ECLI:CZ:NS:2015:8.TDO.156.2015.1
sp. zn. 8 Tdo 156/2015-28
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 11. 2. 2015 o dovolání obviněného Z. T. , proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích ze dne 19. 11. 2013, č. j. 13 To 462/2013-515 , který rozhodl jako soud odvolací v trestní věci vedené u Okresního soudu v Pardubicích pod sp. zn. 2 T 45/2012, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. a) tr. ř. se dovolání obviněného Z. T. odmítá .
Odůvodnění:
Okresní soud v Pardubicích (prvým v pořadí) rozsudkem ze dne 30. 4. 2013, č. j. 2 T 45/2012-484, uznal obviněného Z. T. a obviněnou L. J. (roz. Z.) vinnými, že:
„Z. T. jako vedoucí pobočky společnosti TVK - CZ spol. s r. o., který měl mimo jiné kontrolovat, schvalovat a dávat pokyn k proplacení faktur dodavatelů společnosti TVK - CZ spol. s r. o., popř. sám tyto faktury hotovostně proplácet, zkontroloval a schválil faktury dodavatele L. Z., IČ:74345478, s místem podnikání Urxova čp. 297/4, Hradec Králové, které L. J. (roz. Z.) vystavila, podepsala a předložila mu k proplacení a následně dal pokyn k jejich proplacení na jí určený účet vedený u ČSOB a. s. nebo je osobně proplatil v hotovosti, ačkoli oba věděli, že L. J. fakturované práce neprovedla; jedná se o následující faktury:
1. č. ze dne 21. 5. 2009 na částku 102.218,14 Kč,
2. č. ze dne 30. 10. 2009 na částku 152.855,50 Kč;
3. č. ze dne 18. 8. 2010 na částku 48.000,- Kč,
4. č. ze dne 20. 9. 2010 na částku 43.860,- Kč,
5. č. ze dne 2. 10. 2010 na částku 58.752,- Kč,
6. č. ze dne 20. 11. 2010 na částku 53.698,56 Kč,
Z. T. jako vedoucí pobočky společnosti TVK - CZ spol. s r. o., který měl mimo jiné kontrolovat, schvalovat a dávat pokyn k proplacení faktur dodavatelů společnosti TVK - CZ spol. s r. o., popř. sám tyto faktury hotovostně proplácet, zkontroloval a schválil faktury dodavatele L. Z., IČ:74345478, s místem podnikání Urxova čp. 297/4, Hradec Králové, které L. J. (roz. Z.) vystavila, podepsala a předložila mu k proplacení a následně dal pokyn k jejich proplacení na jí určený účet vedený u ČSOB a. s. nebo je osobně proplatil v hotovosti, ačkoli oba věděli, že L. J. fakturované práce neprovedla v takovém rozsahu, v jakém byly vyfakturovány, nýbrž v rozsahu menším; jedná se o následující faktury:
1. č. . ze dne 18. 6. 2009 na částku 141.491,- Kč ačkoli byly provedeny práce pouze v částce 65.520,- Kč, tedy fakturovaná částka byla navýšena o 75.971,- Kč včetně DPH,,
2. č. . ze dne 25. 4. 2010 na částku 58.700,40 Kč ačkoli byly provedeny práce pouze v částce 33.261,40 Kč, tedy fakturovaná částka byla navýšena o 25.439,- Kč včetně DPH,
3. č. ze dne 30. 5. 2010 na částku 46.180,56 Kč ačkoli byly provedeny práce pouze v částce 13.483,80 Kč, tedy fakturovaná částka byla navýšena o 32.696,76 Kč včetně DPH,
4. č. . ze dne 30. 5. 2010 na částku 48.961,20 Kč ačkoli byly provedeny práce pouze v částce 15.801,- Kč, tedy fakturovaná částka byla navýšena o 33.160,20 Kč včetně DPH;
tímto Z. T. a L. J. způsobili společnosti TVK - CZ spol. s r. o., IČ: 62969358, se sídlem Pražská 147, Pardubice, celkovou škodu ve výši 626.651,16 Kč.“
Takto popsané jednání obou obviněných soud právně kvalifikoval jako zločin podvodu podle §209 odst. 1, 4 písm. d) tr. zákoníku a uložil každému z nich podle §209 odst. 4 tr. zákoníku trest odnětí svobody v trvání tří let, jehož výkon podle §81 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložil a podle §82 odst. 1 tr. zákoníku stanovil u každého z nich zkušební dobu v trvání pěti let. Podle §82 odst. 2 tr. zákoníku jim uložil i povinnost, aby podle svých sil nahradili škodu, kterou trestným činem způsobili. Konečně je podle §228 odst. 1 tr. ř. zavázal povinností nahradit společně a nerozdílně poškozené společnosti TVK – CZ, spol. s r. o., IČ 62969358, se sídlem Pardubice, Pražská 147, způsobenou škodu ve výši 626.651,- Kč.
