ECLI:CZ:NS:2016:20.CDO.759.2016.1
sp. zn. 20 Cdo 759/2016
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Zbyňka Poledny a soudců JUDr. Aleše Zezuly a JUDr. Vladimíra Kůrky v exekuční věci oprávněné Home Credit a. s., se sídlem v Brně, Nové sady č. 996/25, identifikační číslo osoby 26978636, zastoupené JUDr. Vladimírem Uhdem, advokátem se sídlem v Praze 1, Klimentská č. 1207/10, proti povinné T. B. , zastoupené Mgr. Petrem Němcem, advokátem se sídlem v Praze 4, Mendíků č. 1396/9, pro 10 716,12 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Pardubicích pod sp. zn. 16 Nc 15851/2007, o dovolání povinné proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 30. září 2015, č. j. 22 Co 378/2015-72, takto:
Dovolání povinné se odmítá.
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.):
Nejvyšší soud České republiky dovolání povinné proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 30. září 2015, č. j. 22 Co 378/2015-72, který potvrdil usnesení Okresního soudu v Pardubicích ze dne 21. července 2015, č. j. 16 Nc 15851/2007-35, jímž bylo rozhodnuto o přerušení exekuce a povinné bylo uloženo, aby ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto usnesení podala u příslušného soudu návrh na zrušení rozhodčího nálezu (exekučního titulu), podle ustanovení §243c odst. 1 věty první zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném do 31. prosince 2013 (srov. čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony) – dále jen „o. s. ř.“, odmítl, protože směřuje proti usnesení odvolacího soudu, kterým bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50 000 Kč [§238 odst. 1 písm. d) o. s. ř., v posuzované věci šlo o přerušení exekuce v souvislosti s návrhem povinné na zastavení exekuce, která byla nařízena k vymožení pohledávky ve výši 10 716,12 Kč s příslušenstvím – k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. října 2015, sp. zn. 26 Cdo 4236/2015, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. října 2013, sp. zn. 20 Cdo 1977/2013, proti němuž podaná ústavní stížnost byla odmítnuta usnesením Ústavního soudu ze dne 27. února 2014, sp. zn. III. ÚS 346/14). Skutečnost, zda exekuční titul má svůj základ ve spotřebitelském právním vztahu, není pro posouzení přípustnosti dovolání proti usnesení vydanému v exekučním řízení podstatná (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. června 2013, sp. zn. 20 Cdo 1577/2013), dovolání proto není přípustné.
O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu (§87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/ a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 2. 5. 2016
JUDr. Zbyněk Poledna
předseda senátu