ECLI:CZ:NS:2016:29.NSCR.28.2016.1
KSCB 27 INS 29347/2013
sp. zn. 29 NSČR 28/2016-B-195
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu Mgr. Milanem Poláškem v insolvenční věci dlužníka HEAVY MACHINERY SERVICES a. s. , se sídlem v Českých Velenicích, Jana Pernera 159, PSČ 378 10, identifikační číslo osoby 46711201, zastoupeného JUDr. Michalem Žižlavským, advokátem, se sídlem v Praze 1, Široká 36/5, PSČ 110 00, vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. KSCB 27 INS 29347/2013, za účasti Krajského státního zastupitelství v Českých Budějovicích , se sídlem v Českých Budějovicích, Goethova 2, PSČ 370 70, o návrhu na zrušení usnesení schůze věřitelů, o dovolání dlužníka proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 21. září 2015, č. j. KSCB 27 INS 29347/2013, 1 VSPH 2500/2014-B-153, takto:
Dovolání se odmítá.
Odůvodnění:
Usnesením ze dne 14. července 2014, č. j. KSCB 27 INS 29347/2013-B-59, Krajský soud v Českých Budějovicích (dále jen „insolvenční soud“) zamítl „návrh, aby rozhodl o hlasovacích právech věřitelů č. 281 Technosys a. s. a č. 308 STASIS SYSTÉM a. s. tak, že jim nepřiznává hlasovací práva“, a dále „návrhy“, aby zrušil usnesení schůze věřitelů o zvolení pouze tříčlenného věřitelského výboru, o volbě věřitelského výboru a o neodebrání přednostního práva dlužníku sestavit reorganizační plán.
K odvolání věřitelů Všeobecné úvěrové banky, a. s., (dále jen „VÚB, a. s.“) a Lankwitzer ČR, spol. s r. o., Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným rozhodnutím odmítl odvolání VÚB, a. s. proti části výroku, kterým insolvenční soud zamítl návrh, aby rozhodl o hlasovacích právech věřitelů (první výrok), jinak rozhodnutí zrušil (druhý výrok).
Proti usnesení odvolacího soudu (výslovně proti jeho druhému výroku) podal dlužník dovolání, namítaje nesprávné právní posouzení věci a požaduje, aby Nejvyšší soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení. K otázce přípustnosti dovolání dovolatel pouze cituje ustanovení §237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“) [srov. bod 5.d. dovolání].
Podle ustanovení §241a odst. 2 o. s. ř. je obligatorní náležitostí dovolání požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle §237 o. s. ř. (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení §237 o. s. ř. (či jeho části).
K vymezení přípustnosti dovolání srov. především usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. září 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uveřejněné pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, dostupné i na webových stránkách Nejvyššího soudu. Srov. ostatně též usnesení Ústavního soudu ze dne 21. ledna 2014, sp. zn. I. ÚS 3524/13, ze dne 17. dubna 2014, sp. zn. III. ÚS 695/14, a ze dne 24. června 2014, sp. zn. IV. ÚS 1407/14 (dostupná na webových stránkách Ústavního soudu).
Nejvyšší soud dovolání odmítl podle ustanovení §243c odst. 1 věty první a §243f odst. 2 o. s. ř. neboť se z dovolání (posuzováno podle jeho obsahu) nepodává údaj o tom, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§241a odst. 2 o. s. ř.), a v dovolacím řízení pro tuto vadu nelze pokračovat.
S přihlédnutím k době vydání napadeného rozhodnutí je pro dovolací řízení rozhodný občanský soudní řád ve znění účinném od 1. ledna 2014 (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. dubna 2014, sen. zn. 29 NSČR 45/2014, uveřejněné pod číslem 80/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku, insolvenčnímu správci, věřitelskému výboru (zástupci věřitelů) a státnímu zastupitelství, které (případně) vstoupilo do insolvenčního řízení, se však doručuje i zvláštním způsobem.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 28. ledna 2016
Mgr. Milan P o l á š e k
předseda senátu