Okresní soud současně podle §226 písm. b) tr. ř. zprostil obviněné Z. T. a J. K. obžaloby okresní státní zástupkyně pro skutky, jichž se měli dopustit tím, že
„Z. T. jako vedoucí pobočky společnosti TVK - CZ spol. s r. o., který měl mimo jiné kontrolovat, schvalovat a dávat pokyn k proplacení faktur dodavatelů společnosti TVK - CZ spol. s r. o., popř. sám tyto faktury hotovostně proplácet, zkontroloval a schválil faktury dodavatele J. K., IČ: 48828998, s místem podnikání Jeníkovice čp. 43, Třebechovice pod Orebem, které J. K. vystavil, podepsal a předložil mu k proplacení a následně dal pokyn k jejich proplacení na jím určený účet vedený u GE Money Bank a. s. nebo je osobně proplatil v hotovosti, ačkoli oba věděli, že J. K. fakturované práce neprovedl; jedná se o následující faktury:
1. č. ze dne 24. 3. 2010 na částku 18.150,- Kč,
2. č. ze dne 10. 6. 2010 na částku 22.667,- Kč,
3. č. ze dne 14. 7. 2010 na částku 19.941,- Kč,
4. č. ze dne 10. 8. 2010 na částku 18.374,- Kč;
Z. T. jako vedoucí pobočky společnosti TVK - CZ spol. s r. o., který měl mimo jiné kontrolovat, schvalovat a dávat pokyn k proplacení faktur dodavatelů společnosti TVK - CZ spol. s r. o., popř. sám tyto faktury hotovostně proplácet, zkontroloval a schválil faktury dodavatele J. K., IČ : 48828998, s místem podnikání Jeníkovice čp. 43, Třebechovice pod Orebem, které J. K. vystavil, podepsal a předložil mu k proplacení a následně dal pokyn k jejich proplacení na jím určený účet vedený u GE Money Bank a. s. nebo je osobně proplatil v hotovosti, ačkoli oba věděli, že J. K. fakturované práce neprovedl v takovém rozsahu, v jakém byly fakturovány, nýbrž v rozsahu menším; jedná se o následující faktury:
1. č. ze dne 1. 5. 2010 na částku 36.288,- Kč včetně DPH, ačkoli byly provedeny práce pouze v částce 27.000,- Kč (22.500,- Kč + 4.500,- Kč DPH), tedy fakturovaná částka byla navýšena o 9.288,- Kč,
2. č. ze dne 15. 8. 2010 na částku 49.025,- Kč včetně DPH, ačkoli byly provedeny práce pouze v částce 25.920,- Kč (21.600,- Kč + 4.320,- Kč DPH), tedy fakturovaná částka byla navýšena o 23.105,- Kč,
3. č. ze dne 8. 10. 2010 na částku 48.001,- Kč včetně DPH, ačkoli byly provedeny práce pouze v částce 6.690,- Kč (5.575,- Kč + 1.115,- Kč DPH), tedy fakturovaná částka byla navýšena o 41.311,- Kč,
4. č. ze dne 1. 11. 2010 na částku 42.642,- Kč včetně DPH, ačkoli byly provedeny práce pouze v částce 36.810,- Kč (30.675,- Kč + 6.135 DPH), tedy fakturovaná částka byla navýšena o 5.832,- Kč,
5. č. ze dne 10. 12. 2010 na částku 27.840,- Kč včetně DPH, ačkoli byly provedeny práce pouze v částce 8.280,- Kč (6.900,- Kč + 1.380,- Kč), tedy fakturovaná částka byla navýšena o 19.560,- Kč;
tímto Z. T. a J. K. způsobili společnosti TVK-CZ spol. s r. o., IČ: 62969358, se sídlem Pražská 147, Pardubice, celkovou škodu ve výši 178.228,- Kč,“
v čemž byl státní zástupkyní spatřován přečin podvodu podle §209 odst. 1, 3 tr. zákoníku, neboť soud dospěl k závěru, že tento skutek není trestným činem.
Podle §229 odst. 3 tr. ř. soud odkázal poškozenou společnost TVK- CZ spol. s r. o. s náhradou škody na občanskoprávní řízení.
Proti citovanému rozsudku podali odvolání jednak obvinění L. J. a Z. T., jednak státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Pardubicích (ta tak učinila proti zprošťujícímu výroku rozsudku v neprospěch obviněných Z. T. a J. K.). Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích o nich rozhodl ( v pořadí prvým ) rozsudkem ze dne 19. 11. 2013, č. j. 13 To 462/2013-515, tak, že z podnětu odvolání obviněných L. J. a Z. T. napadený rozsudek podle §258 odst. 1 písm. b), d), odst. 2 tr. ř. zrušil v celé části jich se týkající, a podle §259 odst. 3 tr. ř. v této části nově rozhodl tak, že oba tyto obviněné uznal vinnými, že:
„v období od května 2009 do listopadu 2010 Z. T. jako vedoucí pobočky společnosti TVK - CZ spol. s r. o. se sídlem Pardubice, Pražská 147, který měl mimo jiné rozhodovat o proplacení faktur dodavatelů společnosti TVK - CZ spol. s r. o., popř. sám tyto faktury hotovostně proplácet, po předchozí dohodě, podle níž L. Z. (nyní J.), IČ: 74345478, s místem podnikání Urxova čp. 297/4, Hradec Králové, jako dodavatel vystavila, podepsala a předložila mu k proplacení níže uvedené faktury,
1. č. ze dne 21. 5. 2009 na částku 102.218,14 Kč,
2. č. ze dne 30. 10. 2009 na částku 152.855,50 Kč;
3. č. ze dne 18. 8. 2010 na částku 48.000,- Kč,
4. č. ze dne 20. 9. 2010 na částku 43.860,- Kč,
5. č. ze dne 2. 10. 2010 na částku 58.752,- Kč,
6. č. ze dne 20. 11. 2010 na částku 53.698,56 Kč,
ačkoli oba věděli, že L. J. v těchto případech fakturované práce neprovedla, osobně vyplatil z pokladny v hotovosti částky uvedené na fakturách, kromě faktury č. 2010/501, na kterou vyplatil jen částku 24.840,-Kč a po částečném započtení proti jiné pohledávce nechal poukázat zbývající část ceny uvedené na této faktuře na obžalovanou J. určený účet vedený u ČSOB a. s., přičemž hotové peníze si buď ponechal, nebo je převzala L. J.,
a v případě dále uvedených faktur Z. T. vyplatil z pokladny na fakturách uvedené částky, ačkoli oba věděli, že L. J. fakturované práce neprovedla v takovém rozsahu, v jakém byly vyfakturovány, nýbrž v rozsahu menším; kdy šlo o následující faktury:
1. č. ze dne 18. 6. 2009 na částku 141.491,- Kč ačkoli byly provedeny práce pouze v částce 65.520,- Kč, tedy fakturovaná částka byla navýšena o 75.971,- Kč,
2. č. ze dne 25. 4. 2010 na částku 58.700,40 Kč ačkoli byly provedeny práce pouze v částce 33.261,40 Kč, tedy fakturovaná částka byla navýšena o 25.439,- Kč,
3. č. ze dne 30. 5. 2010 na částku 46.180,56 Kč ačkoli byly provedeny práce pouze v částce 13.483,80 Kč, tedy fakturovaná částka byla navýšena o 32.696,76 Kč,
4. č. ze dne 30. 5. 2010 na částku 48.961,20 Kč ačkoli byly provedeny práce pouze v částce 15.801,- Kč, tedy fakturovaná částka byla navýšena o 33.160,20 Kč;
a Z. T. a L. J. tak způsobili společnosti TVK - CZ spol. s r. o., IČ: 62969358, se sídlem Pražská 147, Pardubice, celkovou škodu ve výši 626.651,16 Kč.“
Takto popsané jednání obviněného Z. T. odvolací soud právně kvalifikoval jako zločin zpronevěry podle §206 odst. 1, 4 písm. d) tr. zákoníku a uložil mu podle §206 odst. 4 tr. zákoníku trest odnětí svobody v trvání tří roků, jehož výkon podle §81 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložil a podle §82 odst.1 tr. zákoníku stanovil zkušební dobu v trvání čtyř let. Podle §82 odst. 2 tr. zákoníku mu rovněž uložil povinnost, aby podle svých sil nahradil škodu, kterou trestným činem způsobil.
