ECLI:CZ:NS:2016:30.ND.185.2016.1
sp. zn. 30 Nd 185/2016
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Pavlíka a soudců JUDr. Pavla Vrchy a JUDr. Bohumila Dvořáka, Ph.D., LL.M., ve věci žalobkyně PREFA MAJETKOVÁ a. s. , se sídlem v Pardubicích, Husova 456, IČ 252 96 736, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti , se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 16, o náhradu škody, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 58 Co 14/2016, o vyloučení některých soudců Vrchního soudu v Praze takto:
Soudci Vrchního soudu v Praze JUDr. Zdeněk Kovařík, JUDr. Iva Horáková, JUDr. Ivana Wolfová, JUDr. Milena Filingerová a JUDr. Eva Hodanová, nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí o námitce podjatosti některých soudců Městského soudu v Praze pro projednání a rozhodnutí ve věci odvolání proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 9. prosince 2015, č.j. 29 C 250/2015-781.
Odůvodnění:
Ve shora uvedené věci vznesla žalobkyně podáním ze dne 22. prosince 2015, společně s odvoláním proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 9. prosince 2015, č.j. 29 C 250/2015-781, námitku podjatosti některých soudců Městského soudu v Praze, a rovněž námitku podjatosti „některých“ soudců Vrchního soudu v Praze. Žalobkyně s uvedením konkrétních věcí a označením mnoha soudců Vrchního soudu v Praze konstatuje, že soudci Vrchního soudu v Praze umožňovali soudcům Krajského soudu v Hradci Králové i Městského soudu v Praze rozhodovat v její neprospěch. Uvedené jednání pak označuje jako organizovaný zločin. Žádá proto, aby senát Nejvyššího soudu otázku vyloučení soudců Městského soudu v Praze svěřil k projednání senátu Vrchního soudu v Praze splňujícímu kritéria spravedlivého a nezávislého soudu, jehož soudci by v souladu s ustanovením §80 odst. (1) zák. č. 6/2002 Sb. neohrožovali důvěru žalobce v nezávislé, nestranné a spravedlivé rozhodování soudu.
Dotčený soudce senátu 5 Cmo projednávajícího podle rozvrhu práce námitku podjatosti některých soudců Městského soudu v Praze a dotčení soudci zastupujících senátů 2 Cmo a 12 Cmo Vrchního soudu v Praze k námitce podjatosti shodně uvedli, že jim nejsou známy žádné okolnosti, pro které by měli být vyloučeni z projednávání a rozhodování věci a důvody, které žalobkyně uvádí, spočívají výlučně v tom, jak bylo rozhodováno v jiných věcech.
Podle §14 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) jsou soudci a přísedící vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti.
Podle ustanovení §14 odst. 4 o.s.ř. důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.
Podle ustanovení §15a odst. 1 věty první o.s.ř. mají účastníci právo vyjádřit se k osobám soudců a přísedících, kteří mají podle rozvrhu práce věc projednat a rozhodnout. Podle odst. 3 tohoto ustanovení v námitce podjatosti musí být vedle obecných náležitostí (§42 odst. 4) uvedeno, proti kterému soudci (přísedícímu) směřuje, v čem je spatřován důvod pochybnosti o jeho nepodjatosti, popřípadě kdy se o něm účastník podávající námitku dozvěděl, a jakými důkazy může být prokázán.
Požadavek, aby ve věci jednal a rozhodoval soudce, u něhož není důvod pochybovat o jeho nepodjatosti, se z povahy věci může týkat jen soudců, kterým věc náleží podle pravidel stanovených v rozvrhu práce soudu. Z toho vyplývá, že námitku podjatosti lze uplatnit pouze ve vztahu k těm soudcům, kteří jsou povoláni ve věci rozhodovat, přičemž k námitce směřující proti jiným soudcům soud rozhodující o námitce podjatosti nepřihlíží (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. února 2005, sp. zn. 25 Nd 26/2005). V posuzované věci jsou podle rozvrhu práce Vrchního soudu v Praze k rozhodnutí o vyloučení soudců příslušní všichni předsedové a soudci v pořadí podle nápadu věcí s výjimkou senátů 7 Cmo a 14 Cmo; v tomto případě pak vzhledem k uvedenému pravidlu senátu 5 Cmo. Podle rozvrhu práce je senát 5 Cmo zastupován senáty 12 Cmo a 2 Cmo. Proto Nejvyšší soud České republiky rozhodoval o námitce podjatosti pouze ve vztahu k soudci senátu 5 Cmo a soudcům zastupujících senátů Vrchního soudu v Praze v námitce konkrétně jmenovaným a ve zbytku k námitce žalobkyně nepřihlížel.
Nejvyšší soud po posouzení důvodů, s nimiž žalobkyně spojuje vyloučení soudců Vrchního soudu v Praze z projednávání a rozhodnutí věci, a s přihlédnutím k obsahu spisu, dospěl k závěru, že podmínky aplikace §14 odst. 1 o.s.ř. splněny nejsou.
Co se týče námitek žalobkyně, že dotčení soudci Vrchního soudu v Praze se podíleli na organizovaném zločinu se soudci Krajského soudu v Hradci Králové a Městského soudu v Praze, žalobkyně neuvádí žádné konkrétní skutečnosti, které by mohly svědčit o tom, že soudci, jejichž nepodjatost je v řízení posuzována, mají poměr k věci, k účastníkům řízení nebo k jejich zástupcům, pro který je důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Žalobkyně jako důvod pro vyloučení uvádí v podstatě jen jejich rozhodovací činnost v jiných jejích soudních sporech, tedy skutečnosti, které zákon v §14 odst. 4 o.s.ř. jako důvod k vyloučení soudce výslovně vylučuje.
Vzhledem k výše uvedenému Nejvyšší soud rozhodl, že soudci Vrchního soudu v Praze uvedení ve výroku tohoto usnesení, jimž podle rozvrhu práce přísluší ve věci rozhodnout, nejsou v souzené věci vyloučeni z jejího projednávání a rozhodnutí.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 16. listopadu 2016
JUDr. Pavel Pavlík
předseda senátu