ECLI:CZ:NS:2016:23.CDO.5274.2015.1
sp. zn. 23 Cdo 5274/2015
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Dese a soudců JUDr. Kateřiny Hornochové a JUDr. Ing. Pavla Horáka, Ph.D., ve věci žalobkyně MF MEDICAL & DIGITAL MEDIA s.r.o., se sídlem v Praze 4 - Modřanech, Mezi Vodami 1952/9, PSČ 143 00, IČO 01847082, zastoupené JUDr. Karlem Čermákem, Ph.D., LL.M., advokátem, se sídlem v Praze 5, Elišky Peškové 735/15, PSČ 150 00, proti žalovaným 1. České republice – Ministerstvu zdravotnictví, se sídlem v Praze 2, Palackého náměstí 4, PSČ 120 00, 2. Odborovému svazu zdravotnictví a sociální péče České republiky, se sídlem v Praze 3 - Žižkově, Koněvova 1107/54, PSČ 130 00, IČO 00225509, zastoupenému JUDr. Miroslavem Zámiškou, advokátem, se sídlem v Praze 1, Na Příkopě 957/23, PSČ 110 00, 3. Ambit Media, a.s., se sídlem v Praze 5 - Smíchově, Klicperova 604/8, PSČ 150 00, IČO 27422160, zastoupené JUDr. Světlanou Žabenskou, advokátkou, se sídlem v Brně, Jundrovská 1228/14, PSČ 624 00, o ochranu před nekalou soutěží a o ochranu před zásahem do dobré pověsti právnické osoby, původně vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 19 Cm 115/2008, a ve věci žalobce Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče České republiky, se sídlem v Praze 3 - Žižkově, Koněvova 1107/54, PSČ 130 00, IČO 00225509, zastoupeného JUDr. Miroslavem Zámiškou, advokátem, se sídlem v Praze 1, Na Příkopě 957/23, PSČ 110 00, proti žalovaným 1. Mladé frontě a.s., se sídlem v Praze 4 - Modřanech, Mezi Vodami 1952/9, PSČ 143 00, IČO 49240315, zastoupené JUDr. Karlem Čermákem, Ph.D., LL.M., advokátem, se sídlem v Praze 5, Elišky Peškové 735/15, PSČ 150 00, 2. CZ.NIC, z.s.p.o., se sídlem v Praze 3 - Vinohradech, Milešovská 1136/5, PSČ 130 00, IČO 67985726, zastoupené JUDr. Petrem Hostašem, advokátem, se sídlem v Praze 1 – Starém Městě, Na Příkopě 957/23, PSČ 110 00, o neoprávněný zásah do práv majitele ochranné známky, původně vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 6 Cm 61/2009, spojených ke společnému řízení pod sp. zn. 19 Cm 115/2008, o dovolání Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče České republiky proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 15. července 2015, č. j. 3 Cmo 99/2015-952, takto:
Dovolání se odmítá.
Odůvodnění:
Městský soud v Praze usnesením ze dne 27. března 2015, č. j. 19 Cm 115/2008-937, připustil, aby společnost MEDICAL & DIGITAL MEDIA s.r.o., se sídlem v Praze 4 - Modřanech, Mezi Vodami 1952/9, IČO 01847082, zastoupená JUDr. Karlem Čermákem, Ph.D., LL.M., advokátem, se sídlem v Praze 5, Elišky Peškové 735/15, vstoupila na místo dosavadní žalobkyně Mladé fronty a.s. (výrok pod bodem I), a zamítl návrh druhého žalovaného v této věci, aby soud připustil přistoupení společnosti MEDICAL & DIGITAL MEDIA s.r.o., se sídlem v Praze 4 - Modřanech, Mezi Vodami 1952/9, IČO 01847082, jako dalšího žalovaného (výrok pod bodem II).
Z obsahu spisu vyplývá, že v řízení zahájeném u soudu prvního stupně vedeném původně pod sp. zn. 19 Cm 115/2008 se žalobkyně, společnost Mladá fronta a.s., domáhá proti prvé žalované České republice – Ministerstvu zdravotnictví a druhému žalovanému Odborovému svazu zdravotnictví a sociální péče České republiky (dále jen „OSZaSP ČR“) a třetí žalované Ambit Media, a.s., vydání rozhodnutí o nárocích z nekalé soutěže podle §53 obchodního zákoníku (dále jen „obch. zák.“) a o nárocích na ochranu před zásahem do dobré pověsti právnické osoby podle §19b odst. 2 a odst. 3 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen „obč. zák.“):
1. Určuje se, že do doby vydání rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 23. listopadu 2010, č.j. 3 Cmo 91/2010-300, byly údaje uváděné prvou žalovanou o tom, že žalobkyně vydává týdeník Zdravotnické noviny neoprávněně, a že není oprávněna užívat označení Zdravotnické noviny, nepravdivé.
