ECLI:CZ:NS:2016:30.CDO.1536.2016.1
sp. zn. 30 Cdo 1536/2016
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Pavla Pavlíka a soudců JUDr. Pavla Vrchy a JUDr. Bohumila Dvořáka, Ph.D., LL.M., v právní věci žalobce Ing. M. Š., proti žalovanému BOSCH DIESEL, s.r.o. , IČ 46995129, se sídlem v Pávově, č. p. 121, Jihlava, o ochranu osobnosti s náhradou nemajetkové újmy , vedené u Okresního soudu v Jihlavě pod sp. zn. 3 C 206/2014, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 31. srpna 2015, č.j. 49 Co 225/2015-71, takto:
Dovolací řízení se zastavuje.
Stručné odůvodnění
(§243f odst. 3 o.s.ř.):
Okresní soud v Jihlavě (dále také „soud prvního stupně“) usnesením ze dne 18. června 2015, č. j. 3 C 206/2014-62, odňal žalobci se zpětnou účinností osvobození od soudních poplatků přiznané usnesením Okresního soudu v Jihlavě ze dne 16. března 2015, č.j. 3 C 206/2014-52. Soud prvního stupně vyšel z toho, že bylo zjištěno, že žalobce při své žádosti o osvobození od soudních poplatků zcela zamlčel, že mu žalovaný vyplatil náhradu mzdy ve výši 948.129,- Kč, dalších 105.336,- Kč jako náhradu mzdy za překážky v práci na straně zaměstnavatele a odstupné ve výši 144.277,- Kč. Je tedy zřejmé, že žalobce disponuje dostatečnými peněžními prostředky na to, aby mohl hradit soudní poplatky, jejichž výši si sám nepřímo určil výší požadované náhrady nemajetkové újmy.
Krajský soud v Brně (dále také „odvolací soud“) usnesením ze dne 31. srpna 2015, č.j. 49 Co 225/2015-71, k odvolání žalobce usnesení soudu prvního stupně potvrdil, neboť shledal, že se ze strany žalobce jedná o zřejmě bezúspěšné uplatňování práva, když žalobce požaduje po žalovaném částku ve výši 1.000.000.000,- jako náhradu nemajetkové újmy, která mu měla být způsobena v souvislosti s neplatnou výpovědí z pracovního poměru. Odvolací soud dospěl k závěru, že ze žaloby nevyplývá, že by žalobce došel v důsledku neplatné výpovědi z pracovního poměru výraznější újmy, než jakou v obdobných případech utrpí i jiní zaměstnanci, kteří jsou nuceni bránit se soudní cestou účinkům neplatného rozvázání pracovního poměru. Požadované finanční zadostiučinění je zcela nereálné, neboť při průměrné mzdě cca 24.000,- Kč měsíčně představuje uvedená částka mzdu za cca 3.472 let. Požadovaná výše zadostiučinění je nepřiměřená také s přihlédnutím k výši částek, které jsou přiznávány při odškodnění nemajetkové újmy v mnohem závažnějších případech. Z výše uvedených důvodů odvolací soud dospěl k závěru o správnosti rozhodnutí soudu prvního stupně, a proto toto rozhodnutí potvrdil.
Usnesení krajského soudu bylo žalobci doručeno dne 22. října 2015, přičemž právní moci nabylo téhož dne.
Žalobce podal dne 27. října 2015 včasné dovolání proti potvrzujícímu usnesení odvolacího soudu, které bylo doplněno podáními ze dne 26. listopadu 2015 a 10. prosince 2015. Při podání dovolání nebyl žalobce zastoupen advokátem a požádal opětovně o jeho ustanovení.
Okresní soud v Jihlavě usnesením ze dne 5. listopadu 2015, č. j. 3 C 206/2014-81, řízení o návrhu žalobce na osvobození od soudních poplatků a ustanovení pro toto řízení zastavil, dále nepřiznal žalobci osvobození od soudních poplatků pro řízení dovolací a zamítl návrh žalobce na ustanovení zástupce z řad advokátů pro řízení o dovolání. Dospěl k závěru, že u žalobce od posledního rozhodnutí nedošlo k žádným změnám jeho poměrů a vzhledem k neurčitosti celé žaloby nelze než dospět k závěru o zřejmě bezúspěšném uplatňování práva.
Okresní soud v Jihlavě usnesením ze dne 1. prosince 2015, č. j. 3 C 206/2014-91, k odvolání žalobce usnesení ze dne 5. listopadu 2015 vydané asistentkou soudce zrušil a vyzval žalobce, aby si ve lhůtě sedmi dnů zvolil zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení. Dále také žalobce poučil, že pokud nebude v této lhůtě odstraněn nedostatek podmínek řízení, bude řízení zastaveno. Usnesení bylo dovolateli doručeno dne 8. prosince 2015, přičemž uvedený nedostatek nebyl do dnešní doby odstraněn.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§10a o.s.ř.) přihlédl k čl. II bodu 2. zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, a vyšel tak ze znění tohoto procesního předpisu účinného od. 1. ledna 2014.
