ECLI:CZ:NS:2016:30.CDO.5398.2015.1
sp. zn. 30 Cdo 5398/2015
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Pavla Pavlíka a soudců JUDr. Pavla Vrchy a Mgr. Víta Bičáka, v právní věci žalobce M. T., o návrhu na ustanovení zástupce pro dovolací řízení, vedené u Okresního soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 0Nc 9593/2014, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 11. května 2015, č.j. 24 Co 200/2015-42, takto:
Dovolací řízení se zastavuje .
Stručné odůvodnění
(§243f odst. 3 o.s.ř.):
Okresní soud v Hradci Králové usnesením ze dne 19. listopadu 2014, č.j. 0Nc 9593/2014-11, zamítl návrh žalobce na ustanovení zástupce pro podání žaloby na obnovu soudního řízení vedeného žalobcem před Okresní soudem v Hradci Králové pod sp. zn. 13 C 23/2010, a to pro bezúspěšné uplatňování práva. K odvolání žalobce bylo výše uvedené usnesení potvrzeno usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 19. prosince 2014, č.j. 21 Co 512/2014-16. Proti usnesení krajského soudu ze dne 19. prosince 2014 podal žalobce opět dovolání, ve kterém požádal o ustanovení zástupce pro dovolací řízení.
Krajský soud v Hradci Králové usnesením ze dne 11. května 2015, č.j. 24 Co 200/2015-42, podle §219 občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) potvrdil usnesení Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 10. dubna 2015, č.j. 0Nc 9593/2014-38, kterým byla zamítnuta žádost žalobce o ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení.
Proti rozhodnutí odvolacího soudu podal žalobce další dovolání, aniž by byl zastoupen advokátem a požádal o ustanovení zástupce pro dovolací řízení.
Usnesením Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 10. listopadu 2015, č.j. 0Nc 9593/201-48, byl dovolatel vyzván, aby si v této věci zvolil zástupcem advokáta a jeho prostřednictvím podal řádné dovolání s poučením o tom, že nebude-li ve stanovené lhůtě výzvě vyhověno, bude dovolací řízení zastaveno. Usnesení bylo dovolateli doručeno dne 13. listopadu 2015. Poté dovolatel opakovaně žádal o ustanovení zástupce.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§10a o.s.ř.) přihlédl k čl. II bodu 2. zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, a vyšel tak ze znění tohoto procesního předpisu účinného od 1. ledna 2014.
Podle §241 odst. 1 věty první o.s.ř., není-li dále stanoveno jinak, musí být dovolatel zastoupen advokátem nebo notářem. Odstavec první citovaného ustanovení neplatí, je-li dovolatel fyzická osoba, která má právnické vzdělání [§241 odst. 2 písm. a) o.s.ř.]. Podle odstavce 4 téhož ustanovení dovolání fyzické osoby musí být sepsáno, s výjimkou případu uvedeného v odstavci 2 písm. a), advokátem nebo notářem. Povinné zastoupení je tak zvláštní podmínkou dovolacího řízení týkající se dovolatele, jejíž nedostatek lze odstranit, avšak bez jejíhož splnění není možno vydat rozhodnutí, jímž se řízení končí. Podle §104 odst. 2 o.s.ř., jde-li o nedostatek podmínky řízení, který lze odstranit, učiní k tomu soud vhodná opatření. Nezdaří-li se nedostatek podmínky řízení odstranit, řízení zastaví.
Podle §138 odst. 1 o.s.ř. může na návrh předseda senátu přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li 1to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li pro to zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Nerozhodne-li předseda senátu jinak, vztahuje se osvobození na celé řízení a má i zpětnou účinnost; poplatky zaplacené před rozhodnutím o osvobození se však nevracejí.
Podle §30 odst. 1 o.s.ř. účastníku, u něhož jsou předpoklady, aby byl soudem osvobozen od soudních poplatků (§138 o.s.ř.), předseda senátu ustanoví na jeho žádost zástupce, jestliže je to nezbytně třeba k ochraně jeho zájmů.
