ECLI:CZ:NS:2016:20.ND.45.2016.1
sp. zn. 20 Nd 45/2016
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimír Kůrka a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové, PhD., a JUDr. Zbyňka Poledny v právní věci žalobce JUDr. V. U., advokáta, sídlem Dr. Edvarda Beneše 21, 792 01 Bruntál, identifikační číslo 66202574 , proti žalovanému 1) J. B. , B., zastoupenému Ing. L. L., obecným zmocněncem, B., a žalovanému 2) Mgr. V. K., soudci Okresního soudu v Bruntále, B., s adresou pracoviště Partyzánská 453/11, Bruntál, o žalobě pro zmatečnost, o námitce podjatosti, takto:
Soudci Vrchního soudu v Olomouci JUDr. Vladimíra Straková, JUDr. Marta Coufalová, JUDr. Eustasie Rutarová a JUDr. Robert Gryga nejsou vyloučeni z rozhodnutí o námitce podjatosti proti soudcům Krajského soudu v Ostravě ve věci vedené u Okresního soudu v Bruntále pod sp. zn. 17 C 47/2009 (sp. zn. Nco 5/2016 Vrchního soudu v Olomouci).
Odůvodnění:
Podáním ze dne 16. 10. 2015, založeným ve spisu na č. l. 688, žalovaný č. 1 navrhl vyloučení soudce Okresního soudu v Bruntále, JUDr. Jana Nováka, z jím projednávané věci pod sp. zn. 17 C 47/2009, v níž je účastníkem, jakož i všech soudců a všech senátů Okresního soudu v Bruntále, všech soudců a všech senátů Krajského soudu v Ostravě, a všech soudců a všech senátů Vrchního soudu v Olomouci. Tento návrh odůvodnil tím, že vede u Okresního soudu v Bruntále pod sp. zn. 08C 175/2015 soudní spor (též) s Vrchním soudem v Olomouci (pátým žalovaným označil Českou republiku – Vrchní soud v Olomouci), z čehož dovozuje nezpůsobilost tohoto soudu (všech jeho soudců), rozhodovat ve věci sp. zn. 17 C 47/2009 o též vznesené námitce podjatosti proti soudcům Krajského soudu v Ostravě; důvody podjatosti jsou podle žalovaného založeny „na vztahu k účastníku řízení“ pro jejich „ekonomickou závislost“, jak se podle jeho názoru podává z usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 3. 2013, sp. zn. 20 Nd 295/2012.
Shora ve výroku označení soudci vrchního soudu, jmenovitě senátu 4 Cmo, jemuž byla věc podle rozvrhu práce přidělena, k námitce podjatosti uvedli, že nemají vztah ani k účastníkům řízení či jejich zástupcům, stejně jako k projednávané věci, a nejsou jim známy okolnosti, pro které by měli být z rozhodování vyloučeni.
Námitka podjatosti není důvodná.
V usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2009, sp. zn. 31 Nd 209/2009, uveřejněném pod číslem 65/2010 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, Nejvyšší soud uzavřel, že soudci soudu, jenž vystupuje za stát v občanském soudním řízení jako jeho organizační složka, nejsou bez dalšího (jen proto, že u takového soudu působí) vyloučeni z projednávání a rozhodnutí příslušné věci; tím méně mohou být pak vyloučeni jen proto, že je v jiném občanském soudním řízení veden spor se státem, za nějž vystupuje soud, u kterého tito soudci působí. Právní názor vyslovený v usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 20 Nd 295/2012, na který žalovaný odkázal, jest proto vnímat s přihlédnutím k tomu, jakou právní silou je rozhodnutí velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ve vztahu k tříčlenným senátům nadáno (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. ledna 2016, sen. zn. 29 NSCR 22/2016). Ostatně není důvod přehlížet ani okolnost, že soudci vrchního soudu nejsou nyní povoláni k rozhodování ve věci (k tomu se ani instančně dostat nemohou), nýbrž jen k rozhodnutí o námitce podjatosti soudců soudu, který přichází – coby soud „nadřízený“ – v úvahu k rozhodnutí o námitce podjatosti proti soudcům soudu, jenž je povolán k rozhodnutí věci v prvním stupni.
Podle ustáleného výkladu ustanovení §14 odst. 1 o. s. ř., jež zakotvuje podmínky vyloučení soudce z projednávání a rozhodnutí věci, podávaného soudní praxí (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 4. 2012, sp. zn. 29 NSČR 26/2012, uveřejněném pod číslem 85/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), tam ohlášený soudcův poměr k věci může vyplývat především z jeho přímého právního zájmu na projednávané věci, mohl-li by být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech, a rozumí se jím i stav, kdy soudce získal o věci poznatky jiným než regulérně procesním způsobem, zatímco soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům pak může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, jemuž na roveň může v konkrétním případě stát vztah přátelský či naopak zjevně nepřátelský.
Z vyjádření rozhodujících soudců se podává, že o nic takového v jejich osobách dáno není, a opak netvrdí ani účastník řízení, který námitku podjatosti vznesl.
Nejvyšší soud proto rozhodl, že ve výroku jmenovaní soudci Vrchního soudu v Olomouci nejsou vyloučeni z projednání a rozhodnutí dané věci.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 15. dubna 2016
JUDr. Vladimír Kůrka
předseda senátu