Podle §241 odst. 1 věty první o.s.ř., není-li dále stanoveno jinak, musí být dovolatel zastoupen advokátem nebo notářem. Odstavec první citovaného ustanovení neplatí, je-li dovolatel fyzická osoba, která má právnické vzdělání [§241 odst. 2 písm. a) o.s.ř.]. Podle odstavce 4 téhož ustanovení dovolání fyzické osoby musí být sepsáno, s výjimkou případu uvedeného v odstavci 2 písm. a), advokátem nebo notářem. Povinné zastoupení je tak zvláštní podmínkou dovolacího řízení týkající se dovolatele, jejíž nedostatek lze odstranit, avšak bez jejíhož splnění není možno vydat rozhodnutí, jímž se řízení končí. Podle §104 odst. 2 o.s.ř., jde-li o nedostatek podmínky řízení, který lze odstranit, učiní k tomu soud vhodná opatření. Nezdaří-li se nedostatek podmínky řízení odstranit, řízení zastaví.
Podle §138 odst. 1 o.s.ř. může na návrh předseda senátu přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li pro to zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Nerozhodne-li předseda senátu jinak, vztahuje se osvobození na celé řízení a má i zpětnou účinnost; poplatky zaplacené před rozhodnutím o osvobození se však nevracejí.
Podle §30 odst. 1 o.s.ř. účastníku, u něhož jsou předpoklady, aby byl soudem osvobozen od soudních poplatků (§138 o.s.ř.), předseda senátu ustanoví na jeho žádost zástupce, jestliže je to nezbytně třeba k ochraně jeho zájmů.
Otázku, zda jsou splněny předpoklady pro ustanovení advokáta pro řízení o dovolání proti uvedenému usnesení odvolacího soudu, pak zhodnotí přímo Nejvyšší soud jako soud dovolací (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. července 2014, sp. zn. 29 NSČR 82/2014 a usnesení ze dne 8. dubna 2015, sp. zn. 31 NSČR 9/2015).
Účastník řízení zřejmě bezúspěšně uplatňuje právo zpravidla tehdy, je-li již ze samotných údajů účastníkem tvrzených nebo z toho, co je soudu známo z obsahu spisu nebo z jiné úřední činnosti nebo co je obecně známé, bez dalšího nepochybné, že jeho požadavku nemůže být vyhověno. O zřejmě bezúspěšné uplatňování opravného prostředku se pak jedná mimo jiné tehdy, jestliže s přihlédnutím ke všemu, co je soudu známo, je bez dalšího nepochybné, že opravný prostředek nemůže být úspěšný. Je-li již ze samotných tvrzení žalobce zřejmé, že jím podané žalobě nemůže být vyhověno, jde o zřejmě bezúspěšné uplatňování práva též v odvolacím a v dovolacím řízení, aniž by bylo významné, co je vlastním předmětem přezkumu odvolacího nebo dovolacího soudu. Uvedený závěr vyplývá již ze samotné povahy věci; je-li bez dalšího nepochybné, že samotné žalobě nemůže být vyhověno, pak ani v dovolacím řízení (v nemeritorních otázkách) se nejedná o řádně uplatněné právo žalobce (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 2. 2014, sp. zn. 21 Cdo 987/2013, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslem 67/2014).
V daném případě dovolací soud sám dospívá k závěru, že pro to, aby dovolateli byl v tomto dovolacím řízení ustanoven zástupce z řad advokátů, nejsou splněny předpoklady, když dovolatel uplatňuje dovoláním proti usnesení odvolacího soudu ze dne 31. srpna 2015, č.j. 49 Co 225/2015-71, zřejmě bezúspěšně právo (srov. §138 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř.) za situace, kdy již ze žaloby vyplývá nereálnost a značná nepřiměřenost požadované výše zadostiučinění. Dovolací soud se tak ztotožnil s hodnocením soudy prvního a druhého stupně, že v případě dovolatele jde zřejmě o svévolné či bezúspěšné uplatňování práva (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. dubna 2012, č.j. 28 Cdo 757/2012-327). Závěr soudů obou stupňů je proto nepochybně správný.
V situaci, kdy Nejvyšší soud dospěl k závěru, že není důvod ustanovit dovolateli zástupce z řad advokátů pro řízení o dovolání a kdy dovolatel neodstranil nedostatek povinného zastoupení, ač k tomu byl soudem vyzván, Nejvyšší soud podle ustanovení §241b odst. 2 a §104 odst. 2 o.s.ř. řízení o tomto dovolání zastavil.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 21. září 2016
JUDr. Pavel Pavlík
předseda senátu