Pro úplnost Nejvyšší soud dodává, že jednání spoluobviněné L. J. odvolací soud právně kvalifikoval jako pomoc k zločinu zpronevěry podle §24 odst. 1 písm. c) k §206 odst. 1, 4 písm. d) tr. zákoníku a uložil jí podle §206 odst. 4 tr. zákoníku trest odnětí svobody v trvání dvou let a šesti měsíců, jehož výkon podle §81 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložil a podle §82 odst. 1 tr. zákoníku stanovil zkušební dobu v trvání tří let a šesti měsíců. Podle §82 odst. 2 tr. zákoníku jí rovněž uložil povinnost, aby podle svých sil nahradila škodu, kterou trestným činem způsobila.
Podle §228 odst. 1 tr. ř. tento soud uložil oběma obviněným povinnost nahradit společně a nerozdílně poškozené společnosti TVK - CZ, spol. s r. o., IČ: 62969358, se sídlem Pardubice, Pražská 147, způsobenou škodu ve výši 626.651,- Kč.
Z podnětu odvolání státní zástupkyně soud druhého stupně současně napadený rozsudek podle §258 odst. 1 písm. b), c), odst. 2 tr. ř. zrušil v části, v níž byli obvinění Z. T. a J. K. zproštěni obžaloby a poškozená společnost TVK-CZ, spol. s r. o. byla odkázána na řízení ve věcech občanskoprávních, a podle §259 odst. 1, 5 tr. ř. věc v této části vrátil Okresnímu soudu v Pardubicích k novému projednání a rozhodnutí.
Z hlediska časové souslednosti je třeba na tomto místě uvést, že proti citovanému rozhodnutí odvolacího soudu podal obviněný Z. T. prostřednictvím své obhájkyně JUDr. Petry Čapkové včas dovolání (soudu prvního stupně došlo dne 5. 2. 2014), v němž uplatnil dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Uvedl v něm, že s napadeným rozhodnutím nesouhlasí, neboť spočívá na nesprávném právním posouzení a závěry soudu nemají oporu v provedeném dokazování. Předně poukázal na to, že od počátku bylo proti němu vedeno řízení pro trestný čin podvodu podle §209 odst. 1, 4 písm. d) tr. zákoníku a na pozdější změnu právní kvalifikace nebyl vůbec upozorněn. Právní kvalifikace byla odvolacím soudem překvapivě změněna až při vyhlašování jeho rozsudku a nakonec byl odsouzen pro zločin zpronevěry podle §206 odst. 1, 4 písm. d) tr. zákoníku. Tímto postupem soudu byl zkrácen na svých právech, zejména na právu na řádnou obranu a obhajobu (poukázal přitom na rozhodnutí Ústavního soudu pod sp. zn. IV. ÚS 182/04). Napadené rozhodnutí navíc nemá pro zločin zpronevěry oporu v provedeném dokazování, naplnění všech znaků zpronevěry mu nebylo prokázáno. Také vymezení skutku ve skutkové větě výroku rozsudku odvolacího soudu neodpovídá §120 odst. 3 tr. ř. a neobsahuje příslušné znaky skutkové podstaty zločinu zpronevěry, zejména v něm absentuje část „přisvojení si cizí věci“ a „svěření této cizí věci“.
Dovolatel dále namítl, že v řízení nebylo prokázáno, že by se dopustil jednání, které mu bylo kladeno za vinu, nebylo prokázáno, že by se skutky popsané v obžalobě vůbec staly. Soud prvého stupně nedostatečně zjistil skutkový stav, pominul pochybnosti, nelogičnosti a neúplnosti provedeného dokazování a postavil na nich nesprávné rozhodnutí o jeho vině a trestu. Odvolací soud nedoplnil dokazování soudu prvého stupně, nelogičnosti a nejasnosti jím namítané v odvolání neodstranil, naopak bez doplnění dokazování změnil právní kvalifikaci, byť podle judikatury změna právní kvalifikace vždy přináší nutnost doplnit dokazování.
Podle obviněného odvolací soud ve svém původním rozsudku, následně prvostupňový soud a pak opět odvolací soud do rozsudku převzaly, že (obviněný) měl rozhodovat o proplacení faktur, což v předchozím řízení nebylo vůbec řešeno; o jeho rozhodovací pravomoci ani nesvědčí žádný důkaz. Ve své výpovědi se k toku faktur vyjadřoval, v jeho kompetenci nebylo „nechat proplatit faktury či rozhodovat o jejich proplacení“. Faktury byly předloženy účetní, dále pak jednatelům společnosti, kteří dávali pokyn k proplacení, a to podle toho, jak nabývaly splatnosti, což se muselo týkat faktur proplácených v hotovosti, neboť za účelem jejich proplacení museli jednatelé vybrat peníze z účtu, které vložili do hotovostní pokladny a odtud byly použity jednotlivými zaměstnanci k proplacení hotovostních faktur.
