ECLI:CZ:NS:2016:20.CDO.3859.2015.1
sp. zn. 20 Cdo 3859/2015
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a soudců JUDr. Zbyňka Poledny a JUDr. Aleše Zezuly v exekuční věci oprávněné Dopravní podnik hl. m. Prahy, akciová společnost , se sídlem v Praze 9, Sokolovská 217/42, identifikační číslo osoby 00005886, zastoupené JUDr. Tomášem Sokolem, advokátem se sídlem v Praze 2, Sokolská 1788/60, proti povinnému V. P. , zastoupenému JUDr. Miroslavem Jirákem, advokátem se sídlem v Kladně, Saskova 1961, pro 5 680 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 41 EXE 96/2010, o dovolání povinného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 5. 3. 2015, č. j. 58 Co 481/2014-95, takto:
Dovolání se odmítá .
Odůvodnění:
Obvodní soud pro Prahu 5 usneseními ze dne 9. 12. 2013, č. j. 41 Nc 2262/2009-26, ze dne 10. 12. 2013, č. j. 41 Nc 2677/2009-23, ze dne 10. 12. 2013, č. j. 41 Nc 3589/2009-51, ze dne 10. 12. 2013, č. j. 41 EXE 96/2010-36 (ve znění opravného usnesení ze dne 23. 5. 2014, č. j. 41 EXE 96/2010-55), ze dne 10. 12. 2013, č. j. 41 EXE 2778/2010-34 (ve znění opravného usnesení ze dne 23. 5. 2014, č. j. 41 EXE 96/2010-55), ze dne 10. 12. 2013, č. j. 41 EXE 3427/2010-24, ze dne 10. 12. 2013, č. j. 41 EXE 3564/2010-24, ze dne 10. 12. 2013, č. j. 41 EXE 4488/2010-23, ze dne 10. 12. 2013, č. j. 41 EXE 7500/2010
-30, a ze dne 10. 12. 2013, č. j. 41 EXE 8272/2010-23, zamítl návrhy povinného na zastavení exekucí, nařízených svými usneseními ze dne 22. 9. 2009, č. j. 41 Nc 2262/2009-2, ze dne 22. 9. 2009, č. j. 41 Nc 2677/2009-2, ze dne 20. 10. 2009, č. j. 41 Nc 3589/2009-2, ze dne 16. 2. 2010, č. j. 41 EXE 96/2010-3, ze dne 18. 5. 2010, č. j. 41 EXE 2778/2010-3, ze dne 22. 6. 2010, č. j. 41 EXE 3427/2010-3, ze dne 22. 6. 2010, č. j. 41 EXE 3564/2010-3, ze dne 20. 7. 2010, č. j. 41 EXE 4488/2010-3, ze dne 23. 11. 2010, č. j. 41 EXE 7500/2010-3, a ze dne 21. 12. 2010, č. j. 41 EXE 8272/2010-3 (výroky I.), a uložil povinnému zaplatit oprávněné náklady řízení, které určí exekutor v příkazu k úhradě nákladů exekuce (výroky II.).
Unesením ze dne 15. 4. 2014, č. j. 41 EXE 96/2010-51, Obvodní soud pro Prahu 5 spojil výše uvedená řízení ke společnému řízení, nadále vedenému pod sp. zn. 41 EXE 96/2010.
Městský soud v Praze v záhlaví označeným rozhodnutím shora uvedená usnesení soudu prvního stupně v zamítavých výrocích I. potvrdil a ve výrocích II. o nákladech řízení zrušil.
Povinný napadl usnesení odvolacího soudu dovoláním. Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 (srov. část první čl. II bod 7 zákona č. 404/2012 Sb. a část první čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb.), dále jen „o. s. ř.“.
Dovolání není přípustné, neboť směřuje proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50 000 Kč [§238 odst. 1 písm. d) o. s. ř.]
– odvolací soud rozhodoval ve věci zastavení exekuce nařízené k vymožení pohledávek v celkové výši 5 680 Kč s příslušenstvím (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. října 2015, sp. zn. 26 Cdo 4236/2015 či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. října 2013, sp. zn. 20 Cdo 1977/2013, proti němuž podaná ústavní stížnost byla odmítnuta usnesením Ústavního soudu ze dne 27. února 2014, sp. zn. III. ÚS 346/14). Nejvyšší soud tedy dovolání podle §243c odst. 1 o. s. ř. odmítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu [§87 a následující zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů].
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 13. ledna 2016
JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D.
předsedkyně senátu