2. Určuje se, že do doby vydání rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 23. listopadu 2010, č.j. 3 Cmo 91/2010-300, byly informace uváděné prvou žalovanou o stavu nebo výsledku sporných řízení týkajících se práv k označení Zdravotnické noviny, nepravdivé.
3. Prvé žalované se ukládá zveřejnit prohlášení tím, že zajistí na svůj náklad odvysílání v rámci zpravodajské relace Televizní noviny na televizním kanále Nova ve večerním vysílacím čase po dobu alespoň 20 sekund toto mluvené sdělení: „Informace mluvčího Ministerstva zdravotnictví ČR uvedená v Televizních novinách 13. září 2008, že Zdravotnické noviny vydává jejich současný vydavatel společnost Mladá fronta a.s. neoprávněně, nebyla pravdivá. Není též pravdou, že by soud přiřkl značku Zdravotnické noviny osobám odlišným od současného vydavatele, společnosti Mladá fronta a.s. Ministerstvo zdravotnictví se za tyto mylné informace uvedené v televizních novinách dne 13. září 2008 omlouvá“.
4. Prvé žalované se ukládá zaplatit žalobkyni přiměřené zadostiučinění ve výši 5 000 000 Kč.
5. Prvý, druhý a třetí žalovaní učiní společné prohlášení tak, že vydají a na svůj náklad zveřejní v týdeníku Zdravotnické noviny vydávaném žalobkyní a dále v měsíčníku Strategie ve formátu jedné čtvrtiny tiskové strany toto prohlášení: „Vydávání týdeníku Zdravotnické noviny třetí žalovanou je projevem nekalého soutěžního jednání, neboť mj. vyvolává nebezpečí záměny tohoto týdeníku s týdeníkem Zdravotnické noviny vydávaným třetí žalovanou“. S ohledem na to nebudou prvý, druhý a třetí žalovaní jakožto smluvní strany smlouvy ze dne 7. listopadu 2008 o vydávání týdeníku Zdravotnické noviny trvat na plnění závazků z této smlouvy.
6. Určuje se, že uvádění údajů třetí žalovanou o tom, že žalobkyně vydává týdeník Zdravotnické noviny neoprávněně, jakož i údajů o tom, že žalobkyně není oprávněna užívat označení Zdravotnické noviny, bylo v období do vydání rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 23. listopadu 2010, č. j. 3 Cmo 91/2010-300, nekalým soutěžním jednáním.
7. Určuje se, že údaje rozšiřované třetí žalovanou o vývoji nebo výsledku sporných řízení týkajících se práv k označení Zdravotnické noviny bylo do vydání rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 23. listopadu 2010, č. j. 3 Cmo 91/2010-300, nepravdivé.
8. Třetí žalovaná zajistí na svůj náklad otištění v časopise freshmagazine a týdeníku Zdravotnické noviny vydávaném žalobkyní a v měsíčníku Strategie ve formátu alespoň jedné čtvrtiny tiskové strany sdělení: „Údaje uvedené společností Ambit Media a.s. v časopise freshmagazine č. 12/2008 a článku „Kam kráčíte, naše Zdrávky?“ uveřejněném na webové stránce www.zdravky.cz o tom, že soud rozhodl, že vlastníky ochranné známky Zdravotnické noviny jsou OSZaSP ČR a Ministerstvo zdravotnictví ČR, a že Mladá fronta a.s. vydává titul Zdravotnické noviny neoprávněně, byly nepravdivé. Společnost Ambit Media a.s. se za uvádění těchto nepravdivých informací zlehčujících společnost Mladá fronta a.s. omlouvá.“
9. Třetí žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni přiměřené zadostiučinění 1 000 000 Kč.
10. Třetí žalovaná je povinna zdržet se užívání označení Zdravotnické noviny v souvislosti s vydáváním periodických publikací.
11. Třetí žalovaná je povinna zdržet se v souvislosti s vydáváním periodických publikací užívání označení zdravotnické noviny v provedení malými tiskacími písmeny modré barvy, kde slova zdravotnické a noviny jsou umístěna nad sebou a tečka nad písmenem i ve slově noviny je provedena v podobě červeného kruhu.
