ECLI:CZ:NS:2016:32.CDO.4704.2015.1
sp. zn. 32 Cdo 4704/2015
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Hany Gajdziokové a soudců JUDr. Pavla Příhody a JUDr. Marka Doležala v právní věci žalobkyně Trigema Building a. s. , se sídlem v Praze 5, Bucharova 2641/14, identifikační číslo osoby 27653579, zastoupené JUDr. Gabrielem Achourem, advokátem se sídlem v Praze 1, Panská 890/7, proti žalované H.A.N.S. stavby, a. s. , se sídlem v Praze 4, Holušická 2253, identifikační číslo osoby 27124355, zastoupené Mgr. Davidem Belhou, advokátem se sídlem v Praze 2, náměstí Jiřího z Poděbrad 1382/2, za účasti vedlejší účastnice na straně žalované České podnikatelské pojišťovny, a. s., Vienna Insurance Group , se sídlem v Praze 8, Pobřežní 665/23, identifikační číslo osoby 63998530, o zaplacení částky 1 524 079,08 Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 33 Cm 93/2013, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 30. 6. 2015, č. j. 1 Cmo 289/2014-193, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradu nákladů dovolacího řízení částku 17 811 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám jejího zástupce.
III. Žalobkyně a vedlejší účastnice nemají vzájemně právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 19. 5. 2014, č. j. 33 Cm 93/2013-109, zamítl žalobu o zaplacení částky 1 524 079,08 Kč s příslušenstvím (výrok I.) a rozhodl o nákladech řízení (výrok II.). K odvolání žalobkyně Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným rozsudkem potvrdil rozsudek soudu prvního stupně (první výrok) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (druhý a třetí výrok).
Proti rozsudku odvolacího soudu, výslovně proti prvnímu a druhému výroku, podala žalobkyně dovolání, majíc za to, že se odvolací soud v procesněprávní otázce možnosti zrušit rozsudek soudu prvního stupně a věc mu vrátit za účelem doplnění dokazování, případně možnosti doplnit důkazy samotným odvolacím soudem, a v hmotněprávní otázce konkurence práva z odpovědnosti za vady a náhrady škody jako další újmy odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, na kterou odkazuje. Navrhuje, aby Nejvyšší soud rozhodnutí odvolacího soudu i soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
Žalovaná považuje rozhodnutí odvolacího soudu za správné, navrhuje, aby Nejvyšší soud dovolání jako zjevně nepřípustné odmítl, případně zamítl, a požaduje náhradu nákladů dovolacího řízení.
Vzhledem k datu vydání rozsudku odvolacího soudu se uplatní pro dovolací řízení - v souladu s bodem 7. čl. II přechodných ustanovení části první zákona č. 404/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, a s bodem 2. čl. II přechodných ustanovení části první zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony - občanský soudní řád (dále též jen „o. s. ř.“) ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013.
Dovolání směřující proti potvrzujícímu výroku ve věci samé, jež není přípustné podle ustanovení §238a o. s. ř., Nejvyšší soud neshledal přípustným ani podle ustanovení §237 o. s. ř.
I podle občanského soudního řádu ve znění účinném od 1. 1. 2013 platí, že spočívá-li rozhodnutí, jímž odvolací soud potvrdil rozhodnutí soudu prvního stupně, na posouzení více právních otázek (na více závěrech), z nichž každé samo o sobě vede k zamítnutí žaloby, není dovolání ve smyslu ustanovení §237 o. s. ř. přípustné, jestliže řešení některé z těchto otázek nebylo dovoláním zpochybněno nebo jestliže některá z těchto otázek nesplňuje předpoklady vymezené v ustanovení §237 o. s. ř.
Je tomu tak proto, že dovolací soud je vázán uplatněnými dovolacími důvody, včetně jejich obsahového vymezení, a z jiných než dovolatelem uplatněných důvodů napadené rozhodnutí přezkoumat nemůže (srov. ustanovení §242 odst. 3 věty první o. s. ř. a závěry nálezu Ústavního soudu ze dne 11. 11. 2009, sp. zn. IV. ÚS 560/08, in www.usoud.cz ). Věcný přezkum posouzení ostatních právních otázek (závěrů odvolacího soudu) za tohoto stavu správnost rozhodnutí ovlivnit nemůže a dovolání je tak nepřípustné jako celek (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 10. 2005, sp. zn. 29 Odo 663/2003, uveřejněné pod číslem 48/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, a dále usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 9. 2014, sp. zn. 32 Cdo 1237/2014, ze dne 25. 3. 2014, sp. zn. 29 Cdo 3558/2013, a ze dne 23. 10. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2303/2013, jež jsou veřejnosti k dispozici na webových stránkách Nejvyššího soudu).
