ECLI:CZ:NS:2016:30.CDO.3714.2015.1
sp. zn. 30 Cdo 3714/2015
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Pavla Pavlíka a soudců JUDr. Pavla Vrchy a Mgr. Víta Bičáka v právní věci žalobce M. T., proti žalovaným 1) Magistrátu města Hradec Králové, se sídlem v Hradci Králové, ČSA 408, IČO: 00268810, a 2) Městské policii Hradec Králové, se sídlem v Hradci Králové, Dlouhá 211 , o odškodnění ve výši 5 miliard EUR, vedené u Okresního soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 11 C 321/2013, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 30. června 2015, č.j. 26 Co 249/2015-69, takto:
Dovolací řízení se zastavuje .
Stručné odůvodnění
(§243f odst. 3 o.s.ř.):
Okresní soud v Hradci Králové usnesením ze dne 19. března 2014, č.j. 11 C 321/2013-20, podle ustanovení §43 odst. 2 občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) odmítl žalobu podanou žalobcem dne 29. 8. 2013. K odvolání žalobce bylo výše uvedené usnesení potvrzeno usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 30. května 2014, č.j. 17 Co 116/2014-24. Proti uvedenému usnesení odvolacího soudu podal žalobce (dále též „dovolatel“) dovolání, ve kterém současně požádal o ustanovení zástupce pro dovolací řízení.
Usnesením Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 26. srpna 2014, č.j. 11 C 321/2013-31, byl dovolatel vyzván, aby si v této věci zvolil zástupcem advokáta a jeho prostřednictvím podal řádné dovolání s poučením o tom, že nebude-li ve stanovené lhůtě výzvě vyhověno, bude dovolací řízení zastaveno. Usnesení bylo dovolateli doručeno dne 1. září 2014. Poté dovolatel opakovaně žádal o ustanovení zástupce.
Krajský soud v Hradci Králové usnesením ze dne 19. prosince 2014, č.j. 21 Co 516/2014-43, podle ustanovení §219 o.s.ř potvrdil usnesení Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 20. listopadu 2014, č.j. 11 C 321/2013-37, kterým byla zamítnuta žádost žalobce o ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení z důvodu zřejmě svévolného či bezúspěšného uplatňování práva.
Proti rozhodnutí odvolacího soudu podal žalobce další dovolání, aniž by byl zastoupen advokátem a požádal o ustanovení zástupce pro dovolací řízení.
Usnesením Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 5. února 2015, č.j. 11 C 321/2013-50, byl opětovně zamítnut návrh žalobce na ustanovení zástupce pro dovolací řízení proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 19. 12. 2014, č.j. 21 Co 516/2014-43. Toto usnesení bylo potvrzeno usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 30. června 2015, čj. 26 Co 249/2015-69.
Proti posledně uvedenému rozhodnutí odvolacího soudu podal žalobce dne 29. července 2015 dovolání, v němž současně opět požádal, aby mu byl soudem ustanoven zástupce. V tomto dovolání mimo jiné uvedl, že „ Uzavřel písemně žalobce sázku, mezi žalobcem a Českou republikou v zastoupení soudy v této věci. Sázka byla Okresním soudem převzata!V tomto usnesení není nikde uvedeno, že sázka mezi žalobcem a Českou republikou v zastoupení soudy v této věci se zamítá.!Tím tedy dle platných pravidel a platných zákonů České republiky tato sázka nabyla plné právoplatnosti! (. . .) Žalobce tímto soudy upozorňuje, že je vítězem této sázky a podle pravidel požaduje, aby tato sázka mu byla vyplacena do tří kalendářních dnů po převzetí této věci. Jde o finanční hotovost, a to o částku 999 000 000 000 000 000 €. Zda-li tato finanční výhra nebude do termínu uhrazena! Tato finanční hotovost se bude každý den navyšovat o 1% z každé poslední načtené částky.“
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§10a o.s.ř.) přihlédl k čl. II bodu 2. zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, a vyšel tak ze znění tohoto procesního předpisu účinného od 1. ledna 2014.
Podle §241 odst. 1 věty první o.s.ř., není-li dále stanoveno jinak, musí být dovolatel zastoupen advokátem nebo notářem. Odstavec první citovaného ustanovení neplatí, je-li dovolatel fyzická osoba, která má právnické vzdělání [§241 odst. 2 písm. a) o.s.ř.]. Podle odstavce 4 téhož ustanovení dovolání fyzické osoby musí být sepsáno, s výjimkou případu uvedeného v odstavci 2 písm. a), advokátem nebo notářem. Povinné zastoupení je tak zvláštní podmínkou dovolacího řízení týkající se dovolatele, jejíž nedostatek lze odstranit, avšak bez jejíhož splnění není možno vydat rozhodnutí, jímž se řízení končí. Podle §104 odst. 2 o.s.ř., jde-li o nedostatek podmínky řízení, který lze odstranit, učiní k tomu soud vhodná opatření. Nezdaří-li se nedostatek podmínky řízení odstranit, řízení zastaví.
