ECLI:CZ:NS:2015:30.ND.32.2015.1
sp. zn. 30 Nd 32/2015
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Pavlíka a soudců JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D. a JUDr. Pavla Vrchy, v právní věci žalobce M. K. , zastoupeného Mgr. Martinem Keřtem, advokátem se sídlem v Pardubicích, Sladkovského 2059, proti žalované České republice – Ministerstvu práce a sociálních věcí , se sídlem v Praze 2, Na Poříčním právu 376/1, o náhradu škody z pracovního úrazu, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 23 C 293/2009, o návrhu žalobce na přikázání věci jinému soudu, takto:
Věc vedená u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 23 C 293/2009 se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu v Olomouci.
Odůvodnění:
Žalobce se domáhal žalobou ze dne 4. listopadu 2009 u Obvodního soudu pro Prahu 1 náhrady škody z pracovního úrazu.
Žalobce navrhl, aby věc byla z důvodu vhodnosti přikázána Okresnímu soudu v Olomouci, neboť je přesvědčen o tom, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji, resp. rychleji a profesionálněji. Žalobce upřesňuje, že by se rád vymanil z vlivu Obvodního soudu pro Prahu 1 a obecně z působnosti Městského soudu v Praze, když podle jeho názoru jiný soud bude respektovat závěry předchozích soudů a bude ve svém postupu zohledňovat listiny, které jsou součástí soudního spisu.
Žalovaná s návrhem na delegaci nesouhlasila.
Podle §12 odst. 2 o.s.ř. věc může být jinému soudu téhož stupně přikázána také z důvodu vhodnosti.
Nejvyšší soud České republiky jako soud nejblíže společně nadřízený soudu, u něhož se řízení vede (Obvodnímu soudu pro Prahu 1) a Okresnímu soudu v Olomouci, jemuž má být věc podle návrhu žalobce přikázána (§12 odst. 3 věta první o.s.ř.), dospěl k závěru, že v posuzovaném případě nejsou podmínky pro přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti podle ustanovení §12 odst. 2 o.s.ř. splněny.
Důvod vhodnosti pro přikázání věci jinému soudu téhož stupně ve smyslu výše citovaného ustanovení §12 odst. 2 o.s.ř. představují takové okolnosti, které umožní hospodárnější, rychlejší nebo zejména po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější projednání věci jiným než příslušným soudem. Přitom je ale třeba mít na zřeteli, že obecná místní příslušnost soudu, který má podle zákona věc projednat, je základní zásadou, a že případná delegace této příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je nutno - právě proto, že jde o výjimku - vykládat restriktivně (srov. např. nález Ústavního soudu České republiky ze dne 15. listopadu 2001, sp. zn. I. ÚS 144/2000, uveřejněný ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazku 24, ročníku 2001, části I., pod pořadovým číslem 172).
Přikázání věci jinému soudu je výjimkou z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (článek 38 Listiny základních práv a svobod). Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu (k tomu srov. též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. srpna 2011, sen. zn. 29 NSČR 33/2010, uveřejněné pod číslem 3/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Žalobcem uváděné důvody podle Nejvyššího soudu nejsou natolik závažné, aby byly způsobilé prolomit výše popsané ústavní principy. Jeho nespokojenost s postupem Obvodního soudu pro Prahu 1, stejně jako tvrzené průtahy, k nimž v řízení dochází, nejsou důvodem pro přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. dubna 2001, sp. zn. 7 Nd 104/2001); jiné okolnosti, na jejichž základě by bylo možné usuzovat, že hospodárnější, rychlejší či po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější by bylo projednání dané věci jiným než příslušným soudem, pak z obsahu spisu neplynou. Nejvyšší soud rovněž při úvahách o možném postupu podle §12 odst. 2 o.s.ř. nemohl přehlédnout nesouhlasné stanovisko žalované, která na projednání věci Obvodním soudem pro Prahu 1 trvá.
Nejvyšší soud proto návrhu žalobce nevyhověl a věc podle ustanovení §12 odst. 2 o.s.ř. Okresnímu soudu v Olomouci nepřikázal.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 11. února 2015
JUDr. Pavel P a v l í k
předseda senátu