Podle dovolatele nebylo prokázáno, že by konkrétní peníze nebo hotovostní pokladna byla svěřena toliko jemu, hotovostní toky nebyly dostatečně objasněny. Soudy staví skutkový děj, jímž měl naplnit skutkovou podstatu zločinu podvodu, resp. zpronevěry, zejména na skutečnosti, že (obviněný) měl zkontrolovat, schválit a dát k proplacení předmětné faktury spoluobviněné L. J. (kontrolu faktur soud prvého stupně dovozoval zejména z jeho podpisů na předmětných fakturách). Proti tomuto se bránil poukazem na absenci podpisů na většině předmětných faktur a na nesmyslnost a nepravdivost výpovědí svědků. Stav, kdy všechny předmětné faktury byly zařazeny do účetnictví, ač většina podpisy neměla, prý výpovědi svědků zpochybňuje. Odvolací soud jeho námitky pominul, neprokázal mu rozhodovací pravomoc. Soudy obou stupňů se nevypořádaly s námitkou, že nejméně ve 4 případech předcházelo zaúčtování a vystavení elektronického účetního dokladu časově vystavení listinného pokladního dokladu, což podle obviněného nebylo možné.
Obviněný vytknul odvolacímu soudu, že své rozhodnutí postavil zejména na výpovědi spoluobviněné L. J., přičemž současně přehlédl, že již soud prvého stupně zatížil své rozhodnutí procesní vadou, když jmenované nepředestřel rozpor v její výpovědi v hlavním líčení oproti výpovědi z přípravného řízení, v němž se doznala ke zfalšování jiných faktur než při hlavním líčení. Její výpověď byla proto nevěrohodná. Závěr soudů o navyšování faktur touto spoluobviněnou tak zůstal pochybný. K posouzení bylo možno dojít matematickým výpočtem, který však nebylo možné učinit bez všech dokumentů od investorů. Předložené podklady byly neúplné a rozporuplné. Nebylo s čím porovnat, zda spoluobviněná L. J. účtovala více, než provedla, žádný z provedených důkazů nesvědčil o tom, že by se na jejím jednání v části týkající se navyšování faktur měl i on podílet.
V závěru svého podání dovolatel navrhl (aniž citoval konkrétní zákonné ustanovení), aby Nejvyšší soud rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích ze dne 19. 11. 2013, č. j. 13 To 462/2013-515, zrušil.
Okresní soud v Pardubicích však toto dovolání vůbec nebral v potaz, nerespektoval ustanovení §265h tr. ř. a především je nepředložil Nejvyššímu soudu k rozhodnutí. Bezprostředně po podaném dovolání naopak pokračoval v řízení a svým novým ( v pořadí druhým ) rozsudkem ze dne 6. 2. 2014, č. j. 2 T 45/2012-546, rozhodl tak, že podle §45 odst. 1 tr. zákoníku zrušil výrok o vině a celý výrok o trestu ze svého rozsudku ze dne 30. 4. 2013 ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích ze dne 19. 11. 2013, jakož i další výroky, které měly v uvedeném výroku o vině svůj podklad, a při vázanosti skutkovými zjištěními z těchto rozsudků (proto se ve výroku rozsudku znovu objevuje i spoluobviněná L. J.), uznal obviněné Z. T. a J. K. vinnými, že:
„v období od května 2009 do listopadu 2010 Z. T. jako vedoucí pobočky společnosti TVK - CZ spol. s r. o. se sídlem Pardubice, Pražská 147, který měl mimo jiné rozhodovat o proplacení faktur dodavatelů společnosti TVK - CZ spol. s r. o., popř. sám tyto faktury hotovostně proplácet, po předchozí dohodě, podle níž L. Z. (nyní J.), IČ: 74345478, s místem podnikání Urxova čp. 297/4, Hradec Králové, jako dodavatel vystavila, podepsala a předložila mu k proplacení níže uvedené faktury,
1. č. ze dne 21. 5. 2009 na částku 102.218,14 Kč,
2. č. ze dne 30. 10. 2009 na částku 152.855,50 Kč;
3. č. ze dne 18. 8. 2010 na částku 48.000,- Kč,
4. č. ze dne 20. 9. 2010 na částku 43.860,- Kč,
5. č. ze dne 2. 10. 2010 na částku 58.752,- Kč,
6. č. ze dne 20. 11. 2010 na částku 53.698,56 Kč,
ačkoli oba věděli, že L. J. v těchto případech fakturované práce neprovedla, osobně vyplatil z pokladny v hotovosti částky uvedené na fakturách, kromě faktury, na kterou vyplatil jen částku 24.840,-Kč a po částečném započtení proti jiné pohledávce nechal poukázat zbývající část ceny uvedené na této faktuře na obžalovanou J. určený účet vedený u ČSOB a. s., přičemž hotové peníze si buď ponechal, nebo je převzala L. J.,
a v případě dále uvedených faktur Z. T. vyplatil z pokladny na fakturách uvedené částky, ačkoli oba věděli, že L. J. fakturované práce neprovedla v takovém rozsahu, v jakém byly vyfakturovány, nýbrž v rozsahu menším; kdy šlo o následující faktury:
1. č. ze dne 18. 6. 2009 na částku 141.491,- Kč ačkoli byly provedeny práce pouze v částce 65.520,- Kč, tedy fakturovaná částka byla navýšena o 75.971,- Kč,
2. č. ze dne 25. 4. 2010 na částku 58.700,40 Kč ačkoli byly provedeny práce pouze v částce 33.261,40 Kč, tedy fakturovaná částka byla navýšena o 25.439,- Kč,