Dovolací přezkum rozhodnutí o žádosti účastníka o osvobození od soudních poplatků, jenž má vyšetřit, zda účastníkovi náleží osvobození od placení soudních poplatků či nikoliv, nemůže být opětovně podmiňován platbou soudního poplatku z dovolání, neboť takový postup by ve svém důsledku vedl k popření podstaty práva, jehož přiznání se účastník domáhá (fakticky by tím byl zbaven reálné možnosti dovolacího přezkumu rozhodnutí o nepřiznání osvobození od soudních poplatků). Ustanovení zákona o soudních poplatcích ve spojení s položkou 23 odst. 2 Sazebníku poplatků, se tudíž vykládá tak, že se neplatí soudní poplatek z dovolání proti rozhodnutí, jímž odvolací soud nepřiznal dovolateli osvobození od soudních poplatků podle §138 o.s.ř. (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. dubna 2014, sp. zn. 29 Cdo 1031/2014, publikované pod číslem 73/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Vzhledem k tomu, že dovolatel není povinen uhradit soudní poplatek z podaného dovolání proti rozhodnutí vrchního soudu, ve spojení s usnesením soudu prvního stupně, o nepřiznání osvobození od soudního poplatku a neustanovení advokáta pro řízení, je nadbytečné, aby bylo rozhodováno o jeho návrhu na osvobození od soudních poplatků pro dovolací řízení.
Otázku, zda jsou splněny předpoklady pro ustanovení advokáta pro řízení o dovolání proti uvedenému usnesení odvolacího soudu, pak zhodnotí přímo Nejvyšší soud jako soud dovolací (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2014, sp. zn. 29 NSČR 82/2014 a usnesení ze dne 8. dubna 2015, sp. zn. 31 NSČR 9/2015).
Účastník řízení zřejmě bezúspěšně uplatňuje právo zpravidla tehdy, je-li již ze samotných údajů účastníkem tvrzených nebo z toho, co je soudu známo z obsahu spisu nebo z jiné úřední činnosti nebo co je obecně známé, bez dalšího nepochybné, že jeho požadavku nemůže být vyhověno. O zřejmě bezúspěšné uplatňování opravného prostředku se pak jedná mimo jiné tehdy, jestliže s přihlédnutím ke všemu, co je soudu známo, je bez dalšího nepochybné, že opravný prostředek nemůže být úspěšný. Je-li již ze samotných tvrzení žalobce zřejmé, že jím podané žalobě nemůže být vyhověno, jde o zřejmě bezúspěšné uplatňování práva též v odvolacím a v dovolacím řízení, aniž by bylo významné, co je vlastním předmětem přezkumu odvolacího nebo dovolacího soudu. Uvedený závěr vyplývá již ze samotné povahy věci; je-li bez dalšího nepochybné, že samotné žalobě nemůže být vyhověno, pak ani v dovolacím řízení (v nemeritorních otázkách) se nejedná o řádně uplatněné právo žalobce (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 2. 2014, sp. zn. 21 Cdo 987/2013, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslem 67/2014).
V daném případě dovolací soud sám dospívá k závěru, že pro to, aby dovolateli byl v tomto dovolacím řízení ustanoven zástupce z řad advokátů, nejsou splněny předpoklady. Dovolatel se domáhal ustanovení zástupce z řad advokátů k podání žaloby na obnovu řízení, neuvedl přitom žádné nové skutečnosti či důkazy, jež bez své viny nemohl použít v původním nalézacím řízení, a proto jeho návrh soudy vyhodnotily jako zjevně bezúspěšné uplatňování práva. Proto také krajský soud usnesení okresního soudu o zamítnutí žádosti dovolatele o ustanovení zástupce z řad advokátů k podání žaloby na obnovu řízení potvrdil (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. dubna 2012, č.j. 28 Cdo 757/2012-327). Za této situace proto odvolací soud opodstatněně vyhodnotil žalobu v dané věci jako zjevně bezúspěšné uplatňování práva. Závěr soudů obou stupňů je proto nepochybně správný a dovolací soud se s ním ztotožňuje.
V situaci, kdy Nejvyšší soud dospěl k závěru, že není důvod ustanovit dovolateli zástupce z řad advokátů pro řízení o dovolání a kdy dovolatel neodstranil nedostatek povinného zastoupení, ač k tomu byl soudem prvního stupně vyzván, Nejvyšší soud podle ustanovení §241b odst. 2 a §104 odst. 2 o.s.ř. řízení o tomto dovolání zastavil.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 17. února 2016
JUDr. Pavel Pavlík
předseda senátu