takto namítaným vadám dovolací soud přihlíží dle §242 odst. 3 o. s. ř. jen tehdy, pokud je dovolání přípustné.
Nákladový výrok netřeba odůvodňovat (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 15. dubna 2015
JUDr. František Ištvánek
předseda senátu