ECLI:CZ:NS:2015:33.CDO.1440.2015.1
sp. zn. 33 Cdo 1440/2015
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Pavlem Krbkem ve věci žalobkyně Z. H. , zastoupené JUDr. Markétou Pakandlovou, advokátkou se sídlem v Hradci Králové, Hradební 548/3, proti žalovanému D. M. , zastoupenému Mgr. Ing. Daliborem Jandurou, advokátem se sídlem v Hradci Králové, Dlouhá 103/17, o zaplacení 190.000,- Kč oproti vydání věci, vedené u Okresního soudu v Náchodě pod sp. zn. 5 C 337/2013, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 13. 1. 2015, č.j. 26 Co 414/2014-107, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů dovolacího řízení 10.890,- Kč do tří dnů od právní moci usnesení k rukám Mgr. Ing. Dalibora Jandury, advokáta.
Odůvodnění:
Žalobkyně napadla dovoláním v záhlaví citované rozhodnutí, jímž krajský soud potvrdil rozsudek Okresního soudu v Náchodě ze dne 29. 4. 2014, č.j. 5 C 337/2013-72, a rozhodl o nákladech odvolacího řízení.
Dovolání proti nákladovým výrokům trpí vadami, pro něž nelze v dovolacím řízení pokračovat. Ve vztahu k těmto výrokům žalobkyně nevymezila důvod dovolání (§241a odst. 1, 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 31. 12. 2013, srov. čl. II bod 1, 7 zákona č. 404/2012 Sb., čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb., dále jen „o.s.ř.“), ani neuvedla, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§241a odst. 2 o.s.ř.), a o tyto obligatorní náležitosti již nemůže být dovolání doplněno (§241b odst. 3 o.s.ř.).
Dovolání proti potvrzujícímu výroku o věci samé je také vadné, neboť dovolatelka neuplatnila jediný možný dovolací důvod nesprávného právního posouzení věci (srov. §241a odst. 1, 3 o.s.ř.). Zjišťuje-li soud z obsahu smlouvy, a to i pomocí výkladu projevů vůle, co bylo jejími účastníky ujednáno, dospívá ke skutkovým zjištěním (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 10. 1999, sp. zn. 2 Cdon 1548/97, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 73/2000, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 10. 2001, sp. zn. 20 Cdo 2900/99, uveřejněný v časopise Soudní judikatura pod č. 46/2002). Bez významu jsou tudíž dovolatelčiny námitky, jimiž odvolacímu soudu vytýká, že nesprávně vyložil obsah smlouvy, kterou účastníci uzavřeli. Vzhledem k tomu, že podstatou úvahy o správnosti právního posouzení věci je prověření, zda zjištěný skutkový stav dovoloval učinit příslušný právní závěr, je bezcennou i kritika právního závěru odvolacího soudu, že účastníci uzavřeli smlouvu o budoucí smlouvě kupní (proti němuž dovolatelka prosazuje, že jde o inominátní smlouvu, z níž plyne jí uplatněný nárok), neboť svou argumentaci založila na předpokladu jiného výkladu smluvních ujednání (zejména že požadovaná částka byla sjednána jako sankce za neprovedení dohodnutých prací v dohodnutém termínu a že převod vlastnického práva k osobnímu automobilu byl sjednán jako bezúplatný), než byl učiněn odvolacím soudem (zejména že uvedená částka byla sjednána jako budoucí kupní cena).
Nejvyšší soud proto dovolání odmítl (§243c odst. 1, věta první, o.s.ř.).
O náhradě nákladů dovolacího řízení rozhodl dovolací soud podle ustanovení §243c odst. 3, §224 odst. 1 a §142 odst. 1 o.s.ř. Žalovaný má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, jež sestávají z odměny za zastupování advokátem v dovolacím řízení. Poté, co Ústavní soud zrušil vyhlášku č. 484/2000 Sb. (srov. nález ze dne 17. 4. 2013, sp. zn. Pl. ÚS 25/12, publikovaný ve Sbírce zákonů České republiky pod č. 116/2013), výši mimosmluvní odměny dovolací soud určil podle ustanovení §1 odst. 1, 2, §2, §6 odst. 1, §7 bodu 5, §8 odst. 1 a §11 odst. 1 písm. k/ vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, v rozhodném znění (dále jen „advokátní tarif“), tj. částkou 8.700,- Kč. Součástí nákladů je paušální částka náhrady za úkon právní služby (vyjádření k dovolání) ve výši 300,- Kč (§13 odst. 1, 3 advokátního tarifu) a částka 1.890,- Kč odpovídající 21% dani z přidané hodnoty (§137 odst. 3, §151 odst. 2 o.s.ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li žalobkyně dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalovaný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).
V Brně dne 15. května 2015
JUDr. Pavel Krbek
předseda senátu