ECLI:CZ:NS:2016:29.ND.358.2015.1
sp. zn. 29 Nd 358/2015
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Zavázala a soudců JUDr. Petra Gemmela a JUDr. Filipa Cilečka v právní věci žalobce XAVEROV, a. s. , se sídlem v Praze 4, Lopatecká 223/13, PSČ 147 00, identifikační číslo osoby 27242731, proti žalovaným 1) České republice - Státnímu pozemkovému úřadu, se sídlem v Praze 3, Husinecká 1024/11a, PSČ 130 00, identifikační číslo osoby 01312774 , 2) Státnímu statku hl. m. Prahy „v likvidaci“ , se sídlem v Praze 5, Holečkova 8, PSČ 150 00, identifikační číslo osoby 00064092 a 3) hlavnímu městu Praze, se sídlem v Praze 1, Mariánské náměstí 2/2, PSČ 110 00 , identifikační číslo osoby 00064581 , zastoupenému prof. Dr.h.c. JUDr. Janem Křížem, CSc., advokátem, se sídlem v Praze 1, Dlouhá 741/13 , PSČ 110 00 , o určení vlastnického práva k pozemkům, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. 23 C 119/2006, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 21. května 2015, č. j. 17 Co 382/2012-705, o návrhu žalobce na vyloučení soudců Nejvyššího soudu , takto:
Soudci Nejvyššího soudu Mgr. Petr Kraus, JUDr. Jan Eliáš, Ph.D. a Mgr. Miloš Pól nejsou vyloučeni z projednání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 28 Cdo 4774/2015.
Odůvodnění:
Žalobce v dovolání (č. l. 723-736 spisu) podaném proti v záhlaví označenému rozsudku Městského soudu v Praze vznesl (posuzováno z obsahového hlediska) námitku podjatosti soudců Nejvyššího soudu působících v soudním oddělení (senátu) č. 28, jemuž byla (v souladu s rozvrhem práce Nejvyššího soudu) daná věc přidělena. Pochybnosti o nepodjatosti členů označeného senátu spatřuje žalobce v tom, že stejný senát již v dané věci rozhodoval (rozsudkem ze dne 11. listopadu 2014, č. j. 28 Cdo 2514/2014-623, jímž vyhověl dovolání třetího žalovaného podanému proti předchozímu rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 20. června 2013, č. j. 17 Co 382/2012-578), přičemž „lze těžko předpokládat, že by tento senát posoudil věc jinak než v uvedeném rozhodnutí“.
Podle ustanovení §16 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) o tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen, rozhodne nadřízený soud v senátě. O vyloučení soudců Nejvyššího soudu rozhodne jiný senát téhož soudu.
Nejvyšší soud (senát č. 29, kterému náleží podle rozvrhu práce Nejvyššího soudu o podané námitce podjatosti rozhodnout) dospěl k závěru, že námitka podjatosti není důvodná.
Podle ustanovení §14 o. s. ř. soudci a přísedící jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti (odstavec 1). U soudu vyššího stupně jsou vyloučeni i soudci, kteří projednávali nebo rozhodovali věc u soudu nižšího stupně, a naopak. Totéž platí, jde-li o rozhodování o dovolání (odstavec 2). Z projednávání a rozhodnutí žaloby pro zmatečnost jsou vyloučeni také soudci, kteří žalobou napadené rozhodnutí vydali nebo věc projednávali (odstavec 3). Důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech (odstavec 4).
Rozhodnutí o vyloučení soudce podle ustanovení §14 o. s. ř. představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (článek 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod); soudce lze vyloučit z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen ze zákonných důvodů, které mu brání věc projednat a rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě.
Podle ustáleného výkladu podávaného soudní praxí (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. dubna 2012, sen. zn. 29 NSČR 26/2012, uveřejněné pod číslem 85/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek) soudcův poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci. Tak je tomu bezpochyby v případě, kdy by soudce sám byl účastníkem řízení, ať na straně žalobce či na straně žalovaného, nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech (např. kdyby jinak mohl být vedlejším účastníkem). Poměrem k věci se také rozumí situace, kdy soudce získal o věci poznatky jiným způsobem než z dokazování při jednání (např. jako svědek vnímal skutečnosti, které jsou předmětem dokazování), a v důsledku toho je jeho pohled na dokazováním zjištěné skutkové okolnosti případu deformován jeho dalšími poznatky zjištěnými mimoprocesním způsobem. Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům pak může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, jemuž na roveň může v konkrétním případě stát vztah přátelský či naopak zjevně nepřátelský.
O žádný ze shora uvedených případů však v projednávané věci nejde.
Věc podle rozvrhu práce Nejvyššího soudu pro rok 2015 napadla do soudního oddělení č. 28 a má být rozhodnuta v senátu ve složení Mgr. Petr Kraus (předseda senátu, soudce zpravodaj) a JUDr. Jan Eliáš, Ph.D. a Mgr. Miloš Pól (soudci).
Všichni jmenovaní soudci ve vyjádření k námitce podjatosti (§15b odst. 1 o. s. ř.) shodně uvedli, že nemají žádný vztah k účastníkům řízení (nebo jejich zástupcům) ani k projednávané věci a nemají žádný zájem na výsledku řízení.
V posuzovaném případě nebyly zjištěny (z obsahu spisu se nepodávají) žádné okolnosti, z nichž by bylo možné dovodit, že je tu důvod pochybovat o nepodjatosti soudců Nejvyššího soudu povolaných rozvrhem práce rozhodnout o dovolání žalobce. Uvedení soudci nemají k věci, k účastníkům ani k jejich zástupcům – jak vyplývá z jejich vyjádření – z hlediska ustanovení §14 odst. 1 o. s. ř. žádný vztah, který by mohl představovat důvod k jejich vyloučení z projednávání a rozhodnutí věci, a takový konkrétní vztah nelze dovodit ani z argumentace žalobce obsažené v podaném dovolání.
Dovozuje-li žalobce podjatost jmenovaných soudců Nejvyššího soudu z toho, jakým způsobem rozhodli o dovolání třetího žalovaného v předchozí fázi řízení, potom zjevně přehlíží, že podle ustanovení §14 odst. 4 o. s. ř. důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. Jinak řečeno, důvodem k vyloučení označených soudců Nejvyššího soudu z projednání a rozhodnutí dané věci není (nemůže být) jen okolnost, že o dovolání žalobce bude rozhodovat stejný senát Nejvyššího soudu, který se již některou z otázek předestřených dovoláním zabýval ve svém dřívějším kasačním rozhodnutí.
Nejvyšší soud proto rozhodl o vznesené námitce podjatosti tak, jak je uvedeno ve výroku usnesení.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 28. ledna 2016
JUDr. Jiří Z a v á z a l
předseda senátu