ECLI:CZ:NS:2016:21.CDO.1940.2016.1
sp. zn. 21 Cdo 1940/2016
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Zdeňka Novotného a soudců JUDr. Ljubomíra Drápala a JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D. v právní věci žalobkyně REMM – software s.r.o. se sídlem v Ostravě - Moravské Ostravě, 28. října č. 1397/121a, IČO 258 69 019, zastoupené Mgr. Martinem Šmukem, LL.M., advokátem se sídlem v Ostravě, Milíčova č. 1670/12, proti žalovanému Ing. J. B. , zastoupenému JUDr. Zdeňkou Polákovou, advokátkou se sídlem v Havířově - Šumbarku, Opletalova č. 608/2, o neplatnost okamžitého zrušení pracovního poměru, vedené u Okresního soudu v Karviné pod sp. zn. 24 C 66/2014, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 10. listopadu 2015 č.j. 16 Co 123/2015-88, takto:
I. Dovolání žalobkyně se odmítá.
II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů dovolacího řízení 2.800,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám JUDr. Zdeňky Polákové, advokátky se sídlem v Havířově - Šumbarku, Opletalova č. 608/2.
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.):
Dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 10.11.2015 č.j. 16 Co 123/2015-88 není přípustné podle ustanovení §237 o.s.ř., neboť rozhodnutí odvolacího soudu je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu (k otázce rozlišení, zda požadované plnění představuje mzdový nárok, který je zaměstnavatel povinen poskytnout, jestliže zaměstnanec splní sjednané předpoklady a podmínky, tj. zda jde o tzv. nárokovou složku mzdy, nebo zda jde o takovou složku mzdy, na kterou vzniká nárok až na základě zvláštního rozhodnutí zaměstnavatele o jejím přiznání, srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 8.11.2004 sp. zn. 21 Cdo 537/2004, který byl uveřejněn ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek roč. 2005 pod č. 28, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24.8.2006 sp. zn. 21 Cdo 1486/2005, popřípadě rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25.9.2014 sp. zn. 21 Cdo 3167/2013, k otázce počátku běhu lhůty pro okamžité zrušení pracovního poměru pro nevyplacení mzdy srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 12.10.2010 sp. zn. 21 Cdo 2242/2009, uveřejněný v časopise Soudní judikatura roč. 2011 pod č. 102] a není důvod, aby rozhodné právní otázky byly posouzeny jinak.
Poukazuje-li dovolatelka na „odvolacím soudem provedené důkazy“, nebo jestliže spatřuje odchýlení odvolacího soudu „zásadním způsobem“ od rozhodovací praxe dovolacího soudu v tom, že „odvolací soud se měl zabývat otázkou, zda žalovaný splnil podmínku řádného výkonu práce, že měl vzít v úvahu přednesená tvrzení žalobce vztahující se k závažným pracovním pochybením žalovaného a měl provést v tomto směru navrhované dokazování“, pak v této části uplatnila jiný dovolací důvod, než který je uveden v ustanovení §241a odst. 1 o.s.ř. (nesouhlasí se skutkovými zjištěními, na nichž odvolací soud založil svůj závěr o povaze nevyplacené složky mzdy), a dovolání trpí vadami, pro které nelze v dovolacím řízení pokračovat.
Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalobkyně podle ustanovení §243c odst. 1 věty první o.s.ř. odmítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 15. června 2016
JUDr. Zdeněk Novotný
předseda senátu