3. č. ze dne 30. 5. 2010 na částku 46.180,56 Kč ačkoli byly provedeny práce pouze v částce 13.483,80 Kč, tedy fakturovaná částka byla navýšena o 32.696,76 Kč,
4. č. ze dne 30. 5. 2010 na částku 48.961,20 Kč ačkoli byly provedeny práce pouze v částce 15.801,- Kč, tedy fakturovaná částka byla navýšena o 33.160,20 Kč;
a Z. T. a L. J. tak způsobili společnosti TVK - CZ spol. s r. o., IČ: 62969358, se sídlem Pražská 147, Pardubice, celkovou škodu ve výši 626.651,16 Kč,
Z. T. jako vedoucí pobočky společnosti TVK - CZ spol. s r. o., který měl mimo jiné kontrolovat, schvalovat a dávat pokyn k proplacení faktur dodavatelů společnosti TVK - CZ spol. s r. o., popř. sám tyto faktury hotovostně proplácet, zkontroloval a schválil faktury dodavatele J. K., IČ: 48828998, s místem podnikání Jeníkovice čp. 43, Třebechovice pod Orebem, které J. K. vystavil, podepsal a předložil mu k proplacení, a následně dal pokyn k jejich proplacení na jím určený účet vedený u GE Money Bank a. s. nebo je osobně proplatil v hotovosti, ačkoli oba věděli, že J. K. fakturované práce neprovedl; jedná se o následující faktury:
1. č. ze dne 24. 3. 2010 na částku 18.150,- Kč,
2. č. ze dne 10. 6. 2010 na částku 22.667,- Kč,
3. č. ze dne 14. 7. 2010 na částku 19.941,- Kč,
4. č. ze dne 10. 8. 2010 na částku 18.374,- Kč;
Z. T. jako vedoucí pobočky společnosti TVK - CZ spol. s r. o., který měl mimo jiné kontrolovat, schvalovat a dávat pokyn k proplacení faktur dodavatelů společnosti TVK - CZ spol. s r. o., popř. sám tyto faktury hotovostně proplácet, zkontroloval a schválil faktury dodavatele J. K., IČ: 48828998, s místem podnikání Jeníkovice čp. 43, Třebechovice pod Orebem, které J. K. vystavil, podepsal a předložil mu k proplacení, a následně dal pokyn k jejich proplacení na jím určený účet vedený u GE Money Bank, a. s. nebo je osobně proplatil v hotovosti, ačkoli oba věděli, že J. K. fakturované práce neprovedl v takovém rozsahu, v jaké byly vyfakturovány, nýbrž v rozsahu menším; jedná se o následující faktury:
1. č. ze dne 1. 5. 2010 na částku 36.288,- Kč včetně DPH, ačkoli byly provedeny práce pouze v částce 27.000,- Kč (22.500,- Kč + 4.500,- Kč DPH), tedy fakturovaná částka byla navýšena o 9.288,- Kč,
2. č. ze dne 15. 8. 2010 na částku 49.025,- Kč včetně DPH, ačkoli byly provedeny práce pouze v částce 25.920,- Kč (21.600,- Kč + 4.320,- Kč DPH), tedy fakturovaná částka byla navýšena o 23.105 ,- Kč,
3. č. ze dne 8. 10. 2010 na částku 48.001,- Kč včetně DPH, ačkoli byly provedeny práce pouze v částce 6.690,- Kč (5.575,- Kč + 1.115,- Kč DPH), tedy fakturovaná částka byla navýšena o 41.311,- Kč,
4. č. ze dne 1. 11. 2010 na částku 42.642,- Kč včetně DPH, ačkoli byly provedeny práce pouze v částce 36.810,- Kč (30.675,- Kč + 6.135 DPH), tedy fakturovaná částka byla navýšena o 5.832,- Kč,
5. č. ze dne 10. 12. 2010 na částku 27.840,- Kč včetně DPH, ačkoli byly provedeny práce pouze v částce 8.280,- Kč (6.900,- Kč + 1.380,- Kč), tedy fakturovaná částka byla navýšena o 19.560,- Kč;
tímto Z. T. a J. K. způsobili společnosti TVK - CZ spol. s r. o., IČ: 62969358, se sídlem Pražská 147, Pardubice, celkovou škodu ve výši 178.228,- Kč.“
Takto popsané jednání obviněného Z. T. soud právně kvalifikoval jako zločin zpronevěry podle §206 odst. 1, 4 písm. d) tr. zákoníku a uložil mu podle §206 odst. 4 tr. zákoníku za použití §45 odst. 1 tr. zákoníku společný trest odnětí svobody v trvání tří roků, jehož výkon podle §81 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložil a podle §82 odst. 1 tr. zákoníku stanovil zkušební dobu v trvání pěti let. Podle §82 odst. 2 tr. zákoníku mu současně uložil povinnost, aby podle svých sil nahradil škodu, kterou trestným činem způsobil. Dále soud podle §45 odst. 1 tr. zákoníku zrušil výrok o vině a celý výrok o trestu z rozsudku Okresního soudu v Pardubicích ze dne 30. 4. 2013, č. j. 2 T 45/2012-484, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích ze dne 19. 11. 2013, sp. zn. 13 To 462/2013, jakož i další výroky, které mají v uvedeném výroku o vině svůj podklad.
Zase jen pro úplnost Nejvyšší soud dodává, že jednání spoluobviněného J. K. soud právně kvalifikoval jako pomoc k přečinu zpronevěry podle §24 odst. 1 písm. c) k §206 odst. 1, 3 tr. zákoníku a uložil mu podle §206 odst. 3 tr. zákoníku trest odnětí svobody v trvání jednoho roku, jehož výkon podle §81 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložil a podle §82 odst.1 tr. zákoníku stanovil zkušební dobu v trvání dvou let. Podle §82 odst. 2 tr. zákoníku mu rovněž uložil povinnost, aby podle svých sil nahradil škodu, kterou trestným činem způsobil.