12. Třetí žalovaná se zdrží užívání označení „Lékařské listy“ v souvislosti s vydáváním tiskovin.
13. Třetí žalovaná se zdrží v souvislosti s vydáváním tiskovin užívání loga „Lékařské listy“ v provedení tiskacími písmeny modré barvy tak, že slova „Lékařské“ a „listy“ jsou umístěna nad sebou a tečka nad písmenem „i“ ve výrazu „listy“ je ztvárněna v podobě červeného čtverečku.
Z obsahu spisu dále vyplývá, že v řízení zahájeném u soudu prvního stupně vedeném původně pod sp. zn. 6 Cm 61/2009 se žalobce – OSZaSP ČR domáhá proti prvé žalované společnosti Mladá fronta a.s. a druhé žalované společnosti CZ.NIC, z.s.p.o., vydání rozhodnutí o nárocích z porušení práv z ochranných známek podle §8 zákona č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách, ve znění pozdějších předpisů, a podle §4 zákona č. 221/2006 Sb., o vymáhání práv z průmyslového vlastnictví a o změně zákonů na ochranu průmyslového vlastnictví:
1. Uložení povinnosti prvé žalované zdržet se užívání označení „Zdravotnické noviny“ a „Lékařské listy“ pro označování periodického tisku a příloh, jež jsou jeho součástí.
2. Uložení povinnosti prvé žalované zdržet se uveřejňování periodika „Zdravotnické noviny“ a jeho přílohy „Lékařské listy“ v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup.
3. Uložení povinnosti prvé žalované zdržet se užívání doménového jména „zdravotnickenoviny.cz“ při elektronickém publikování periodického tisku.
4. Uložení povinnosti prvé žalované odstranit následky porušení práv žalobce tím, že na svůj náklad do 14 dnů od právní moci tohoto rozsudku v periodiku Zdravotnické noviny vedeném v evidenci periodického tisku pod evidenčním číslem E 18649 a v celorepublikovém vydání deníku MLADÁ FRONTA DNES a HOSPODÁŘSKÉ NOVINY v rozsahu jedné čtvrtiny tiskové strany uveřejní toto prohlášení: „Vydáváním týdeníku označovaného Zdravotnické noviny spolu s jeho přílohou označovanou Lékařské listy ze strany společnosti Mladá fronta a.s. byla porušena práva vlastníka ochranné známky Zdravotnické noviny a Lékařské listy. Společnost Mladá fronta a.s. proto tímto oznamuje, že ukončila vydávání týdeníku označovaného Zdravotnické noviny včetně jeho přílohy Lékařské listy. Jediným v současnosti oprávněným vydavatelem periodika Zdravotnické noviny spolu s přílohou Lékařské listy je společnost Ambit Media, a.s., na základě souhlasu vlastníka ochranných známek – Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče České republiky. Spolu s tímto prohlášením uveřejňujeme podstatné části výroku rozsudku Městského soudu v Praze. Mladá fronta a.s.“. Prvá žalovaná je povinna spolu s tímto prohlášením uveřejnit rovněž výroky č. I, II a III tohoto rozsudku s uvedením soudu, který rozhodoval, označením účastníků řízení a věci, o které bylo rozhodováno, v rozsahu jedné čtvrtiny tiskové strany tak, aby toto prohlášení a zveřejněné výroky rozsudku nacházely vedle sebe na jedné tiskové straně.
5. Uložení povinnosti druhé žalované do tří dnů od právní moci rozsudku provést změnu registrace subjektu držitele doménového jména zdravotnickenoviny.cz v centrálním registru vedeném druhou žalovanou na žalobce v souladu s Pravidly registrace doménových jmen v doméně CZ stanovenými druhou žalovanou.
Obě věci byly usnesením Městského soudu v Praze ze dne 12. listopadu 2014, č. j. 19 Cm 115/2008-910, spojeny ke společnému řízení, s tím, že nadále budou vedeny pod sp. zn. 19 Cm 115/2008.
Žalobkyně ve věci původně vedené pod sp. zn. 19 Cm 115/2008, Mladá fronta a.s., podáním ze dne 30. prosince 2014 podle §107a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) navrhla, aby do řízení namísto ní vstoupila společnost MF MEDICAL & DIGITAL MEDIA s.r.o.
