ECLI:CZ:NS:2015:7.TDO.1015.2015.1
sp. zn. 7 Tdo 1015/2015-15
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání dne 2. září 2015 v Brně dovolání obviněného P. P. , proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 3. 3. 2015, sp. zn. 4 To 27/2015, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Hodoníně pod sp. zn. 3 T 103/2014, a rozhodl takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného P. P. odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Hodoníně ze dne 11. 11. 2014, sp. zn. 3 T 103/2014, byl obviněný P. P. (dále jen „obviněný“) uznán vinným přečinem výtržnictví podle §358 odst. 1 tr. zákoníku, který podle skutkových zjištění soudů spáchal tím, že
dne 1. 1. 2014 v době kolem 00:20 hodin v obci Š. na ulici před domem č.p. ....., po předchozím požití alkoholu pomocí neustanovené kulové střelné zbraně opakovaně vystřelil kolmo do vzduchu, čímž zasáhl a přerušil drát elektrického vedení fázového vodiče AlFe 50 a poškodil další vodící drát elektrického vedení před domem č.p. ...., v důsledku čehož došlo ke krátkodobému výpadku elektrického proudu v ulici, čímž poškozené společnosti E.ON Česká republika, s. r. o., IČ: 25733591, se sídlem F. A. Gerstnera 2156/6, České Budějovice, způsobil škodu ve výši 447,13 Kč.
Za tento přečin byl podle §358 odst. 1 tr. zákoníku odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 4 měsíců a podle §81 odst. 1 tr. zákoníku a §82 odst. 1 tr. zákoníku mu byl výkon trestu odnětí svobody podmíněně odložen na zkušební dobu jednoho roku.
Obviněný podal proti tomuto rozsudku odvolání, o němž rozhodl Krajský soud v Brně usnesením ze dne 3. 3. 2015, sp. zn. 4 To 27/2015, tak, že podle §256 tr. ř. odvolání obviněného zamítl jako nedůvodné.
Proti tomuto usnesení podal obviněný prostřednictvím svého obhájce JUDr. Jana Kovaříka včas dovolání opírající se o dovolací důvody podle §265b odst. 1 písm. g) a l) tr. ř. K dovolacímu důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. uvedl, že rozhodnutí spočívá na nesprávném hmotně právním posouzení (nesprávném hodnocení otázky protiprávního jednání a otázky zavinění) s tím, že došlo k porušení práva na spravedlivý proces. Namítl, že nedošlo k hrubému narušení veřejného pořádku s ohledem na dobu oslav nového roku. Obviněný považuje za vadu, že se soud nevypořádal s jeho obhajobou, pokud jde o důkaz odborným vyjádřením doc. Ing. Komendy, CSc. Rozsudek soudu prvního stupně je podle názoru obviněného nepřezkoumatelný. V řízení také došlo k porušení zásady bezprostřednosti, podle níž mohou soudy hodnotit jen důkazy, které byly před ním provedeny. V závěru obviněný namítá, že závěry soudů obou stupňů jsou v extrémním nesouladu s vykonanými skutkovými zjištěními a z odůvodnění jejich rozhodnutí neplyne vztah mezi skutkovými zjištěními a úvahami při hodnocení důkazů a právními závěry. Obviněný neodůvodnil dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř.
Obviněný z těchto důvodů navrhl, aby Nejvyšší soud z podnětu jeho dovolání podle §265k odst. 1 tr. ř. zrušil usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 3. 3. 2015, sp. zn. 4 To 27/2015, a též vadné řízení mu předcházející a podle §265 l odst. 1 tr. ř. přikázal věc Krajskému soudu v Brně k novému projednání a rozhodnutí.
Nejvyšší státní zástupce se k dovolání obviněného nevyjádřil.
Nejvyšší soud shledal, že dovolání obviněného bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b odst. 1 písm. g) tr. ř.
Podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Pokud je dovolacím důvodem „nesprávné právní posouzení skutku“, rozumí se tím aplikace hmotného práva, tj. trestního zákona, na skutkový stav, který zjistily soudy prvního a druhého stupně. Předmětem právního posouzení je skutek, tak jak ho zjistily soudy, a nikoli jak ho prezentuje či jak se jeho zjištění dožaduje dovolatel. V dovolání proti odsuzujícímu rozhodnutí lze namítat, že skutkový stav, který zjistily soudy, nenaplňuje znaky trestného činu, jímž byl obviněný uznán vinným. Je tedy možné vytýkat právní vady v kvalifikaci skutkového stavu zjištěného soudy. Mimo dovolací důvod jsou skutkové námitky, jimiž se dovolatel snaží dosáhnout jiného hodnocení důkazů oproti tomu, jak je hodnotily soudy, a tím i změny ve skutkových zjištěních soudů a nahrazení těchto zjištění jinou verzí skutkového stavu, kterou sám prosazuje. Dovolání se nemůže zakládat na námitkách proti tomu, jak soudy hodnotily důkazy, jaká skutková zjištění vyvodily z důkazů, jak postupovaly při provádění důkazů, v jakém rozsahu provedly dokazování apod. Znovu je třeba zdůraznit povahu dovolání jako mimořádného opravného prostředku, kterýž je určen k nápravě závažných právních vad pravomocných rozhodnutí, a nikoli k tomu, aby skutková zjištění soudů prvního a druhého stupně byla přezkoumávána ještě třetí instancí. Z podnětu dovolání podaného s odkazem na ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. se Nejvyšší soud otázkou správnosti právního posouzení skutku zabývá ve vztahu k tomu skutkovému stavu, který zjistily soudy prvního a druhého stupně, a zásadně nepřihlíží k námitkám proti skutkovým zjištěním soudů. V případě „jiného nesprávného hmotně právního posouzení“ (tj. jiného, než je právní posouzení skutku) se jedná rovněž o aplikaci norem hmotného práva na skutkové okolnosti zjištěné soudy prvního a druhého stupně. Ani tato varianta dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. nepřipouští uplatnění skutkových námitek.