Podle §138 odst. 1 o.s.ř. může na návrh předseda senátu přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li pro to zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Nerozhodne-li předseda senátu jinak, vztahuje se osvobození na celé řízení a má i zpětnou účinnost; poplatky zaplacené před rozhodnutím o osvobození se však nevracejí
Podle §30 odst. 1 o.s.ř. účastníku, u něhož jsou předpoklady, aby byl soudem osvobozen od soudních poplatků (§138 o.s.ř.), předseda senátu ustanoví na jeho žádost zástupce, jestliže je to nezbytně třeba k ochraně jeho zájmů.
Dovolací přezkum rozhodnutí o žádosti účastníka o osvobození od soudních poplatků, jenž má vyšetřit, zda účastníkovi náleží osvobození od placení soudních poplatků či nikoliv, nemůže být opětovně podmiňován platbou soudního poplatku z dovolání, neboť takový postup by ve svém důsledku vedl k popření podstaty práva, jehož přiznání se účastník domáhá (fakticky by tím byl zbaven reálné možnosti dovolacího přezkumu rozhodnutí o nepřiznání osvobození od soudních poplatků). Ustanovení zákona o soudních poplatcích ve spojení s položkou 23 odst. 2 Sazebníku poplatků, se tudíž vykládá tak, že se neplatí soudní poplatek z dovolání proti rozhodnutí, jímž odvolací soud nepřiznal dovolateli osvobození od soudních poplatků podle §138 o.s.ř. (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. dubna 2014, sp. zn. 29 Cdo 1031/2014, publikované pod číslem 73/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Vzhledem k tomu, že dovolatel není povinen uhradit soudní poplatek z podaného dovolání proti rozhodnutí vrchního soudu, ve spojení s usnesením soudu prvního stupně, o nepřiznání osvobození od soudního poplatku a neustanovení advokáta pro řízení, je nadbytečné, aby bylo rozhodováno o jeho návrhu na osvobození od soudních poplatků pro dovolací řízení.
Otázku, zda jsou splněny předpoklady pro ustanovení advokáta pro řízení o dovolání proti uvedenému usnesení odvolacího soudu, pak zhodnotí přímo Nejvyšší soud jako soud dovolací (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2014, sp. zn. 29 NSČR 82/2014 a usnesení ze dne 8. dubna 2015, sp. zn. 31 NSČR 9/2015).
Účastník řízení zřejmě bezúspěšně uplatňuje právo zpravidla tehdy, je-li již ze samotných údajů účastníkem tvrzených nebo z toho, co je soudu známo z obsahu spisu nebo z jiné úřední činnosti nebo co je obecně známé, bez dalšího nepochybné, že jeho požadavku nemůže být vyhověno. O zřejmě bezúspěšné uplatňování opravného prostředku se pak jedná mimo jiné tehdy, jestliže s přihlédnutím ke všemu, co je soudu známo, je bez dalšího nepochybné, že opravný prostředek nemůže být úspěšný. Je-li již ze samotných tvrzení žalobce zřejmé, že jím podané žalobě nemůže být vyhověno, jde o zřejmě bezúspěšné uplatňování práva též v odvolacím a v dovolacím řízení, aniž by bylo významné, co je vlastním předmětem přezkumu odvolacího nebo dovolacího soudu. Uvedený závěr vyplývá již ze samotné povahy věci; je-li bez dalšího nepochybné, že samotné žalobě nemůže být vyhověno, pak ani v dovolacím řízení (v nemeritorních otázkách) se nejedná o řádně uplatněné právo žalobce (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 2. 2014, sp. zn. 21 Cdo 987/2013, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslem 67/2014).
V daném případě dovolací soud sám dospívá k závěru, že pro to, aby dovolateli byl v tomto dovolacím řízení ustanoven zástupce z řad advokátů, nejsou splněny předpoklady. Dovolatel požadoval ustanovení zástupce k podání žaloby, kterou se zřejmě domáhá náhrady škody ve výši 5 miliard €. Z jeho žalobních tvrzení však nelze vyvodit, o jakou škodu jde (ač by bylo možno předpokládat, že takováto okolnost by mu měla být známa), jaká je příčinná souvislost s tvrzeným nesprávným postupem. Samotné dovolání pak pracuje se zcela astronomickou částkou tvrzeného nároku v biliardách EUR vyvozovaného z právně zcela neadekvátního podkladu. Dovolací soud se tak proto ztotožnil s názorem soudů prvního a druhého stupně, že v dané věci jde nepochybně o svévolné, respektive o bezúspěšné uplatňování práva (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. dubna 2012, č.j. 28 Cdo 757/2012-327), které již samo o sobě neodůvodňuje vyhovět žádosti dovolatele, aby mu byl ustanoven zástupce z řad advokátu.
V situaci, kdy dovolací soud dospěl k závěru, že není důvod ustanovit dovolateli zástupce z řad advokátů pro řízení o dovolání, a kdy dovolatel neodstranil nedostatek povinného zastoupení, ač mu tato zvláštní podmínka dovolacího řízení je s ohledem na předcházející výzvu soudu prvního stupně známa, Nejvyšší soud podle ustanovení §241b odst. 2 a §104 odst. 2 o.s.ř. řízení o tomto dovolání zastavil.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 17. února 2016
JUDr. Pavel Pavlík
předseda senátu