Soud prvního stupně vyšel z notářského zápisu ze dne 25. června 2013, podle něhož učinila společnost EUROPEAN FINANCIAL SERVICES, INC, jako jediný akcionář žalobkyně rozhodnutí jediného akcionáře při výkonu působnosti valné hromady žalobkyně, podle něhož byla učiněna přeměna žalobkyně ve formě rozdělení odštěpením nové obchodní společnosti, kterou je MF MEDICAL & DIGITAL MEDIA s.r.o. Dále byl schválen projekt rozdělení odštěpením ze dne 15. května 2013, který je součástí notářského zápisu. Podle tohoto projektu byla vyčleněna z žalobkyně část jmění pro oddělovanou společnost a dále je zde výslovně uvedeno, že na novou společnost přechází také práva a povinnosti ze smluv uzavřených žalobkyní nebo z jiných právních skutečností, které se vyčleňovaného majetku týkají. Podle přílohy 1 tohoto projektu je součástí odštěpovaného jmění výslovně vydávání tisku Zdravotnické noviny, ZDN včetně přílohy Lékařské listy. Dále je zde výslovně konstatováno nástupnictví odštěpované společnosti za žalobkyni v tomto řízení. Součástí odštěpovaného jmění pak jsou ochranné známky související s vydáváním zdravotnických novin a jejich příloha a rovněž domény (zejména zdn.cz atd.). Společnost MF MEDICAL & DIGITAL MEDIA s.r.o. vyslovila souhlas se svým vstupem do tohoto řízení.
Soud prvního stupně proto tomuto návrhu vyhověl.
OSZaSP ČR podáním ze dne 29. prosince 2014 soudu navrhl, aby do řízení podle §92 odst. 1 o. s. ř. přistoupila jako žalovaná společnost MF MEDICAL & DIGITAL MEDIA s.r.o. Svůj návrh odůvodnil faktickým stavem nastalým v důsledku přeměny společnosti Mladá fronta a.s..
Soud prvního stupně tento návrh zamítl, neboť ustanovení §92 odst. 1 o. s. ř. je nepoužitelné v této věci, neboť nemůže být aplikováno pro případ, kdy k rozhodné skutečnosti pro vstup dalšího účastníka do řízení (zde odštěpení nové společnosti) došlo až po zahájení řízení. Jedinou možností je zde postup podle §107a o. s. ř.
K odvolání OSZaSP ČR Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 15. července 2015, č. j. 3 Cmo 99/2015-952, usnesení soudu prvního stupně ve výrocích pod body I a II opravil v označení obchodní společnosti z nesprávného „MEDICAL & DIGITAL MEDIA s.r.o.“ na správné „MF MEDICAL & DIGITAL MEDIA s.r.o.“ a usnesení soudu prvního stupně ve výroku pod bodem I potvrdil ve správném znění, že soud připouští, aby společnost MF MEDICAL & DIGITAL MEDIA s.r.o., se sídlem v Praze 4 - Modřanech, Mezi Vodami 1952/9, PSČ 143 00, IČO 01847082, vstoupila na místo dosavadní žalobkyně Mladá fronta a.s., se sídlem v Praze 4 - Modřanech, Mezi Vodami 1952/9, PSČ 143 00, IČO 49240315, do řízení, a to v rozsahu řízení, vedeného o nárocích dosavadní žalobkyně původně pod sp. zn. 19 Cm 115/2008. Ve výroku pod bodem II usnesení soudu prvního stupně potvrdil.
Odvolací soud poukázal na článek I odst. 1 a článek III odst. 1 předmětného projektu rozdělení, z nichž vyplývá, že společnost Mladá fronta a.s. vyčlenila část svého jmění specifikovaného v příloze č. 1 tohoto projektu, které v důsledku realizace procesu rozdělení odštěpením přechází ve smyslu §244 odst. 2 zákona č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev, na nástupnickou společnost. Z přílohy č. 1 předmětného projektu přitom vyplývá, že součástí odštěpovaného jmění rozdělované společnosti je mj. vydávání periodického tisku Zdravotnické noviny, resp. periodického tisku Mladá fronta Zdravotnické noviny ZDN evidovaného Ministerstvem kultury České republiky pod ev. č. E 20524, včetně jeho přílohy Lékařské listy, ochranné známky vedené Úřadem průmyslového vlastnictví související s vydáváním Zdravotnických novin a jejich příloh, domény registrované v registru WHOIS, konkrétně i doménové jméno zdn.cz a zdravotnickenoviny.cz. Z článku V odst. 8 uvedeného projektu odvolací soud zjistil, že není-li dále v projektu stanoveno jinak, bude nástupnická společnost pokračovat ve všech správních a soudních řízeních týkajících se odštěpovaného jmění. Taktéž z přílohy č. 1 tohoto projektu vyplývá, že nástupnická společnost vstupuje do probíhajících správních a soudních řízení, mj. i soudního řízení vedeného u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 19 Cm 115/2008 a pod sp. zn. 6 Cm 61/2009.
