ECLI:CZ:NS:2016:32.ND.243.2016.1
sp. zn. 32 Nd 243/2016
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Hany Gajdziokové a soudců JUDr. Pavla Příhody a JUDr. Marka Doležala v exekuční věci oprávněného JUDr. V. U. , advokáta se sídlem v Bruntále, Dr. E. Beneše 1497/21, proti povinnému J. B. , pro 50 437,70 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Bruntále pod sp. zn. 60 EXE 872/2013, o námitce podjatosti soudců Vrchního soudu v Olomouci, takto:
I. Soudci Vrchního soudu v Olomouci JUDr. Zdeňka Šindelářová, JUDr. Alena Ježíková a JUDr. Ivan Šišma nejsou vyloučeni z rozhodování o námitce podjatosti soudců Krajského soudu v Ostravě ve věci vedené u Okresního soudu v Bruntále pod sp. zn. 60 EXE 872/2013 a u Vrchního soudu v Olomouci pod sp. zn. Nco 48/2016.
II. K námitce podjatosti soudců Vrchního soudu v Olomouci Mgr. Petra Andrese, JUDr. Petra Angyalossy, Ph.D., JUDr. Ladislava Bognára, JUDr. Vojtěcha Brhela, JUDr. Marty Coufalové, JUDr. Václava Čapky, Mgr. Pavla Götha, JUDr. Roberta Grygy, JUDr. Jaroslava Holubce, JUDr. Anny Hradilové, JUDr. Milana Kaderky, JUDr. Pavla Koláře, JUDr. Martiny Kouřilové, Ph.D., JUDr. Heleny Krejčí, JUDr. Lenky Kypré, JUDr. Iva Lajdy, JUDr. Libora Losy, JUDr. Jany Maiové, JUDr. Heleny Myškové, JUDr. Radky Panáčkové, JUDr. Viléma Raveka, JUDr. Vladimíra Rutara, JUDr. Eustasie Rutarové, JUDr. Renáty Sobalové, JUDr. Miloslava Stankuše, JUDr. Vladimíry Strakové, JUDr. Táni Šimečkové, JUDr. Štefana Škadry, JUDr. Vladislava Šlapáka, JUDr. Vladimíra Štefana, JUDr. Karly Trávníčkové, JUDr. Stanislava Urbance, Mgr. Diany Vebrové, JUDr. Magdalény Vinklerové, JUDr. Věry Vyhlídalové, JUDr. Ivany Waltrová, JUDr. Ivany Wontrobové, JUDr. Jana Zavrtálka, JUDr. Jaroslava Zbožínka a JUDr. Jiřího Zouhara se jako k nepřípustné nepřihlíží .
Odůvodnění:
Soudnímu exekutorovi JUDr. Antonínu Dohnalovi, Exekutorský úřad Jeseník, byl dne 18. 9. 2013 doručen exekuční návrh ze dne 17. 9. 2013, kterým se oprávněný domáhal vymožení částky 50 437,70 Kč s příslušenstvím podle rozsudku Okresního soudu v Bruntále ze dne 26. 10. 2012, č. j. 17 C 47/2009-443. Okresní soud v Bruntále pověřil dne 22. 10. 2013 jmenovaného soudního exekutora provedením exekuce (č. j. 60 EXE 872/2013-15). Mgr. Alan Havlice, který byl jmenován soudním exekutorem do uvolněného Exekutorského úřadu Jeseník po JUDr. Antonínu Dohnalovi, informoval účastníky řízení přípisem ze dne 2. 10. 2014 (založeným na č. l. 100 spisu) o převzetí předmětného spisu.
Podáním ze dne 15. 10. 2015, doručeným soudnímu exekutorovi dne 19. 10. 2015, povinný navrhl zastavení exekuce a vznesl námitku podjatosti, zároveň v dalším přípise navrhl odklad exekuce a přiložil tutéž námitku podjatosti. Podáním ze dne 16. 12. 2015, doručeným soudnímu exekutorovi dne 21. 12. 2015, povinný znovu navrhl odklad exekuce a vznesl námitku podjatosti.
Námitka podjatosti ve všech třech podáních je totožná. Povinný namítá podjatost všech soudců Okresního soudu v Bruntále, všech soudců Krajského soudu v Ostravě a všech soudců Vrchního soudu v Olomouci (přičemž vždy přikládá jmenovitý seznam soudců). Uvádí, že „důvodem uplatnění této námitky je podání žaloby u OS v Bruntále ve věci 08 C 175/2015“, v níž na straně žalované vystupuje Česká republika - Vrchní soud v Olomouci, z čehož dovozuje nezpůsobilost tohoto soudu (všech jeho soudců) rozhodovat o námitce podjatosti proti soudcům Krajského soudu v Ostravě. Důvody podjatosti povinný spatřuje ve „vztahu k účastníku v řízení, kdy tyto osoby jsou na žalovaném ekonomicky závislí“, přičemž odkazuje na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 3. 2013, sp. zn. 20 Nd 295/2012 (jež je veřejnosti k dispozici, stejně jako dále citovaná rozhodnutí Nejvyššího soudu, na jeho webových stránkách).
