ECLI:CZ:NS:2016:3.TDO.1611.2016.1
sp. zn. 3 Tdo 1611/2016 -58
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl dne 14. 12. 2016 v trestní věci obviněného J. Š. , vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 3 Tdo 1610/2016, a obviněného J. S. , v neveřejném zasedání takto:
Podle §23 odst. 3 trestního řádu per analogiam se ke společnému projednání a rozhodnutí spojují věci vedené u Nejvyššího soudu pod spisovými značkami 3 Tdo 1610/2016 a 3 Tdo 1611/2016.
Věci budou dále vedeny pod sp. zn. 3 Tdo 1610/2016.
Odůvodnění:
Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 10. 9. 2014, sp. zn. 40 T 5/2014 , byl obviněný J. Š. uznán vinným zločinem zpronevěry podle §206 odst. 1, 5 písm. a) tr. zákoníku, a za uvedený zločin a za s ním sbíhající přečin neodvedení daně, pojistného na sociálním zabezpečení a podobné povinné platby podle §241 odst. 1 písm. a), odst. 2 tr. zákoníku z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 2. 4. 2013, sp. zn. 3 T 72/2012, byl podle §206 odst. 5 tr. zákoníku za použití §43 odst. 2 tr. zákoníku odsouzen k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 5 (pěti) let, pro jehož výkon byl podle §56 odst. 3 tr. zákoníku zařazen do věznice s dozorem. Podle §43 odst. 2 tr. zákoníku byl zároveň zrušen výrok o trestu z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 2. 4. 2013, sp. zn. 3 T 72/2012, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Rozsudkem dále bylo rozhodnuto, že se obviněný J. S. podle §226 písm. c) tr. ř. zprošťuje obžaloby státní zástupkyně Městského státního zastupitelství v Praze ze dne 15. 5. 2014, sp. zn. 1 KZV 178/2012, a to pro skutek, v němž byl spatřován zločin zpronevěry podle §206 odst. 1, 5 písm. a) tr. zákoníku, kterého se měl dopustit spolu s obviněným J. Š. a se samostatně trestně stíhaným Z. M., protože nebylo prokázáno, že obviněný J. S. tento skutek spáchal.
Dále bylo rozsudkem rozhodnuto o náhradě škody.
Proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 10. 9. 2014, sp. zn. 40 T 5/2014, podal obviněný J. Š. odvolání, které směřoval do všech výroků napadeného rozsudku, které se jej dotýkaly. Odvolání podala taktéž státní zástupkyně Městského státního zastupitelství v Praze, a to do zprošťujícího výroku rozsudku, a to v neprospěch obviněného J. S.
O odvolání rozhodl Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 4. 11. 2015, sp. zn. 5 To 37/2015, a to tak, že odvolání obviněného J. Š. podle §256 tr. ř. zamítl, a podle §258 odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. ř. z podnětu odvolání státní zástupkyně Městského státního zastupitelství v Praze napadený rozsudek ohledně obviněného J. S. zrušil a v tomto rozsahu věc podle §259 odst. 1 tr. ř. vrátil soudu prvního stupně.
Městský soud v Praze následně v tomto rozsahu věc obviněného J. S. znovu projednal a rozhodl rozsudkem ze dne 27. 1. 2016, sp. zn. 40 T 5/2014 , a to tak, že obviněného J. S. uznal vinným zločinem zpronevěry podle §206 odst. 1, 5 písm. a) tr. zákoníku, a za uvedený zločin a za s ním se sbíhající trestný čin maření výkonu úředního rozhodnutí podle §171 odst. 1 písm. c) zákona č. 140/1961 Sb., trestního zákona (dále jen „tr. zák.“), ve znění účinném do 31. 12. 2009, z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 9. 5. 2011, sp. zn. 30 T 32/2011, ve spojení s usnesením Městského soudu v Praze ze dne 24. 8. 2011, sp. zn. 6 To 303/2011, jej odsoudil podle §206 odst. 5 tr. zákoníku za použití §58 odst. 1 tr. zákoníku a §43 odst. 2 tr. zákoníku k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 3 (tří) let, jehož výkon v souladu s ustanoveními §84 tr. zákoníku, §81 odst. 1 tr. zákoníku a §85 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložil na zkušební dobu 5 (pěti) let za současného vyslovení dohledu nad obviněným. Podle §85 odst. 2 tr. zákoníku byla současně obviněnému uložena na zkušební dobu povinnost, aby podle svých sil uhradil způsobenou škodu.