Dovolatelka vymezila předpoklady přípustnosti dovolání pouze v předestřené otázce procesního práva a v otázce konkurence práva z odpovědnosti za vady a náhrady škody jako další újmy, která jí vznikla. Vytýká-li dovolatelka odvolacímu soudu, že neprovedl důkaz výslechem osob, které zpracovaly znalecký posudek Technického a zkušebního ústavu stavebního Praha, s. p., případně že neustanovil znalce ke zpracování revizního posudku ke zjištění vad při projektování „dna logistického nájezdu“, pak tyto důkazy se týkají prokázání možného pochybení při projektování této části stavby. I kdyby takovéto pochybení bylo prokázáno, nebyly by výslechy znalců či revizním znaleckým posudkem zpochybněny závěry odvolacího soudu stran nenaplnění předpokladů odpovědnosti za škodu, na jejichž řešení založil své rozhodnutí, tj. že žalovaná neporušila žádnou povinnost, protože ve smlouvě uzavřené s dovolatelkou se zavázala zpracovat projektovou dokumentaci pro územní a stavební řízení, která na základě takto zpracované dokumentace proběhla, a prováděcí projektovou dokumentaci se zavázala zpracovat jen pro stavební objekt SO 01 - budovu depa a SO 07 - oplocení, dále že dovolatelce nevznikla škoda a není dána příčinná souvislost mezi tvrzeným porušením smluvní povinnosti a údajnou škodou. Dovolatelka sice považuje tyto závěry odvolacího soudu za vadné, k řešeným otázkám však žádné předpoklady přípustnosti dovolání neuvedla, přestože každá z těchto otázek obstojí jako samostatný důvod pro zamítnutí žaloby. Nemohou-li být předmětem přezkumu otázky, jejichž řešení samo o sobě vede k zamítnutí žaloby, pak řešení ostatních otázek - předestřených dovolatelkou - nemůže mít vliv na správnost rozhodnutí odvolacího soudu. Řešení otázek předkládaných dovolatelkou nemůže založit přípustnost dovolání.
Nejvyšší soud proto dovolání proti rozsudku odvolacího soudu v rozsahu prvního výroku potvrzujícího rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I. odmítl podle ustanovení §243c odst. 1 o. s. ř. jako nepřípustné.
Dovolání směřující proti rozsudku odvolacího soudu v rozsahu výroku o nákladech řízení (tedy v rozsahu prvního výroku potvrzujícího výrok II. rozsudku soudu prvního stupně) trpí vadou, poněvadž dovolatelka v něm oproti požadavkům vymezeným pro obsah dovolání v ustanovení §241a odst. 2 o. s. ř. neuvedla, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (srov. ustanovení §237 o. s. ř.) a nesprávnost rozhodnutí. Uvedené nedostatky nelze již odstranit, neboť lhůta pro podání dovolání, během níž tak bylo možno učinit (srov. §241b odst. 3 větu první o. s. ř.), uplynula. Jde přitom o vady, jež brání pokračování v dovolacím řízení, protože v důsledku absence uvedených náležitostí nelze v tomto rozsahu posoudit přípustnost dovolání. Nejvyšší soud v tomto rozsahu dovolání odmítl pro vady podle ustanovení §243c odst. 1 o. s. ř.
Dovolání v části směřující proti rozsudku odvolacího v rozsahu druhého výroku, jímž bylo žalobkyni uloženo zaplatit žalované na náhradu nákladů odvolacího řízení částku 35 622,42 Kč, není podle ustanovení §238 odst. 1 písm. d) o. s. ř., ve znění účinném do 31. 12. 2013, přípustné, protože napadeným výrokem nebylo rozhodnuto o peněžitém plnění převyšujícím 50 000 Kč. Vzhledem k tomu Nejvyšší soud dovolání i v této části odmítl podle ustanovení §243c odst. 1 o. s. ř. pro nepřípustnost.
Výroky o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňují (srov. ustanovení §243f odst. 3 větu druhou o. s. ř.).
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat jeho výkonu.
V Brně dne 15. 6. 2016
JUDr. Hana Gajdzioková
předsedkyně senátu