Vrchní soud v Olomouci předložil věc k rozhodnutí o námitce podjatosti podle ustanovení §16 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) Nejvyššímu soudu České republiky.
Ve výroku I. označení soudci Vrchního soudu v Olomouci (senátu 5 Cmo, jemuž rozhodnutí o námitce podjatosti podle rozvrhu práce přísluší) se shodně vyjádřili tak, že k věci, k účastníkům řízení ani k jejich zástupcům nemají žádný vztah a nejsou jim známy žádné skutečnosti, které by odůvodňovaly pochybnost o jejich nepodjatosti.
Podle ustanovení §15a odst. 1 věty první o. s. ř. účastníci mají právo vyjádřit se k osobám soudců a přísedících, kteří mají podle rozvrhu práce věc projednat a rozhodnout.
Z ustanovení §14 o. s. ř. vyplývá, že soudci a přísedící jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti (odstavec 1). Důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech (odstavec 4).
Podle ustanovení §16 odst. 1 věty první o. s. ř. o tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen, rozhodne nadřízený soud v senátě.
Nejvyšší soud v usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia ze dne 11. 11. 2009, sp. zn. 31 Nd 209/2009, uveřejněném pod číslem 65/2010 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, dospěl k závěru, že soudci soudu, jenž vystupuje za stát v občanském soudním řízení jako jeho organizační složka, nejsou bez dalšího (jen proto, že u takového soudu působí) vyloučeni z projednávání a rozhodnutí příslušné věci; tím méně mohou být pak vyloučeni jen proto, že je v jiném občanském soudním řízení veden spor se státem, za nějž vystupuje soud, u kterého tito soudci působí. S přihlédnutím k závaznosti závěrů obsažených v rozhodnutí velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu pro praxi tříčlenných senátů Nejvyššího soudu je právní názor vyslovený v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 3. 2013, sp. zn. 20 Nd 295/2012, na který odkázal povinný, bezcenný (srov. též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 1. 2016, sen. zn. 29 NSCR 22/2016). Přitom soudci Vrchního soudu v Olomouci nejsou ani povoláni k rozhodování ve věci, nýbrž jen k rozhodnutí o námitce podjatosti soudců Krajského soudu v Ostravě.
Podle svých vyjádření soudci JUDr. Zdeňka Šindelářová, JUDr. Alena Ježíková a JUDr. Ivan Šišma nemají žádný (z hlediska jejich možného vyloučení z rozhodnutí o námitce podjatosti soudců Krajského soudu v Ostravě) právně relevantní vztah k projednávané věci či k účastníkům řízení. Nejsou tedy dány žádné okolnosti, z nichž by bylo možno dovodit jejich osobní zájem na výsledku daného sporu a pochybnosti o jejich nepodjatosti.
Nejvyšší soud jako nadřízený soud (§16 odst. 1 o. s. ř.) proto rozhodl, že ve výroku I. označení soudci Vrchního soudu v Olomouci nejsou vyloučeni z rozhodování o námitce podjatosti soudců Krajského soudu v Ostravě.
Požadavek, aby ve věci jednal a rozhodoval soudce, u něhož není důvod pochybovat o jeho nepodjatosti, se z povahy věci může týkat jen soudců, kterým věc náleží podle pravidel stanovených rozvrhem práce soudu. Z toho vyplývá, že námitku podjatosti lze uplatnit jen ve vztahu k těm soudcům, kteří jsou určeni ve věci rozhodovat; k námitce směřující proti jiným soudcům téhož senátu nebo proti soudcům jiných senátů soud rozhodující o námitce podjatosti nepřihlíží (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 4. 2007, sp. zn. 33 Nd 107/2007).
Povinný své výhrady směřuje nejen proti soudcům senátu 5 Cmo Vrchního soudu v Olomouci, ale jmenovitě proti všem soudcům Vrchního soudu v Olomouci, tedy i proti těm, kteří nejsou členy senátu 5 Cmo a kteří proto podle rozvrhu práce nejsou určeni k rozhodování o námitce podjatosti soudců Krajského soudu v Ostravě. Tato námitka podjatosti je tedy úkonem, který není za řízení přípustný a k němuž se nepřihlíží (§41a odst. 3 o. s. ř.), když nemůže mít žádný vliv na řízení o námitce podjatosti soudců Krajského soudu v Ostravě. Nejvyšší soud proto rozhodl ve výroku II., že se k této námitce nepřihlíží.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 1. 11. 2016
JUDr. Hana G a j d z i o k o v á
předsedkyně senátu