ECLI:CZ:NS:2016:20.CDO.3490.2016.1
sp. zn. 20 Cdo 3490/2016
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zbyňka Poledny a soudců JUDr. Ivany Kudrnové a JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., v exekuční věci oprávněné Bohemia Faktoring, a. s. , se sídlem v Praze 1, Letenská č. 121/8, identifikační číslo osoby 27242617, zastoupené JUDr. Karlem Goláněm, Ph.D., advokátem se sídlem v Praze 1, Letenská č. 121/8, proti povinnému J. K. , pro 53 920,79 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 67 EXE 2955/2009, o dovolání oprávněné proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 20. 4. 2016, č. j. 55 Co 449/2015-262, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.) :
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a občanského soudního řádu) po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou (účastníkem řízení) ve lhůtě uvedené v ustanovení §240 odst. 1 občanského soudního řádu a že věc je třeba i v současné době - vzhledem k tomu, že řízení v projednávané věci bylo zahájeno v době před 1. 1. 2014 - posoudit (srov. Čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb.) podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, účinném do 31. 12. 2013 (dále též jen "o. s. ř."), se nejprve zabýval otázkou přípustnosti dovolání.
Dovoláním napadeným rozhodnutím odvolací soud řízení o návrhu oprávněné o procesním nástupnictví na její straně zastavil (výrok I), potvrdil usnesení ze dne 25. 6. 2015, č. j. 67 EXE 2955/2009-165 (výrok II), jímž Obvodní soud pro Prahu 4 k podnětu soudního exekutora JUDr. Tomáše Vrány exekuci zcela zastavil s odkazem na ustanovení §268 odst. 1 písm. h) o. s. ř. s tím, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, když oprávněná je povinna zaplatit soudnímu exekutorovi JUDr. Lukáši Jíchovi, který nastoupil k 1. 4. 2016 do uvolněného úřadu po JUDr. Tomáši Vránovi, na nákladech exekuce 7 865,- Kč. Rozhodnutí odůvodnil zejména tím, že exekuční titul, rozhodčí nález vydaný JUDr. Tomášem Sokolem ze dne 17. 6. 2009, sp. zn. K/2009/01062, je nezpůsobilým exekučním titulem, protože rozhodčí doložka byla sjednána tak, že případný spor bude řešen rozhodcem jmenovaným Společností pro rozhodčí řízení a.s., která však nebyla stálým rozhodčím soudem zřízeným podle zákona. Konečně žádnému z účastníků nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (výrok III).
Oprávněná v dovolání především uvedla, že ještě před případným zastavením exekuce mělo být v souladu s rozhodovací praxí Nejvyššího soudu rozhodnuto věcně o jejím dřívějším návrhu (ze dne 14. 4. 2016) na vstup nového oprávněného (společnosti PARADISE ISLANDS HOLDING LTD.) do řízení podle ustanovení §107a o. s. ř. Za nesprávné měla, že odvolací soud řízení o tomto návrhu zastavil pro překážku věci rozsouzené, aniž by zkoumal nově uváděné skutečnosti, o které návrh byl opřen. Ohledně jí uložené povinnosti k náhradě nákladů exekutora dovolatelka vyjádřila názor, že jí nelze přičíst zavinění na zastavení exekuce, neboť vstoupila do řízení, které bylo řádně zahájeno jejím právním předchůdcem (Komerční bankou, a. s.), o nařízení exekuce rozhodl exekuční soud, dovolatelka nebyla stranou, která rozhodčí doložku sjednala.
Právní závěr odvolacího soudu, že exekuci je třeba podle ustanovení §268 odst. 1 písm. h) o. s. ř. v daném případě zastavit, je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí Nejvyššího soudu, který již opakovaně uvedl, že nařízený výkon rozhodnutí (exekuci) soud zastaví i bez návrhu vždy, existuje-li taková relevantní okolnost, pro niž je provedení výkonu rozhodnutí (exekuce) nepřípustné. Ani případná právní moc usnesení o nařízení výkonu (exekuce) nezhojí vady bránící provedení výkonu rozhodnutí (exekuce) a existující již v době jeho vydání. Nařízenou exekuci je na místě zastavit i tehdy, zjistí-li soud (dodatečně) nedostatek pravomoci orgánu, který exekuční titul vydal (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. června 2011, sp. zn. 20 Cdo 1828/2011, či usnesení ze dne 16. ledna 2012, sp. zn. 20 Cdo 4302/2011). Dovolací soud též již v řadě rozhodnutí (např. v usnesení ze dne 10. července 2013, sp. zn. 31 Cdo 958/2012, publikovaném pod číslem 92/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek) uzavřel, že byl-li rozhodce určen odkazem na „rozhodčí řád“ vydaný právnickou osobou, která není stálým rozhodčím soudem zřízeným na základě zákona, pak rozhodčí nález není způsobilým exekučním titulem ve smyslu §40 odst. 1 písm. c) zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, podle něhož by mohla být nařízena exekuce, jelikož rozhodce určený na základě absolutně neplatné rozhodčí doložky (§39 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů) neměl k vydání rozhodčího nálezu podle zákona o rozhodčím řízení pravomoc. Byla-li již exekuce v takovém případě přesto nařízena a zjistí-li soud (dodatečně) nedostatek pravomoci orgánu, který exekuční titul vydal, je třeba exekuci v každém jejím stádiu zastavit pro nepřípustnost podle §268 odst. 1 písm. h) o. s. ř. (tj. i bez návrhu - srov. dále též např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. listopadu 2014, sp. zn. 21 Cdo 3670/2014, nebo ze dne 9. června 2015, sp. zn. 21 Cdo 3965/2014, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 3. 2015, sp. zn. 30 Cdo 3396/2014, rovněž i usnesení Ústavního soudu ze dne 25. 2. 2016, sp. zn. IV. ÚS 1380/15).