Nejvyšší soud zjistil, že obviněný uplatnil primárně skutkové námitky, které svým obsahem nenaplňují uplatněný dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Obviněný nesouhlasí s tím, že odvolací soud považoval skutková zjištění za správná a úplná a vytýká, že odvolací soud postupoval v rozporu s přezkumnou povinností podle §254 odst. 1 tr. ř. Domnívá se, že skutková zjištění soudů obou stupňů jsou v extrémním nesouladu s provedenými důkazy. Z obsahu dovolání je zřejmé, že obviněný zcela popírá, že střílel ze zbraně, a od této hlavní námitky odvíjí další námitky, které vyúsťují v závěr, že nespáchal žalovaný přečin.
Nejvyšší soud jako soud dovolací musí při přezkumné činnosti vycházet z konečného skutkového zjištění, které učinily soudy nižších stupňů a nemůže přihlížet k námitkám, které zpochybňují skutková zjištění. Dovolací soud nepřisvědčil námitce obviněného, pokud jde o provedení důkazu Stanoviskem k možným nežádoucím účinkům zábavné pyrotechniky ze dne 15. 10. 2014, které zpracoval znalec doc. Ing. Jan Komenda, CSc., a jeho hodnocením soudy. Tato námitka směřuje proti hodnocení důkazů, které upravuje trestní řád v ustanovení §2 odst. 6 tr. ř. , a nelze ji proto podřadit pod dovolací důvod podle §265b odst. 1 tr. ř. Jen pro úplnost, aniž by se Nejvyšší soud zabýval touto námitkou, dodává, že z odůvodnění napadeného usnesení vyplývá, že odvolací soud poukázal na to, že zpracovatel zmíněného stanoviska zdůraznil, že neměl k dispozici stopy zajištěné na místě činu ani jiné věcné důkazy, a proto posuzoval účinky zábavné pyrotechniky jen obecně z technického a balistického hlediska. Naproti tomu z odborného vyjádření na č. l. 19 až 20 trestního spisu vyplývá, že k přerušení vodiče elektrického napětí došlo zásahem jednou střelou pravděpodobně vystřelenou z opakovací kulovnice, přičemž zbraň takového typu, a sice ZG 47, ráže 8 x 57 JS, vydal obviněný. Nejvyšší soud dodává, že poškozená společnost E.ON Česká republika, s. r. o, Regionální správa, Husova 1, Hodonín, se nepřipojila k trestnímu řízení s nárokem na náhradu škody proti obviněnému, protože obviněný projevil vůli zaplatit způsobenou škodu (č. l. 33 a 35 spisu). Obviněný tedy chtěl nahradit škodu, kterou údajně nezpůsobil, což je podivuhodné. Nejvyšší soud nezjistil žádný, natož extrémní nesoulad mezi provedenými důkazy a skutkovými zjištěními.
Obviněný spatřuje extrémní nesoulad mezi ,,(ne)provedenými“ důkazy ohledně subjektivní stránky žalovaného přečinu a tím, že odvolací soud uvedl v odůvodnění svého rozhodnutí, že obviněný jednal přinejmenším v nepřímém úmyslu podle §15 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku. Obviněnému je třeba přisvědčit v tom, že odvolací soud, jestliže shledal v jednání obviněného zavinění ve formě nepřímého úmyslu podle §15 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku, nadbytečně uvedl slovo ,,přinejmenším“. Nejvyšší soud konstatuje, pokud jde o námitku obviněného o porušení práva na spravedlivý proces podle §36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, že toto právo nebylo v trestní věci obviněného dotčeno. Právo nelze vykládat tak, že garantuje úspěch v řízení nebo zaručuje právo obviněného na rozhodnutí, které odpovídá jeho představám. Uvedeným právem je zajišťováno právo na spravedlivé soudní řízení, v němž se uplatní všechny zásady soudního rozhodování podle zákona v souladu s ústavními principy (srov. usnesení Ústavního soudu zp. zn. II. ÚS 681/04).
Nejvyšší soud shledal, že dovolání obviněného bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř., a proto dovolání odmítl podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. Rozhodnutí o dovolání učinil v neveřejném zasedání, které konal za podmínek §265r odst. 1 písm. a) tr. ř.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 2. září 2015
JUDr. Jindřich Urbánek
předseda senátu