Podle §228 odst.1 tr. ř. soud uložil obviněným Z. T. a J. K. povinnost nahradit společně a nerozdílně poškozené společnosti TVK - CZ, spol. s r. o., IČ: 62969358, se sídlem Pardubice, Pražská 147, způsobenou škodu ve výši 178.228 Kč. Současně podle §229 odst. 2 tr. ř. odkázal tuto poškozenou společnost se zbytkem jejího nároku na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních.
Proti naposledy citovanému rozsudku podali odvolání obvinění Z. T. a J. K. Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích o nich rozhodl ( v pořadí druhým ) rozsudkem ze dne 15. 4. 2014, č. j. 13 To 148/2014-574, tak, že napadený rozsudek podle §258 odst. 1 písm. b), c) tr. ř. v části jich se týkající v celém rozsahu zrušil. Podle §259 odst. 3 tr. ř. nově rozhodl tak, že podle §45 odst. 1 tr. zákoníku zrušil z rozsudku Okresního soudu v Pardubicích ze dne 30. 4. 2013, č. j. 2 T 45/2012-484, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích ze dne 19. 11. 2013, sp. zn. 13 To 462/2013, výrok o vině týkající se obviněného Z. T., celý výrok o trestu jemu uloženém, jakož i další výroky, které mají v uvedeném výroku o vině svůj podklad, a při vázanosti skutkovými zjištěními z citovaných rozsudků (proto se i ve výroku tohoto rozsudku znovu objevuje spoluobviněná L. J.) uznal obviněné Z. T. a J. K. vinnými, že:
„v období od května 2009 do listopadu 2010 Z. T. jako vedoucí pobočky společnosti TVK - CZ spol. s r. o. se sídlem Pardubice, Pražská 147, který měl mimo jiné rozhodovat o proplacení faktur dodavatelů společnosti TVK - CZ spol. s r. o., popř. sám tyto faktury hotovostně proplácet, po předchozí dohodě, podle níž L. Z. (nyní J.), IČ: 74345478, s místem podnikání Urxova čp. 297/4, Hradec Králové, jako dodavatel vystavila, podepsala a předložila mu k proplacení níže uvedené faktury,
1. č. ze dne 21. 5. 2009 na částku 102.218,14 Kč,
2. č. ze dne 30. 10. 2009 na částku 152.855,50 Kč;
3. č. ze dne 18. 8. 2010 na částku 48.000,- Kč,
4. č. ze dne 20. 9. 2010 na částku 43.860,- Kč,
5. č. ze dne 2. 10. 2010 na částku 58.752,- Kč,
6. č. ze dne 20. 11. 2010 na částku 53.698,56 Kč,
ačkoli oba věděli, že L. J. v těchto případech fakturované práce neprovedla, osobně vyplatil z pokladny v hotovosti částky uvedené na fakturách, kromě faktury, na kterou vyplatil jen částku 24.840,-Kč a po částečném započtení proti jiné pohledávce nechal poukázat zbývající část ceny uvedené na této faktuře na obžalovanou J. určený účet vedený u ČSOB a. s., přičemž hotové peníze si buď ponechal, nebo je převzala L. J.,
a v případě dále uvedených faktur Z. T. vyplatil z pokladny na fakturách uvedené částky, ačkoli oba věděli, že L. J. fakturované práce neprovedla v takovém rozsahu, v jakém byly vyfakturovány, nýbrž v rozsahu menším; kdy šlo o následující faktury:
1. č. ze dne 18. 6. 2009 na částku 141.491,- Kč ačkoli byly provedeny práce pouze v částce 65.520,- Kč, tedy fakturovaná částka byla navýšena o 75.971,- Kč,
2. č. ze dne 25. 4. 2010 na částku 58.700,40 Kč ačkoli byly provedeny práce pouze v částce 33.261,40 Kč, tedy fakturovaná částka byla navýšena o 25.439,- Kč,
3. č. ze dne 30. 5. 2010 na částku 46.180,56 Kč ačkoli byly provedeny práce pouze v částce 13.483,80 Kč, tedy fakturovaná částka byla navýšena o 32.696,76 Kč,
4. č. ze dne 30. 5. 2010 na částku 48.961,20 Kč ačkoli byly provedeny práce pouze v částce 15.801,- Kč, tedy fakturovaná částka byla navýšena o 33.160,20 Kč;
a Z. T. a L. J. tak způsobili společnosti TVK - CZ spol. s r. o., IČ: 62969358, se sídlem Pražská 147, Pardubice, celkovou škodu ve výši 626.651,16 Kč,
Z. T. jako vedoucí pobočky společnosti TVK - CZ spol. s r. o., který měl mimo jiné kontrolovat, schvalovat a dávat pokyn k proplacení faktur dodavatelů společnosti TVK - CZ spol. s r. o., popř. sám tyto faktury hotovostně proplácet, zkontroloval a schválil faktury dodavatele J. K., IČ: 48828998, s místem podnikání Jeníkovice čp. 43, Třebechovice pod Orebem, které J. K. vystavil, podepsal a předložil mu k proplacení, a následně dal pokyn k jejich proplacení na jím určený účet vedený u GE Money Bank a. s. nebo je osobně proplatil v hotovosti, ačkoli oba věděli, že J. K. fakturované práce neprovedl; jedná se o následující faktury:
1. č. ze dne 24. 3. 2010 na částku 18.150,- Kč,
2. č. ze dne 10. 6. 2010 na částku 22.667,- Kč,
3. č. ze dne 14. 7. 2010 na částku 19.941,- Kč,
4. č. ze dne 10. 8. 2010 na částku 18.374,- Kč;
dále Z. T. jako vedoucí pobočky společnosti TVK - CZ spol. s r. o., který měl mimo jiné kontrolovat, schvalovat a dávat pokyn k proplacení faktur dodavatelů společnosti TVK - CZ spol. s r. o., popř. sám tyto faktury hotovostně proplácet, zkontroloval a schválil faktury dodavatele J. K., IČ: 48828998, s místem podnikání Jeníkovice čp. 43, Třebechovice pod Orebem, které J. K. vystavil, podepsal a předložil mu k proplacení, a následně dal pokyn k jejich proplacení na jím určený účet vedený u GE Money Bank, a. s. nebo je osobně proplatil v hotovosti, ačkoli oba věděli, že J. K. fakturované práce neprovedl v takovém rozsahu, v jaké byly vyfakturovány, nýbrž v rozsahu menším; jedná se o následující faktury:
