ECLI:CZ:NS:2016:20.CDO.528.2016.1
sp. zn. 20 Cdo 528/2016
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D. a soudců JUDr. Zbyňka Poledny a JUDr. Vladimíra Kůrky v exekuční věci oprávněného J. P. , advokátem se sídlem v Hodoníně, Štefánikova 4083/14, proti povinnému D. K. , zastoupenému JUDr. Václavem Sosnou, advokátem se sídlem ve Zlíně, Ševcovská 4075, pro 3 000 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Hodoníně pod sp. zn. 45 EXE 1231/2010, o dovolání oprávněného proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 9. 9. 2015, č. j. 12 Co 587/2014-381, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Okresní soud v Hodoníně usnesením ze dne 6. 2. 2014, č. j. 45 EXE 1231/2010-282, zamítl návrh povinného ze dne 28. 3. 2011 na zastavení exekuce (výrok I.) a JUDr. Václavu Sosnovi uložil povinnost zaplatit za zmařené jednání u Okresního soudu v Hodoníně dne 18. 2. 2013 oprávněnému náhradu nákladů řízení 6 141 Kč do tří dnů od právní moci usnesení k rukám jeho zástupce (výrok II.). Okresní soud uzavřel, že se povinnému nepodařilo prokázat, že by oprávněný neměl podle hmotného práva nárok na vymáhané plnění, resp. že by předmět půjčky nepřevzal.
Krajský soud v záhlaví uvedeným rozhodnutím usnesení soudu prvního stupně ve výroku I. změnil tak, že exekuci zastavil (výrok I.), ve výroku II. usnesení okresního soudu potvrdil (výrok II.), oprávněnému uložil nahradit soudnímu exekutorovi Mgr. Liboru Cinkovi, Exekutorský úřad Břeclav, náklady exekuce stanovené samostatným usnesením (výrok III.) a oprávněnému uložil povinnost nahradit povinnému na nákladech řízení před soudy obou stupňů částku 180 572 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám jeho zástupce (výrok IV.). Odvolací soud po doplnění dokazování dovodil (na rozdíl od soudu prvního stupně), že na základě provedených důkazů lze bez rozumných pochybností nabýt přesvědčení o tom, že povinný od oprávněného neobdržel na základě smlouvy o půjčce částku 3 000 000 Kč, přestože tuto skutečnost výslovně potvrdil v notářském zápise, který je v souzené věci exekučním titulem.
Oprávněný v dovolání namítá, že odvolací soud porušil zásadu volného hodnocení důkazů. V této souvislosti vyjádřil přesvědčení, že výslech notářky JUDr. Horákové před soudem prvního stupně vyznívá zcela jinak ve vztahu k poznatku odvolacího soudu, že povinný předmět půjčky nepřevzal. Jestliže dlužník v notářském zápisu prohlásil, že peníze převzal, měl se odvolací soud s touto veřejnou listinou i s výslechem sepisující notářky dostatečně vypořádat, a to jako s důkazem, který podle dovolatele hovoří zcela opačně. Jestliže odvolací soud nezopakoval důkaz výslechem notářky, musel převzít hodnocení tohoto důkazu tak, jak je učinil soud prvního stupně (rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 729/2013). To však odvolací soud dle dovolatele neučinil. Oprávněný považuje shora vytčené pochybení odvolacího soudu za prolomení práva na spravedlivý proces vyplývající z čl. 36 odst. 1 LZPS a navrhl, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu zrušil.
Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 (srov. část první čl. II bod 7 zákona č. 404/2012 Sb. a část první čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb.), dále jen „o. s. ř.“.
Dovolání není přípustné.
Pomine-li dovolací soud poněkud lakonicky vymezenou otázku přípustnosti dovolání, z obsahu celého textu dovolání vyplývá, že oprávněný v zásadě vytýká odvolacímu soudu nesprávnost závěru, že nebylo třeba opakovat důkaz výslechem notářky JUDr. Horákové, provedený v řízení před soudem prvního stupně.
Předně je třeba uvést, že v rozporu s konstantní judikaturou by byl takový postup odvolacího soudu, jímž by vytěžil z důkazů provedených před soudem prvního stupně jiná skutková zjištění, aniž by je zopakoval (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu uveřejněná pod č. 92/1968 a č. 64/1966 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, rozsudek ze dne 31. srpna 2000, sp. zn. 20 Cdo 1546/99, uveřejněný v časopise Soudní judikatura pod č. 11, ročník 2001, rozsudek ze dne 25. srpna 2009, sp. zn. 33 Cdo 1890/2007, rozsudek ze dne 24. června 2010, sp. zn. 30 Cdo 1802/2010, rozsudek ze dne 28. srpna 2014, sp. zn. 30 Cdo 2102/2014, kde dovolací soud dále konstatoval, že nezopakuje-li odvolací soud dokazování v uvedeném rozsahu, musí pak v odůvodnění písemného vyhotovení svého rozhodnutí vyložit, z jakých důvodů došlo k předmětné důkazní redukci, resp. proč ten který v řízení před soudem prvního stupně provedený důkaz nepovažoval za právně relevantní a v odvolacím řízení jej nezopakoval).
Odvolací soud se však od hodnocení výpovědi JUDr. Horákové okresním soudem neodchýlil (srov. str. 4 odst. 2 napadeného usnesení a str. 3 odst. 1. a 2. usnesení okresního soudu), neboť oba soudy z výpovědi svědkyně vyvodily pouze to, že si povinný musel být vědom, co podepisuje, nikoli již to, že dosvědčila předání peněz mezi účastníky (notářka totiž uvedla, že v její kanceláři k předávání hotovosti nad limit dovolených transakcí nedochází, resp., že ani neumožňuje jakýmkoliv osobám předávání peněz u ní v kanceláři - viz č. l. 86 spisu). Nadto odvolací soud svůj postup i zcela dostatečným způsobem vysvětlil.
Odvolací soud se tak při řešení (procesní) otázky, zda je třeba výslech JUDr. Horákové zopakovat v odvolacím řízení (§213 odst. 2 o. s. ř.), neodchýlil od ustálené judikatury Nejvyššího soudu a není důvod, aby rozhodná právní otázka byla posouzena jinak.
Pokud se týká výtky, že odvolací soud se v odůvodnění svého rozhodnutí nedostatečně vypořádal s důkazy notářským zápisem a výslechem notářky, tato není způsobilá založit přípustnost dovolání a dovolací soud se jí nemohl zabývat, neboť (pokud by existovala) jde o vadu řízení, k níž by dovolací soud mohl za určitých podmínek přihlédnout pouze tehdy, bylo-li by dovolání přípustné (§242 odst. 3 o. s. ř.). Samotná vada řízení však přípustnost dovolání ve smyslu §237 o. s. ř. nezakládá.
Nejvyšší soud České republiky dovolání podle ustanovení §243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl.
Výrok o nákladech řízení nemusí být odůvodněn (§243f odst. 2 o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 25. července 2016
JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D.
předsedkyně senátu