ECLI:CZ:NS:2015:33.CDO.2980.2014.1
sp. zn. 33 Cdo 2980/2014-151
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Blanky Moudré a JUDr. Václava Dudy ve věci žalobkyně M. H. , zastoupené Mgr. Martinem Červinkou, advokátem se sídlem v České Třebové, Čechova 396, proti žalované PROFI CREDIT Czech, a.s. se sídlem v Praze 1, Klimentská 1216/46 (identifikační číslo osoby 61860069), zastoupené JUDr. Ervínem Perthenem, advokátem se sídlem v Hradci Králové, Velké náměstí 135/19, o zrušení rozhodčího nálezu, vedené u Krajského soudu v Hradci Králové - pobočky v Pardubicích pod sp. zn. 36 Cm 19/2012, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 18. 12. 2013, č.j. 5 Cmo 89/2013-103, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení 2.178,- Kč do tří dnů od právní moci usnesení k rukám JUDr. Ervína Perthena, advokáta.
Odůvodnění:
Žalobkyně napadla dovoláním výslovně v celém rozsahu v záhlaví uvedené rozhodnutí, jímž vrchní soud změnil rozsudek krajského soudu ze dne 13. 1. 2013, č.j. 36 Cm 19/2012-61, ve znění opravného usnesení ze dne 4. 6. 2013, č.j. 36 Cm 19/2012-78, tak, že žalobu o zrušení rozhodčího nálezu zamítl a rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů.
Dovolání proti měnícímu výroku ve věci samé neobsahuje obligatorní náležitost, a sice způsobilé vymezení toho, v čem dovolatelka spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (srov. §241a odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 31. 12. 2013, srov. čl. II bod 1, 7 zákona č. 404/2012 Sb., čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb., dále jen „o.s.ř.“). O tyto náležitosti již dovolání nemůže být doplněno (§241b odst. 3, věta první, o.s.ř.) a pro tyto vady v dovolacím řízení nelze pokračovat.
Může-li být dovolání přípustné jen podle §237 o.s.ř. (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení §237 o.s.ř. či jeho části (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2013, sp. zn. 29 Cdo 1172/2013, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 80/2013, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 11. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 4/2014). Žalobkyně k přípustnosti svého dovolání uvedla, že rozhodnutí odvolacího soudu řešilo otázku, která je dovolacím soudem rozhodována rozdílně. K řádnému vymezení tohoto hlediska přípustnosti však musí být z dovolání zřejmé, v kterých rozhodnutích byla tato otázka dovolacím soudem rozhodnuta rozdílně (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2013, sen. zn. 29 NSCR 55/2013, ze dne 29. 8. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2488/2013, ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, a ze dne 28. 11. 2013, sen. zn. 29 ICdo 43/2013); takový údaj se však z dovolání nepodává.
Dovolání do nákladových výroků – krom toho, že je vadné, neboť ve vztahu k těmto výrokům žalobkyně neuvedla žádnou argumentaci – je objektivně nepřípustné (§238 odst. 1 písm. d/ o.s.ř.), jelikož těmito výroky bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50.000,- Kč (srov. již výše uvedené usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2013, sp. zn. 29 Cdo 1172/2013, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 80/2013).
Z uvedených důvodů Nejvyšší soud dovolání odmítl (§243c odst. 1, věta první, o.s.ř.).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§243f odst. 3 o.s.ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li žalobkyně dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalovaná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).
V Brně dne 19. ledna 2015
JUDr. Pavel Krbek
předseda senátu