ECLI:CZ:NS:2016:21.CDO.5044.2015.1
sp. zn. 21 Cdo 5044/2015
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Ljubomíra Drápala a soudců JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D. a JUDr. Zdeňka Novotného v právní věci žalobce JUDr. M. V. , zastoupeného prof. JUDr. Janem Pichrtem, Ph.D., advokátem se sídlem v Praze 1, Revoluční č. 1546/24, proti žalované České republice - Ministerstvu zahraničních věcí v Praze 1, Loretánské náměstí č. 101/5, IČO 45769851, zastoupené JUDr. Věrou Bognárovou, advokátkou se sídlem v Praze 2, Oldřichova č. 299/23, o neplatnost výpovědi z pracovního poměru, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 23 C 105/2012, o dovolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 8. dubna 2015 č.j. 62 Co 425/2014, 37/2015-173, takto:
I. Dovolání žalované se odmítá .
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů dovolacího řízení 2.800,- Kč do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám prof. JUDr. Jana Pichrta, Ph.D. advokáta se sídlem v Praze 1, Revoluční č. 1546/24.
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o.s.ř.):
Dovolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 8.4.2015 č.j. 62 Co 425/2014, 37/2015-173 není přípustné podle ustanovení §237 o.s.ř., neboť rozhodnutí odvolacího soudu je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu [k otázce skutkového vymezení výpovědního důvodu ve smyslu ustanovení §50 odst. 4 zákoníku práce srov. například rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 30.11.1967 sp. zn. 6 Cz 193/67, uveřejněné pod č. 34 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 1968, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 4.1.2001 sp. zn. 21 Cdo 535/2000; k výkladu projevu vůle učiněného ve výpovědi z pracovního poměru srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14.10.1996 sp. zn. 3 Cdon 946/96, uveřejněný pod č. 29 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 1997, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 12.9.2001 sp. zn. 21 Cdo 2999/2000; k otázce určitosti výpovědi z pracovního poměru, odkazuje-li výpověď podaná podle ustanovení §52 písm.g) zákoníku práce ve skutkovém vymezení důvodu výpovědi na "protokol o provedené kontrole", aniž by bylo zřejmé, jaké z porušení pracovních povinností uvedených v protokole má být důvodem rozvázání pracovního poměru, srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 6.8.2015 sp. zn. 21 Cdo 312/2014, jehož závěry se sice výslovně týkají odvolání zaměstnance z funkce (vedoucího pracovního místa), avšak jsou plně použitelné také v případě rozvázání pracovního poměru] a není důvod, aby rozhodné právní otázky byly posouzeny jinak.
Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalované podle ustanovení §243c odst. 1 věty první o.s.ř. odmítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 15. ledna 2016
JUDr. Ljubomír Drápal
předseda senátu