Podle §73 odst. 1 tr. zákoníku byl dále obviněnému J. S. uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu funkce statutárního orgánu a prokuristy ve společnostech a družstvech zabývajících se realitní činností, a to na dobu 5 (pěti) let. Podle §68 odst. 1, 2 tr. zákoníku byl obviněnému uložen peněžitý trest ve výměře 60 denních sazeb po 1.000 Kč, tedy celkem ve výši 60.000 (šedesát tisíc) Kč.
Podle §43 odst. 2 tr. zákoníku byl zároveň zrušen výrok o trestu z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 9. 5. 2011, sp. zn. 30 T 32/2011, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením pozbyla podkladu.
Dále bylo rozsudkem rozhodnuto o náhradě škody.
Proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 27. 1. 2016, sp. zn. 40 T 5/2014, podala státní zástupkyně Městského státního zastupitelství v Praze odvolání, a to v neprospěch obviněného J. S. do výroku o trestu.
O odvolání rozhodl Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 13. 7. 2016, sp. zn. 5 To 30/2016 , a to tak, že k odvolání státní zástupkyně Městského státního zastupitelství v Praze napadený rozsudek podle §258 odst. 1 písm. d), odst. 2 tr. ř. zrušil ve výroku o uloženém trestu a podle §259 odst. 3 tr. ř. znovu rozhodl tak, že při nezměněných výrocích o vině a o náhradě škody obviněného J. S. odsoudil za zločin zpronevěry podle §206 odst. 1, 5 tr. zákoníku, jímž byl uznán vinným rozsudkem soudu prvního stupně a za trestný čin maření výkonu úředního rozhodnutí podle §171 odst. 1 písm. c) tr. zák., ve znění účinném do 31. 12. 2009, jímž byl uznán vinným rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 9. 5. 2011, sp. zn. 30 T 32/2011, ve spojení s usnesením Městského soudu v Praze ze dne 24. 8. 2011, sp. zn. 6 To 303/2011, podle §206 odst. 5 tr. zákoníku za užití §43 odst. 2 tr. zákoníku k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 5 (pěti) roků, pro jehož výkon byl podle §56 odst. 3 tr. zákoníku zařazen do věznice s dozorem.
Podle §73 odst. 1 tr. zákoníku byl dále obviněnému J. S. uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu funkce statutárního orgánu nebo člena statutárního orgánu nebo funkce prokuristy ve společnostech a družstvech, a to na dobu 5 (pěti) let. Podle §68 odst. 1, 2 tr. zákoníku byl obviněnému uložen peněžitý trest ve výměře 60 denních sazeb po 1.000 Kč, tedy celkem ve výši 60.000 (šedesát tisíc) Kč.
Podle §43 odst. 2 tr. zákoníku byl zároveň zrušen výrok o trestu z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 9. 5. 2011, sp. zn. 30 T 32/2011, ve spojení s usnesením Městského soudu v Praze ze dne 24. 8. 2011, sp. zn. 6 To 303/2011, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením pozbyla podkladu.
Proti výše uvedenému usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 4. 11. 2015, sp. zn. 5 To 37/2015, podal obviněný J. Š. prostřednictvím svého právního zástupce mimořádný opravný prostředek – dovolání, v rámci něhož odkázal na dovolací důvody podle §265b odst. 1 písm. g), h), l ) tr. ř.
Dovolání podal taktéž obviněný J. S. , a to proti výše uvedenému rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 13. 7. 2016, sp. zn. 5 To 30/2016, kdy uplatnil dovolací důvod uvedený v §265b odst. 1 písm. g) tr. ř.
Vzhledem k faktu, že trestná činnost obou výše jmenovaných dovolatelů je skutkově vzájemně propojena a projednávané trestné činy spolu navzájem úzce souvisí, Nejvyšší soud shledal, že v daném případě jsou vytvořeny podmínky pro opětovné spojení věcí do společného řízení , a proto podle §23 odst. 3 tr. ř. per analogiam rozhodl o spojení obou věcí ke společnému projednání a rozhodnutí s tím, že všechny věci budou Nejvyšším soudem nadále vedeny pod sp. zn. 3 Tdo 1610/2016.
Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.
V Brně dne 14. 12. 2016
JUDr. Petr Šabata
předseda senátu