Odvolací soud uzavřel, že po zahájení řízení u soudu prvního stupně nastala skutečnost, s níž právní předpisy spojují převod nebo přechod práva, neboť takovou skutečností rozdělení společnosti odštěpením se vznikem nové společnosti je. Žalobkyně tedy prokázala splnění podmínek stanovených v §107a o. s. ř. Odvolací soud pouze upřesnil, že ke vstupu společnosti MF MEDICAL & DIGITAL MEDIA s.r.o. do řízení dochází pouze v rozsahu nároků uplatněných v řízení původně vedeném pod sp. zn. 19 Cm 115/2008. Žalobce OSZaSP ČR ve věci původně vedené pod sp. zn. 6 Cm 61/2009 vstup společnosti MF MEDICAL & DIGITAL MEDIA s.r.o. do řízení na straně žalované podle §107a o. s. ř. nenavrhoval.
Odvolací soud také potvrdil správnost závěru soudu prvního stupně, který přijal k návrhu OSZaSP ČR, aby do řízení přistoupila jako žalovaná společnost MF MEDICAL & DIGITAL MEDIA s.r.o. v důsledku přeměny společnosti Mladá fronta a.s. Odkázal na ustanovení §92 odst. 1 o. s. ř., podle něhož může soud připustit, aby do řízení přistoupil další účastník, nelze tak však postupovat v případě upraveném v §107a o. s. ř., jak vyplývá z §92 odst. 3 o. s. ř.
Proti usnesení odvolacího soudu podal OSZaSP ČR dovolání. Jeho přípustnost shledává v tom, že usnesení odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, a to konkrétně od jeho usnesení ze dne 27. října 2011, sp. zn. 29 Cdo 3013/2010, a usnesení ze dne 25. dubna 2012, sp. zn. 32 Cdo 981/2012. V těchto rozhodnutích Nejvyšší soud dospěl k závěru, že obecné soudy nemohou přistupovat k rozhodnutí o procesním nástupnictví podle §107a o. s. ř. formalisticky, ale musí také posoudit skutečnost, zda nejde pouze o účelové zneužití procesní úpravy zejména s ohledem na ustanovení §2 o. s. ř. (zda nedošlo k účelovému postoupení pohledávky za účelem zneužití procesní úpravy).
Dovolatel dále poukázal na nálezy Ústavního soudu ze dne 9. února 2012, sp. zn. III. ÚS 468/11, a ze dne 9. dubna 2015, sp. zn. III. ÚS 2482/14, v nichž Ústavní soud dospěl k závěru, že k rozhodnutí o procesním nástupnictví podle §107a o. s. ř. nelze přistupovat formalisticky a soustředit se toliko na zjišťování formálních předpokladů stanovených v tomto ustanovení, je však třeba také posoudit skutečnost, zda nejde pouze o účelové zneužití procesní úpravy zejména s ohledem na ustanovení §2 o. s. ř., a že je také nutno věnovat náležitou pozornost krajně podezřelým skutkovým okolnostem singulární sukcese očividně svědčících o zjevně protiprávním jednání; v opačném případě by soud porušil základní právo účastníka řízení na spravedlivý proces garantovaný v článku 36 Listiny základních práv a svobod a v článku 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Podle dovolatele ze samotného projektu přeměny je naprosto zřejmé, že společnost Mladá fronta a.s. vymezila v odštěpovaném jmění pouze majetek související s vydáváním periodika Zdravotnické noviny a jeho příloh, tudíž majetek zatížený spory vyplývajícími z protiprávního jednání této společnosti. Smyslem a důsledkem rozdělení společnosti Mladá fronta a.s. je tak podle dovolatele zkomplikování vymahatelnosti práv dovolatele, neboť tato společnost se takto zbavila odpovědnosti za své protiprávní jednání. To podle dovolatele představuje zneužití práva.
