ECLI:CZ:NS:2016:21.CDO.198.2016.1
sp. zn. 21 Cdo 198/2016
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Zdeňka Novotného a soudců JUDr. Ljubomíra Drápala a JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D. v právní věci žalobce O. M. , zastoupeného JUDr. Marií Cilínkovou, advokátkou se sídlem v Praze 1, Bolzanova č. 1615/1, proti žalovaným 1) Gymnáziu Christiana Dopplera, příspěvkové organizaci , se sídlem v Praze 5, Zborovská č. 621/45, IČO 613 85 701, zastoupené JUDr. Ivanou Součkovou, advokátkou se sídlem v Praze 1, U Prašné brány č. 1079/3, a 2) M. W. , o 1.087.737 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 31 C 177/2009, o dovolání žalované 1) proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 11. února 2015 č.j. 62 Co 241/2014-572, 62 Co 242/2014, takto:
I. Dovolání žalované 1) se odmítá.
II. Žalovaná 1) je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů dovolacího řízení 17.775 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám JUDr. Marie Cilínkové, advokátky se sídlem v Praze 1, Bolzanova č. 1615/1.
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.):
Dovolání žalované 1) proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 11.2.2015 č.j. 62 Co 241/2014-572, 62 Co 242/2014 není přípustné podle ustanovení §237 o.s.ř., neboť rozhodnutí odvolacího soudu je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu (k otázce mimořádného zvýšení odškodnění ztížení společenského uplatnění, jeho „přiměřenosti“ a „odůvodněnosti“ srov. např. právní názor vyjádřený v odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 15.6.2010 sp. zn. 21 Cdo 2581/2009, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30.11.2012 sp. zn. 25 Cdo 889/2012 a rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 31.1.2013 sp. zn. 25 Cdo 1225/2012, k otázce přiměřenosti zvýšení náhrady srov. rozsudek nejvyššího soudu ze dne 4.4.2012 sp. zn. 21 Cdo 929/2011 a nález Ústavního soudu ze dne 29.9.2005 sp. zn. III. ÚS 350/03, k otázce aktivní legitimace poškozeného k uplatnění nároku na náhradu nákladů péče srov. např. právní názor vyjádřený v odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 1.6.2015 sp. zn. 25 Cdo 1088/2015, rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 29.7.2013 sp. zn. 25 Cdo 2108/2011a nález Ústavního soudu ČR ze dne 5.12.2012 sp. zn. IV. ÚS 444/11, publikovaný ve sv. 67 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu pod č. 200, či nález téhož soudu ze dne 16.1.2013 sp. zn. I. ÚS 46/12, publikovaný tamtéž ve sv. 68, pod č. 14) a není důvod, aby rozhodná právní otázka byla posouzena jinak.
Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalované 1) podle ustanovení §243c odst. 1 věty první o.s.ř. odmítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§243f odst. 3 věty druhé o.s.ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 24. března 2016
JUDr. Zdeněk Novotný
předseda senátu