1. č. ze dne 1. 5. 2010 na částku 36.288,- Kč včetně DPH, ačkoli byly provedeny práce pouze v částce 28.800,- Kč (24.000,- Kč + DPH), tedy fakturovaná částka byla navýšena o 7.488,- Kč,
2. č. ze dne 15. 8. 2010 na částku 49.025,- Kč včetně DPH, ačkoli byly provedeny práce pouze v částce 27.648,- Kč (23.040,- Kč + DPH), tedy fakturovaná částka byla navýšena o 21.377,- Kč,
3. č. ze dne 8. 10. 2010 na částku 48.001,- Kč včetně DPH, ačkoli byly provedeny práce pouze v částce 8.160,- Kč (6.800,- Kč + DPH), tedy fakturovaná částka byla navýšena o 39.841,- Kč,
4. č. ze dne 1. 11. 2010 na částku 42.642,- Kč včetně DPH, ačkoli byly provedeny práce pouze v částce 39.264,- Kč (32.720,- Kč + DPH), tedy fakturovaná částka byla navýšena o 3.378,- Kč,
5. č. ze dne 10. 12. 2010 na částku 27.840,- Kč včetně DPH, ačkoli byly provedeny práce pouze v částce 8.832,- Kč (7360,- Kč + DPH), tedy fakturovaná částka byla navýšena o 19.008,- Kč;
tímto Z. T. a J. K. způsobili společnosti TVK - CZ spol. s r. o., IČ: 62969358, se sídlem Pražská 147, Pardubice, celkovou škodu ve výši 170.524,- Kč.“
Takto popsané jednání obviněného Z. T. odvolací soud právně kvalifikoval jako zločin zpronevěry podle §206 odst. 1, 4 písm. d) tr. zákoníku a uložil mu podle §206 odst. 4 tr. zákoníku za použití §45 odst. 1 tr. zákoníku společný trest odnětí svobody na tři roky, jehož výkon podle §81 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložil a podle §82 odst. 1 tr. zákoníku stanovil zkušební dobu v trvání čtyř let a deseti měsíců. Podle §82 odst. 2 tr. zákoníku mu současně uložil povinnost, aby podle svých sil nahradil škodu, kterou trestným činem způsobil.
Opět jen pro úplnost Nejvyšší soud uvádí, že jednání obviněného J. K. tento soud právně kvalifikoval jako pomoc k přečinu zpronevěry podle §24 odst. 1 písm. c) k §206 odst. 1, 3 tr. zákoníku a uložil mu podle §206 odst. 3 tr. zákoníku trest odnětí svobody na jeden rok, jeho výkon podle §81 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložil a podle §82 odst. 1 tr. zákoníku stanovil zkušební dobu v trvání jednoho roku a deseti měsíců. Podle §82 odst. 2 tr. zákoníku mu rovněž uložil povinnost, aby podle svých sil nahradil škodu, kterou trestným činem způsobil.
Podle §228 odst. 1 tr. ř. soud uložil oběma jmenovaným obviněným povinnost nahradit společně a nerozdílně poškozené společnosti TVK-CZ, spol. s r. o., IČ: 62969358, se sídlem Pardubice, Pražská 147, způsobenou škodu ve výši 170.524,- Kč. Podle §229 odst. 2 tr. ř. soud tuto poškozenou společnost odkázal se zbytkem jejího nároku na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních.
Již k původnímu dovolání obviněného Z. T. se ve smyslu ustanovení §265h odst. 2 tr. ř. vyjádřil státní zástupce činný u Nejvyššího státního zastupitelství (dále jen „státní zástupce“), který uvedl, že obviněný podal dovolání formálně opřené o ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Okresní soud v Pardubicích nepostupoval podle §265h odst. 2 tr. ř., ale pokračoval v řízení o té části věci, ve které mu byla věc vrácena k novému projednání a rozhodnutí. Toto řízení bylo pravomocně skončeno rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích ze dne 15. 4. 2014, sp. zn. 13 To 148/2014, kterým byl (mimo jiné) podle §45 odst. 1 tr. zákoníku zrušen výrok o vině a trestu ohledně obviněného z rozsudku Okresního soudu v Pardubicích ze dne 30. 4. 2013, sp. zn. 2 T 45/2012, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích ze dne 19. 11. 2013, sp. zn. 13 To 462/2013.
Procesní postup Okresního soudu v Pardubicích, pokud v podstatě ignoroval podané dovolání, byl podle státního zástupce přinejmenším problematický. Tato skutečnost však nezměnila nic na tom, že (původní) dovolání obviněného Z. T. směřovalo proti výrokům o vině a trestu, které již v současné době neexistují. Jestliže po podání dovolání došlo ke zrušení napadeného rozhodnutí v souvislosti s ukládáním společného trestu za pokračování v trestném činu, pak Nejvyšší soud takové dovolání směřující proti již neexistujícímu rozhodnutí odmítne podle §265i odst. 1 písm. a) tr. ř. jako nepřípustné. V takovém případě je přípustné, aby (dalším) dovoláním podaným proti pravomocnému rozhodnutí, kterým byl uložen společný trest za pokračování v trestném činu, byly namítány i vady, které se vztahují pouze k dřívějšímu pravomocnému rozhodnutí, jež bylo zrušeno v souvislosti s uložením společného trestu, popřípadě k řízení mu předcházejícímu (poukázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu ve věci sp. zn. 11 Tdo 239/2007). Takto ostatně obviněný Z. T. postupoval v dovolání, které podal proti (v pořadí druhému) rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích ze dne 15. 4. 2014, sp. zn. 13 To 148/2014.