Dovolatel dále namítl, že projekt přeměny nestanoví přechod závazku vůči žalobkyni na nástupnickou společnost, což dovozuje z několika článků předmětného projektu rozdělení. Článek V bod 4 projektu přeměny zakotvil nejprve obecné podmínky pro „přechod práv a povinností ze smluv a ostatních právních skutečností nastalých před rozhodným dnem“ tak, že pokud není v projektu přeměny stanoveno jinak, přecházejí tato práva a povinnosti ze smluv a ostatních právních skutečností nastalých před 1. říjnem 2012. Speciální podmínky pro přechod závazků pak stanovil jinak článek V bod 6 projektu přeměny tak, že závazky vzniklé od 1. října 2012 týkající se či související s odštěpovaným jměním přecházejí na nástupnickou společnost. Výkladem článku V bodu 6 projektu přeměny argumentem a contrario je tak podle dovolatele možné dospět k tomu, že závazky vzniklé před rozhodným dnem na nástupnickou společnost nepřecházejí. Podle názoru dovolatele z článku V bodu 4 projektu přeměny a článku V bodu 6 projektu přeměny nevyplývá, že by závazky žalobkyně - společnosti Mladá fronta a.s., která je současně prvou žalovanou v řízení vedeném před spojením věci původně pod sp. zn. 6 Cm 61/2009, vzniklé před 1. říjnem 2012, přecházely na nástupnickou společnost MF MEDICAL & DIGITAL MEDIA s.r.o. Jestliže odvolací soud dospěl k jinému právnímu závěru, je jeho výklad předmětných článků projektu přeměny nesprávný a jeho rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci.
Dovolatel též nadále setrvává na názoru, že v dané věci není možné použít ustanovení §107a o. s. ř., podle něhož do řízení vstoupil nový účastník na místo společnosti Mladá fronta a.s., která je i nadále jako žalovaná účastníkem řízení. Dovolatel je přesvědčen, že v řízení mělo být rozhodnuto podle §92 odst. 1 o. s. ř. a soud měl připustit vstup společnosti MF MEDICAL & DIGITAL MEDIA s.r.o. na pozici dalšího žalovaného.
Dovolatel navrhl zrušení usnesení odvolacího soudu a vrácení věci tomuto soudu k dalšímu řízení.
Společnost Mladá fronta a.s. se ve vyjádření k dovolání ztotožnila se závěry odvolacího soudu. Uvedla, že ze samotného faktu rozdělení společnosti Mladá fronta a.s. odštěpením se vznikem nové společnosti nelze dovozovat snahu o zneužití procesní úpravy. Rozhodnutí odvolacího soudu není v rozporu s dovolatelem citovanými rozhodnutími dovolacího soudu, ani s nálezy Ústavního soudu. Z těchto rozhodnutí naopak vyplývá, že zamítnutí návrhu na procesní nástupnictví podle §107a o. s. ř. by mělo docházet pouze ve výjimečných případech, kdy v řízení vyšlo najevo, že lze s jistotou prohlásit, že cílem návrhu na vydání rozhodnutí podle §107a o. s. ř. je zneužití procesní úpravy za účelem, aby se možná pohledávka na náhradu nákladů řízení stala vůči neúspěšnému žalobci nedobytnou. O takovou situaci se v dané věci nejedná a dovolatel zakládá své obavy pouze na samotné existenci přeměny obchodní společnosti. Konečně Mladá fronta a.s. zůstává i nadále účastníkem řízení. Argumentaci dovolatele, podle níž z projektu přeměny vyplývá, že na nově vzniklou společnost nároky a závazky nepřecházejí, hodnotí Mladá fronta a.s. jako snahu dovolatele dezinterpretovat obsah projektu přeměny, neboť ten je zcela opačný. Z jeho článků V odst. 6, V odst. 4 a z přílohy č. 1 projektu rozdělení zcela jasně vyplývá, že na nástupnickou společnost přecházejí závazky související s odštěpovaným jměním vzniklé před rozhodným dnem, tak i po něm. Mladá fronta a.s. navrhla odmítnutí, event. zamítnutí dovolání.
Nejvyšší soud České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) jakožto soud dovolací (§10a o. s. ř.) dovolání projednal a rozhodl o něm podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 31. prosince 2013 (článek II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů).
Nejvyšší soud po zjištění, že dovolání bylo podáno v zákonné lhůtě (§240 odst. 1, §241 odst. 1 o. s. ř.) oprávněnou osobou řádně zastoupenou advokátem, jímž bylo dovolání též sepsáno (§241 odst. 1, 4 o. s. ř.), nejprve posuzoval, zda je dovolání přípustné.
Vzhledem k tomu, že přípustnost dovolání podle §238a o. s. ř., nepřichází v úvahu, neboť o vstupu do řízení podle §107a o. s. ř. nebylo rozhodnuto v průběhu odvolacího řízení, zkoumal Nejvyšší soud, zda je založena přípustnost dovolání podle §237 o. s. ř.
