ECLI:CZ:NS:2016:20.CDO.548.2016.1
sp. zn. 20 Cdo 548/2016
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a soudců JUDr. Zbyňka Poledny a JUDr. Vladimíra Kůrky v exekuční věci oprávněné Scania Finance Czech Republic, spol. s r. o., se sídlem v Chrášťanech, Sobínská 186, identifikační číslo osoby 25657496, zastoupené Mgr. Janem Radoněm, advokátem se sídlem v Praze, Kostelní 364/26, proti povinnému J. B. , pro 1 614 275,32 Kč s příslušenstvím, vedené soudním exekutorem JUDr. Tomášem Vránou (od 1. 4. 2016 soudním exekutorem JUDr. Lukášem Jíchou), Exekutorský úřad Přerov, pod sp. zn. 103 Ex 54557/13, o dovolání oprávněné proti usnesení Krajského soudu v Brně – pobočky v Jihlavě ze dne 17. 10. 2014, č. j. 54 Co 634/2014-20, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Krajský soud v Brně – pobočka v Jihlavě v záhlaví označeným rozhodnutím potvrdil usnesení ze dne 8. 2. 2014, č. j. 103 Ex 54557/13-14, kterým soudní exekutor JUDr. Tomáš Vrána, Exekutorský úřad Přerov, zamítl exekuční návrh, žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů exekučního řízení a uložil oprávněné povinnost zaplatit soudnímu exekutorovi náklady exekuce ve výši 847 Kč; dále nepřiznal povinnému právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Uzavřel, že rozhodčí doložka, dle níž budou majetkové spory vzniklé v souvislosti s leasingovou smlouvou rozhodovány jedním rozhodcem vybraným žalující stranou ze seznamu rozhodců vedeného při Asociaci leasingových společností a v řízení bude postupováno podle zásad procedury vypracovaných Asociací leasingových společností ČR, je neplatná, neboť znemožňuje transparentní výběr rozhodce. Není totiž zřejmé, k jakému datu má být ze seznamu rozhodců rozhodce vybrán, seznam rozhodců přitom může být kdykoli měněn, a to i v době, kdy některá ze stran hodlá podat k Asociaci leasingových společností žalobu, a může tak být podstatně ovlivněna nestrannost rozhodování a jeho výsledek. Rozhodčí nález tak není způsobilým exekučním titulem, neboť nebyl vydán osobou, která k tomu měla pravomoc.
Oprávněná napadla usnesení odvolacího soudu dovoláním. Namítá, že rozhodčí doložka je platná, identická rozhodčí doložka byla usnesením Nejvyššího soudu ze dne 31. 7. 2008, sp. zn. 32 Cdo 2282/2008, shledána právně bezvadnou a pokládá ji za platnou i Ústavní soud ve svém usnesení ze dne 6. 11. 2008, sp. zn. II. ÚS 2686/08. Uvádí, že si je vědoma názorového vývoje v judikatuře, zejména s ohledem na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 11. 5. 2011, sp. zn. 31 Cdo 1945/2010, a v této souvislosti poukazuje na judikaturu Ústavního soudu stanovující pravidla pro změnu stávající rozhodovací soudní praxe. Podle oprávněné byl zachován princip rovnosti zbraní, neboť na straně žalující může stát jakákoli strana smlouvy. Možnost stanovit rozhodce jednou stranou předpokládá i sám zákonodárce, když umožňuje rozhodovat v řízení toliko jedním rozhodcem. Obcházením zákona by byla doložka, která by za všech okolností garantovala pouze jedné smluvní straně pravomoc k určení rozhodce, tak tomu ale v daném případě není. Navrhla, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu a soudního exekutora zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení.
Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 (srov. část první čl. II bod 7 zákona č. 404/2012 Sb. a dále část první čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb.), dále též jen „o. s. ř.“.
Dovolání není přípustné.
Nejvyšší soud v usnesení ze dne 10. 7. 2013, sp. zn. 31 Cdo 958/2012 (uveřejněném pod číslem 92/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), přijal a odůvodnil závěr, že rozhodce určený na základě absolutně neplatné rozhodčí doložky (§39 obč. zák.) nemá k vydání rozhodčího nálezu podle zákona o rozhodčím řízení pravomoc; rozhodčí nález pak není způsobilým exekučním titulem ve smyslu §40 odst. 1 písm. c) exekučního řádu. Byla-li již exekuce v takovém případě přesto nařízena a zjistí-li soud (dodatečně) nedostatek pravomoci orgánu, který exekuční titul vydal, je třeba exekuci v každém jejím stádiu pro nepřípustnost podle §268 odst. 1 písm. h) o. s. ř. zastavit.
V exekučním řízení před pověřením soudního exekutora provedením exekuce je nezbytné vždy zkoumat, zda exekuční titul byl vydán orgánem, který k tomu měl pravomoc. Zjistí-li soud, že rozhodčí doložka nebyla uzavřena nebo že rozhodčí doložka je absolutně neplatná podle §39 obč. zák., a rozhodce přesto vydal rozhodčí nález, ačkoliv k tomu neměl pravomoc, dá soudnímu exekutorovi pokyn, aby exekuční návrh zamítl, a to bez ohledu na to, zda povinný podal návrh na zrušení rozhodčího nálezu (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. 11. 2014, sp. zn. 21 Cdo 3670/2014, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. 6. 2015, sp. zn. 21 Cdo 3965/2014).
Stran platnosti rozhodčí smlouvy a transparentnosti výběru rozhodce Nejvyšší soud ve svých dalších rozhodnutích uzavřel, že byl-li výběr rozhodce ponechán na vůli pouze jedné ze stran (navrhovatele) a rozhodce má být vybrán ze seznamu vedeného právnickou osobou, která není stálým rozhodčím soudem, je třeba takovou rozhodčí smlouvu považovat za neplatnou pro rozpor se zákonem podle §39 obč. zák. (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 1. 2013, sp. zn. 23 Cdo 2628/2010, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 11. 2013, sp. zn. 33 Cdo 725/2013, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 1. 2015, sp. zn. 23 Cdo 3085/2014).
Jestliže odvolací soud rozhodčí doložku, podle níž měly být majetkové spory vzniklé v souvislosti s leasingovou smlouvou rozhodovány jedním rozhodcem vybraným žalující stranou ze seznamu rozhodců vedeného při Asociaci leasingových společností ČR, posoudil jako neplatnou, neboť znemožňuje transparentní výběr rozhodce, a rozhodčí nález za nezpůsobilý exekuční titul, postupoval zcela v souladu s výše uvedenou ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu a není důvodu se od ní odchýlit.
Nejvyšší soud proto postupoval podle §243c odst. 1 o. s. ř. a dovolání odmítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 1. června 2016
JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D.
předsedkyně senátu