Státní zástupce proto uzavřel, že dovolání obviněného podané proti (původnímu) rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích ze dne 19. 11. 2013, sp. zn. 13 To 462/2013, je za současné procesní situace nutno považovat za nepřípustné. Navrhl proto, aby Nejvyšší soud takové dovolání podle §265i odst. 1 písm. a) tr. ř. odmítl. Současně navrhl, aby Nejvyšší soud v souladu s ustanovením §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. učinil takové rozhodnutí v neveřejném zasedání. S rozhodnutím věci v neveřejném zasedání souhlasil i pro případ jiného nežli výše navrhovaného rozhodnutí Nejvyššího soudu [§265r odst. 1 písm. c) tr. ř.].
Obviněný Z. T. sice podal (v pořadí druhé) dovolání i proti poslednímu rozsudku odvolacího soudu [učinil tak prostřednictvím obhájkyně JUDr. Petry Čapkové, znovu uplatnil dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. a v podstatě identicky s předchozím dovoláním v něm uvedl, že s napadeným rozhodnutím nesouhlasí, neboť spočívá na nesprávném právním posouzení a závěry soudu nemají oporu v provedeném dokazování (argumentaci shora uvedenou dále rozšířil o výhrady proti části jednání, jehož se měl dopustit se spoluobviněným J. K.), a v jeho závěru navrhl (aniž citoval konkrétní zákonné ustanovení), aby Nejvyšší soud rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích ze dne 19. 11. 2013, č. j. 13 To 462/2013-515, zrušil], ovšem s ohledem na to, že o tomto dovolání Nejvyšší soud rozhodl samostatným usnesením ze dne 11. 2. 2015, sp. zn. 8 Tdo 155/2015, není zapotřebí na tomto místě podrobněji rozvádět obsah tohoto podání. Ze stejného důvodu není třeba ani zmiňovat obsah vyjádření státního zástupce činného u Nejvyššího státního zastupitelství k němu, které učinil ve smyslu ustanovení §265h odst. 2 tr. ř.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§265c tr. ř.) se následně zabýval především otázkou, zda původní dovolání obviněného v této trestní věci je přípustné , bylo podáno osobou oprávněnou, v zákonné lhůtě a na místě, kde lze podání učinit, a zda splňuje i obligatorní náležitosti obsahu dovolání uvedené v §265f odst. 1 tr. ř.
V rámci této činnosti Nejvyšší soud shledal, že toto dovolání bylo sice podáno osobou oprávněnou, v zákonné lhůtě a na místě, kde lze podání učinit, a splňuje i obligatorní náležitosti obsahu dovolání uvedené v §265f odst. 1 tr. ř., současně však dospěl k závěru, že není splněna zákonná podmínka jeho přípustnosti .
V předchozí narativní části tohoto usnesení byla záměrně (a velice podrobně) popsána celá geneze této trestní věci (i poukazem na pochybení soudu prvního stupně, jenž původní dovolání obviněného nepředložil Nejvyššímu soudu k rozhodnutí), neboť to má zásadní význam pro rozhodnutí Nejvyššího soudu o původním dovolání obviněného. Okresní soud v Pardubicích totiž svým ( v pořadí druhým ) rozsudkem ze dne 6. 2. 2014, č. j. 2 T 45/2012-546, rozhodl tak, že podle §45 odst. 1 tr. zákoníku zrušil výrok o vině a celý výrok o trestu ze svého rozsudku ze dne 30. 4. 2013 ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích ze dne 19. 11. 2013, jakož i další výroky, které měly v uvedeném výroku o vině svůj podklad, a při vázanosti skutkovými zjištěními z těchto rozsudků znovu rozhodl o dovolatelově vině (srov. shora). Tím ovšem nastala situace, kdy původní rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž v pořadí první dovolání obviněného směřovalo, přestalo právně existovat. Takové rozhodnutí pak není možné považovat za rozhodnutí ve věci samé ve smyslu §265a odst. 1 a 2 tr. ř. Na tom nemůže nic změnit ani fakt, že k popsané situaci došlo výhradně v důsledku pochybení soudu prvního stupně.
Za daného právního stavu věci proto Nejvyššímu soudu nezbylo, než z těchto jen stručně uvedených důvodů (§265i odst. 2 tr. ř.) původní dovolání obviněného odmítnout podle §265i odst. 1 písm. a) tr. ř. jako nepřípustné [srov. obdobné judikaturní usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 3. 2007, sp. zn. 11 Tdo 239/2007, publikované v Souboru trestních rozhodnutí Nejvyššího soudu pod č. 988 v Sešitě 35/2007, nebo jemu předcházející usnesení téhož soudu ze dne 9. 3. 2004, sp. zn. 11 Tdo 245/2004, publikované tamtéž pod č. T 683 v Sešitě 4/2004 s právní větou: „Jestliže po podání dovolání proti pravomocnému rozhodnutí došlo později k jeho zrušení, popřípadě došlo ke zrušení výroku napadeného dovoláním (např. v souvislosti s uložením souhrnného trestu či trestu společného), pak dovolací soud nemůže přezkoumávat již neexistující rozhodnutí. V takovém případě dovolání proti neexistujícímu rozhodnutí (popřípadě proti neexistujícímu výroku) podle §265i odst. 1 písm. a) tr. ř. jako nepřípustné odmítne.” ].
Rozhodnutí o odmítnutí dovolání Nejvyšší soud učinil v souladu s ustanovením §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání.
Pro úplnost Nejvyšší soud dodává, že takovýmto rozhodnutím nebyla práva dovolatele jakkoli dotčena, neboť obsahem jeho námitek uplatněných v jeho prvém dovolání se Nejvyšší soud zabýval při rozhodování o jeho v pořadí druhém dovolání proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích ze dne 15. 4. 2014, č. j. 13 To 148/2014-574, které již považoval za přípustné (srov. jeho usnesení ze dne 11. 2. 2015, sp. zn. 8 Tdo 155/2015).
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 11. února 2015
Předseda senátu:
JUDr. Jan B l á h a