Podle ustanovení §237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Dovolatel namítal, že napadené usnesení odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu. Má se jednat o otázku správné aplikace §107a o. s. ř. a odvolací soud rozhodl podle názoru dovolatele v rozporu s usnesením Nejvyššího soudu ze dne 27. října 2011, sp. zn. 29 Cdo 3013/2010, a usnesením ze dne 25. dubna 2012, sp. zn. 32 Cdo 981/2012. V těchto rozhodnutích Nejvyšší soud dospěl k závěru, že obecné soudy nemohou přistupovat k rozhodnutí o procesním nástupnictví podle §107a o. s. ř. formalisticky, ale musí také posoudit skutečnost, zda nejde pouze o účelové zneužití procesní úpravy zejména s ohledem na ustanovení §2 o. s. ř. (zda nedošlo k účelovému postoupení pohledávky za účelem zneužití procesní úpravy).
Dovolatel tak sice vymezil náležitosti dovolání ve smyslu §237 o. s. ř., jeho dovolání však není přípustné, protože Nejvyšší soud neshledal, že by odvolací soud v napadeném rozsudku postupoval v rozporu s judikaturou dovolacího soudu.
K námitkám dovolatele vůči procesnímu postupu soudů obou stupňů podle §107a o. s. ř. Nejvyšší soud považuje za nezbytné nejprve zdůraznit, že soud prvního stupně i odvolací soud rozhodovaly o návrhu na vyslovení procesního nástupnictví při přechodu práv a povinností po zahájení řízení na straně původní žalobkyně, společnosti Mladá fronta a.s., pouze v řízení, které bylo před Městským soudem v Praze původně vedeno pod sp. zn. 19 Cm 115/2008, nerozhodovaly však o procesním nástupnictví v řízení, které bylo původně vedeno pod sp. zn. 6 Cm 61/2009, a v němž je společnost Mladá fronta a.s. v postavení prvé žalované. Takový návrh nebyl ze strany společnosti Mladá fronta a.s. podán, a ani podán být nemohl, neboť takový návrh je oprávněn podle §107a o. s. ř. podat pouze žalobce.
V dovolatelem namítaném usnesení ze dne 27. října 2011, sp. zn. 29 Cdo 3013/2010, které bylo uveřejněné pod číslem R 46/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, dospěl Nejvyšší soud k závěru, že „nelze vyloučit, že soud může ve výjimečných případech založit důvod k zamítnutí žalobcova návrhu dle §107a o. s. ř. (při jinak formálně doložených předpokladech pro to, aby takovému návrhu bylo vyhověno) prostřednictvím ustanovení §2 o. s. ř. Takový postup by byl namístě např. tehdy, bylo-li by možno dovodit podle toho, co v řízení vyšlo najevo, že cílem návrhu na vydání rozhodnutí podle §107a o. s. ř. je zneužití procesní úpravy za tím účelem, aby se možná pohledávka na náhradu nákladů řízení stala vůči neúspěšnému žalobci nedobytnou. Prostá obava, že případná pohledávka na náhradu nákladů řízení se v budoucnu stane nedobytnou, však k takovému kroku nepostačuje.“
V nyní posuzované věci však dovolatel nic takového v řízení netvrdil ani neprokazoval, nevyslovil svoji obavu o nedobytnost jeho event. nároku na náhradu nákladů řízení, pouze konstatoval, že odštěpení části společnosti Mladá fronta a.s. a vznik společnosti MF MEDICAL & DIGITAL MEDIA s.r.o. představuje zneužití práva. Dovolatel takto zakládá své obavy pouze na samotné existenci přeměny obchodní společnosti. V průběhu řízení přitom nevyšly najevo žádné okolnosti, které by odůvodňovaly výjimečný postup soudu v tom, že by procesní nástupnictví nepřipustil. Je tudíž zřejmé, že se odvolací soud při rozhodování o procesním nástupnictví na straně žalobce podle §107a o. s. ř. od citovaného rozhodnutí Nejvyššího soudu neodchýlil.
Závěry, které Nejvyšší soudu přijal v citovaném usnesení ze dne 27. října 2011, sp. zn. 29 Cdo 3013/2010, potvrdil i ve svém dalším rozhodnutí, na které dovolatel rovněž odkazoval – v usnesení ze dne 25. dubna 2012, sp. zn. 32 Cdo 981/2012. V tomto řízení vyšlo v průběhu řízení najevo, že žalobce opakovaně žádal o odročení přípravného jednání, následně navrhl žalovanému, že vezme žalobu zpět, vzdá-li se práva na náhradu nákladů řízení, poté svoji pohledávku postoupil jinému subjektu, což podle dovolacího soudu představuje okolnosti svědčící o zneužití procesní úpravy podle §107a o. s. ř.
