ECLI:CZ:NS:2016:26.CDO.3531.2015.1
sp. zn. 26 Cdo 3531/2015
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Jitky Dýškové a soudců JUDr. Miroslava Feráka a JUDr. Pavlíny Brzobohaté v právní věci žalobců a) D. M. , zastoupené JUDr. Zbyňkem Zachou, advokátem se sídlem v Praze 1, Na Příkopě 857/18, a b) V. M. , zastoupeného D. M., proti žalovaným 1) Ing. M. Č. , zastoupenému JUDr. Lubošem Chalupou, advokátem se sídlem v Praze 8, Křižíkova 159/56, a 2) Stavebnímu bytovému družstvu Praha 5, se sídlem v Praze 5, U Demartinky 2561/1, IČO 00063657, zastoupenému JUDr. Juditou Kodlovou, advokátkou se sídlem v Praze 2, Karlovo náměstí 292/14, o vyklizení bytu a o určení vlastnictví k bytové jednotce, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 31 C 92/2008, o dovolání žalobkyně a) proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 7. května 2015, č. j. 22 Co 106/2015-663, takto:
Dovolání se odmítá .
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.):
Žalobkyně a) napadla dovoláním usnesení Městského soudu v Praze ze dne 7. 5. 2015, č. j. 22 Co 106/2015-663, jímž odvolací soud zrušil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 20. 11. 2014, č. j. 31 C 92/2008-621, kterým byly zamítnuty žaloby o vyklizení tam specifikované bytové jednotky a o určení, že jejím vlastníkem je druhý žalovaný, a rozhodnuto o nákladech řízení účastníků a státu; zároveň věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
Nejvyšší soud České republiky dovolání žalobkyně a) proti usnesení odvolacího soudu odmítl podle §243c odst. 1 věty první zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (viz čl. II bod 2. zákona č. 293/2013 Sb. – dále jen „o. s. ř.“), neboť dovoláním napadený závěr, že právní nástupkyní žalobce V. M. st., zemřelého dne 26. 11. 2012, je jeho bývalá manželka I. M., je v souladu s ustálenou judikaturou dovolacího soudu, od níž není důvod se odchýlit. Původní žalobce odvozoval svou aktivní legitimaci v dané věci z práva společného nájmu bytu manžely a jejich společného členství v družstvu, které však jeho smrtí zaniklo, a nepřešlo tudíž na jeho dědice; vzniklo-li manželům za trvání manželství nejen právo společného nájmu, ale také společné členství v bytovém družstvu, stala se ve smyslu §707 odst. 2 za použití §853 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, nájemkyní bytu a členkou družstva bývalá manželka zemřelého žalobce, jíž připadl i členský podíl (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. 2. 2001, sp. zn. 26 Cdo 1285/2000, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 12. 2007, sp. zn. 26 Cdo 903/2007, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 12. 2011, sp. zn. 21 Cdo 2768/2009).
Nejvyšší soud nerozhoduje o nákladech (dovolacího) řízení, jestliže dovoláním napadené rozhodnutí není rozhodnutím, jímž se řízení končí, a jestliže řízení nebylo již dříve skončeno (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2002, sp. zn. 20 Cdo 970/2001, uveřejněné pod č. 48/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 21. ledna 2016
JUDr. Jitka Dýšková
předsedkyně senátu