Neobstojí ani výhrada dovolatelky, že exekuce byla zastavena, aniž by soud rozhodl o jejím opakovaném návrhu na postup podle ustanovení §107a o. s. ř. (do řízení na straně oprávněné místo dovolatelky měla vstoupit PARADISE ISLANDS HOLDING LTD., reg. č. 008477 se sídlem Suite 13, First Floor, Oliaji Trade Centre, Francis Rachel Street, Victoria, Mahé, Seyschelles). Již dříve Nejvyšší soud uzavřel, že není procesním pochybením, jestliže o opakovaném návrhu na postup podle ustanovení §107a o. s. ř. nebude věcně rozhodováno, je-li dána překážka věci rozhodnuté (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. 10. 2016, sp. zn. 20 Cdo 3537/2016 a ze dne 15. 7. 2008, sp. zn. 29 Nd 201/2008, uveřejněné pod číslem 2/2009 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Uvedená judikatura je přiléhavá i v tomto případě. O návrhu oprávněné na vstup společnosti PARADISE ISLANDS HOLDING LTD. bylo pravomocně rozhodnuto usnesením soudního exekutora JUDr. Tomáše Vrány ze dne 12. 12. 2014, č. j. 103 Ex 26032/09-26, ve spojení s usnesením Městského soudu v Praze ze dne 31. 3. 2015, č. j. 70 Co 77/2015-118. Dřívější zamítavé rozhodnutí bylo odůvodněno především tím, že oprávněný již v době uzavření smlouvy o postoupení pohledávek věděl o nevyhnutelnosti zastavení exekuce podle §268 odst. 1 písm. h) o. s. ř. pro nedostatek pravomoci rozhodce k vydání exekučního titulu. Tím se podávalo, že samotná smlouva o postoupení pohledávek ze dne 26. 5. 2014, na jejímž základě byl dřívější návrh podle ustanovení §107a o. s. ř. podán, je zneužitím práva, a proto je zneužitím práva i podání návrhu na postup podle ustanovení §107a o. s. ř. s poukazem na tuto smlouvu. Odvolatelka se v novém návrhu podle §107a o. s. ř. omezila jen na sdělení skutečností, které mají nasvědčovat aktuální solventnosti společnosti PARADISE ISLANDS HOLDING LTD. Případná solventnost této společnosti však nebyla při rozhodování o dřívějším návrhu rozhodující, a proto její údajně zlepšená finanční situace nemůže ničeho změnit na tom, že věcnému rozhodnutí o opětovném návrhu podle §107a o. s. ř. brání překážka věci rozsouzené (srov. rovněž usnesení Ústavního soudu ze dne 18. 10. 2016, sp. zn. III. ÚS 3152/16 – 10).
Napadá-li dovolatelka rozhodnutí odvolacího soudu i v části, v níž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně ve výroku III o náhradě nákladů soudního exekutora, není dovolání podle §238 odst. 1 písm. d) o. s. ř. ve znění do 31. 12. 2013 přípustné, protože tímto výrokem bylo rozhodnuto o plnění nepřevyšujícím 50 000,- Kč.
S ohledem na výše uvedené Nejvyšší soud dovolání oprávněné do věci samé podle ustanovení §243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl pro nepřípustnost.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení §243c odst. 3 věty první, §224 odst. 1 a §142 odst. 1 o. s. ř. Oprávněná byla v dovolacím řízení neúspěšná, povinnému ani exekutorovi žádné náklady během řízení o dovolání podle obsahu spisu nevznikly.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 22. listopadu 2016
JUDr. Zbyněk Poledna
předseda senátu