V obou citovaných případech byl odvolací soud schopen s jistotou prohlásit, zda v řízení vyšly najevo okolnosti svědčící o účelovém návrhu žalobce podle §107a o. s. ř. za tím účelem, aby se možná pohledávka na náhradu nákladů řízení vůči neúspěšnému žalobci stala nedobytnou, či nikoliv. V nyní posuzované věci ze skutkových zjištění žádné okolnosti, které by mohly svědčit o zneužití postupu původní žalobkyně podle §107a o. s. ř., zjištěny nebyly.
Z obdobných právních názorů vycházel Nejvyšší soud i ve své navazující judikatuře, např. v usnesení ze dne 31. října 2013, sp. zn. 25 Cdo 2308/2013, usnesení ze dne 29. ledna 2014, sp. zn. 22 Cdo 3607/2013, usnesení ze dne 30. dubna 2015, sp. zn. 23 Cdo 4920/2014.
Odvolací soud nerozhodl o procesním nástupnictví ani v rozporu s dovolatelem namítaným nálezem Ústavního soudu ze dne 9. února 2012, sp. zn. III. ÚS 468/11 a nálezem ze dne 9. dubna 2015, sp. zn. II. ÚS 2482/14, v nichž se jednalo o skutkové odlišné případy s prokázanými podezřelými skutkovými okolnostmi procesního nástupnictví, u nálezu sp. zn. III. ÚS 2482/14, procesnímu nástupnictví dokonce předcházely okolnosti trestněprávního charakteru.
Dovolatel má sice pravdu, pokud s poukazem na příslušnou judikaturu uvádí, že v případech zneužití procesní úpravy nemá být připuštěn vstup nového účastníka do řízení podle §107a o. s. ř. V posuzované věci však zneužití procesní úpravy, ve smyslu snahy o snížení dobytnosti případných nároků druhého žalovaného, nic nenasvědčuje.
Podmínky pro zamítnutí návrhu na procesní nástupnictví podle §107a o. s. ř. vyjádřené uvedenou judikaturou Ústavního a Nejvyššího soudu nebyly naplněny. Odvolacímu soud proto nelze vytýkat, že postupoval formalisticky a nezvažoval okolnosti, které by mohly vést k zamítnutí návrhu podle §107a o. s. ř., když žádné takové okolnosti ze spisu nevyplývaly. Rozhodnutí odvolacího soudu je proto správné.
K námitkám odvolatele, že projekt přeměny ve svém obsahu nestanoví přechod práv a závazků souvisejících s vydáváním Zdravotnických novin a Lékařských listů na nabyvatele MF MEDICAL & DIGITAL MEDIA s.r.o. a že odvolací soud pochybil, pokud nepřipustil přistoupení společnosti MF MEDICAL & DIGITAL MEDIA s.r.o. jako dalšího žalovaného podle §92 o. s. ř., Nejvyšší soud odkazuje na ustanovení §241a odst. 2 o. s. ř., podle něhož v dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§42 odst. 4 o. s. ř.) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§237 až 238a o. s. ř.) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).
Požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je podle §241a odst. 2 o. s. ř. obligatorní náležitostí dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle §237 o. s. ř., je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení §237 o. s. ř.
Nutno připomenout, že okolnost, že má dovolatel jiný názor na právní závěry odvolacího soudu, event. nesouhlasí s jeho procesními postupy, nepředstavuje způsobilé vymezení přípustnosti dovolání.
Dovolatel ve své druhé a třetí námitce neuvedl, které z hledisek uvedených v §237 o. s. ř. považuje za splněné. V dovolacím řízení týkající se této části dovolání proto nelze pro tuto vadu pokračovat.
S poukazem na shora uvedené Nejvyšší soud dovolání Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče České republiky podle §243c odst. 1 o. s. ř. odmítl.
Protože tímto rozhodnutím dovolacího soudu se řízení o věci nekončí, bude rozhodnuto o náhradě nákladů vzniklých v tomto dovolacím řízení v konečném rozhodnutí soudu prvního stupně, popřípadě soudu odvolacího (§243b, §151 odst. 1 o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 24. května 2016
JUDr. Zdeněk Des
předseda senátu