ECLI:CZ:NS:2015:33.CDO.5253.2014.1
sp. zn. 33 Cdo 5253/2014
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudkyň JUDr. Blanky Moudré a JUDr. Ivany Zlatohlávkové ve věci žalobkyně UNISORT s.r.o. , se sídlem v Praze 4, Libušská 313 (identifikační číslo osoby 62959948), zastoupené JUDr. Miroslavem Mošnou, advokátem se sídlem v Kladně, Generála Klapálka 3341, proti žalované J. T. , zastoupené JUDr. Josefem Ticháčkem, advokátem se sídlem v Praze 10, Kodaňská 558/25, o 71.500,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 162 C 1/2013, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 24. 9. 2014, č.j. 11 Co 433/2014-163, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Dovolání žalované proti měnícímu výroku o věci samé v záhlaví citovaného rozhodnutí vykazuje vady, jelikož neobsahuje způsobilé vymezení toho, v čem dovolatelka spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (srov. §241a odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 31. 12. 2013, viz čl. II bod 1, 7 zákona č. 404/2012 Sb., čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb., dále jen „o.s.ř.“); o tuto obligatorní náležitost již nemůže být doplněno (§241b odst. 3, věta první, o.s.ř.) a v dovolacím řízení pro tuto vadu nelze pokračovat.
Může-li být dovolání přípustné jen podle §237 o.s.ř. (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení §237 o.s.ř. či jeho části (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2013, sp. zn. 29 Cdo 1172/2013, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 80/2013, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 4/2014). Tomuto požadavku žalovaná nedostála a způsobilou specifikaci přípustnosti nelze dovodit ani z celého obsahu dovolání, včetně výtky, že „odvolací soud nesprávně posoudil námitku promlčení, uplatněnou žalobcem, když otázku běhu promlčecí lhůty stanovil nesprávně, a v rozporu s ustálenou rozhodovací praxí soudů (např. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Odo 11/2001, 32 Odo 400/2006)“. Tento argument nevymezuje žádné ze čtyř kritérií přípustnosti dovolání uvedených v §237 o.s.ř., a to ani to, podle něhož je dovolání přípustné, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu; z obsahu dovolání totiž není patrno, od které ustálené rozhodovací praxe se řešení dovolatelkou otevřené otázky odvolacím soudem odchyluje (srov. již výše uvedené usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 4/2014), a tento údaj nelze dovodit ani z odkazu na rozhodnutí sp. zn. 29 Odo 11/2001 a 32 Odo 400/2006, neboť v těchto věcech se Nejvyšší soud problematikou promlčení nezabýval.
Dovolání žalované proti nákladovým výrokům v záhlaví citovaného rozhodnutí je jednak objektivně nepřípustné (§238 odst. 1 písm. d/ o.s.ř.), jelikož těmito výroky bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím (ani ve svém součtu) 50.000,- Kč (srov. již výše uvedené usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2013, sp. zn. 29 Cdo 1172/2013, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 80/2013), jednak vadné, neboť ve vztahu k těmto výrokům dovolatelka neuvedla žádnou argumentaci (§241a odst. 2, §241b odst. 3, věta první, o.s.ř.).
Nejvyšší soud proto dovolání odmítl (§243c odst. 1, věta první, o.s.ř.).
O náhradě nákladů dovolacího řízení dovolací soud rozhodl podle §243c odst. 3, věty první, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o.s.ř. Náklady, které vznikly žalobkyni, nelze považovat za účelně vynaložené, neboť vyjádření k dovolání vůbec nevystihuje důvod odmítnutí dovolání.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 29. dubna 2015
JUDr. Pavel Krbek
předseda senátu