ECLI:CZ:NS:2016:21.CDO.2405.2016.1
sp. zn. 21 Cdo 2405/2016
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jiřího Doležílka a soudců JUDr. Mojmíra Putny a JUDr. Ljubomíra Drápala v právní věci žalobce Ing. J. H. , zastoupeného Mgr. Stanislavem Králíkem, advokátem se sídlem v Hodoníně, Masarykovo nám. č. 120/22, proti žalovanému ROSTEX VYŠKOV, s. r. o. se sídlem ve Vyškově, Dědická č. 190/17, IČO 25519671, o 1 564 605 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu ve Vyškově pod sp. zn. 7 C 144/2015, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 30. prosince 2015 č. j. 49 Co 329/2015-66, takto:
Dovolání žalobce se odmítá .
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.):
Nejvyšší soud České republiky dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 30. 12. 2015 č. j. 49 Co 329/2015-66 podle ustanovení §243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl, neboť neobsahuje způsobilé vymezení předpokladů přípustnosti dovolání ve smyslu ustanovení §241a odst. 2 o. s. ř. [dovolatel vůbec nevylíčil, proč považuje dovolání za přípustné z hledisek uvedených v ustanoveních §237 až §238a o. s. ř.; podle ustálené judikatury dovolacího soudu musí být z dovolání zřejmé, který z předpokladů přípustnosti dovolání uvedených alternativně v ustanovení §237 o. s. ř. je podle mínění dovolatele splněn (srov. například odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 8. 2013 sp. zn. 29 Cdo 2488/2013 nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013 sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, které bylo uveřejněno pod č. 4 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2014)] a v dovolacím řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat.
Kromě toho je rozhodnutí odvolacího soudu – v závěru, že žalobce, který má kromě příjmů z pracovního poměru a z pronájmu bytu a automobilu k dispozici na bankovním účtu peněžní částku přesahující výši soudního poplatku, nesplňuje předpoklady pro osvobození od soudních poplatků - v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu [srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 4. 2014 sp. zn. 21 Cdo 1940/2013 a v něm vyjádřený právní názor, že poměry účastníka, který je fyzickou osobou, odůvodňují osvobození od soudních poplatků tehdy, jestliže vzhledem ke stavu svého jmění (majetku a dluhů) není schopen platit náklady řízení, aniž by tím ohrozil vlastní výživu (v rozsahu odpovídajícím zejména jeho potřebám a zdravotnímu stavu) a výživu osob, k nimž má nebo k nimž převzal vyživovací povinnost, a že při posuzování poměrů takového účastníka jsou podstatné příjmy z jeho výdělečné nebo jiné činnosti, výnosy jeho majetku a další jeho disponibilní peněžní prostředky (včetně možnosti si je opatřit prací nebo jiným zákonným způsobem), jakož i odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 10. 2013 sp. zn. 32 Cdo 1180/2013 nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 9. 2013 sp. zn. 30 Cdo 2643/2013].
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 14. července 2016
JUDr. Jiří Doležílek
předseda senátu