ECLI:CZ:NS:2016:33.CDO.4495.2015.1
sp. zn. 33 Cdo 4495/2015
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudkyň JUDr. Ivany Zlatohlávkové a JUDr. Blanky Moudré ve věci žalobkyně L. Č. , zastoupené Mgr. Janem Drozdem, advokátem se sídlem ve Zlíně, třída Tomáše Bati 3067, proti žalované AUTOCAR-TICHÝ s.r.o. , se sídlem ve Vlachově Lhotě 59 (identifikační číslo osoby 27676862), zastoupené Mgr. Františkem Kelem, advokátem se sídlem v Tlumačově, Sportovní 451, o 128.900,- Kč proti vydání věci, vedené u Okresního soudu ve Zlíně pod sp. zn. 38 C 149/2013, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Brně - pobočky ve Zlíně ze dne 26. 5. 2015, č.j. 60 Co 553/2014-355, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení 7.938,- Kč do tří dnů od právní moci usnesení k rukám Mgr. Františka Kela, advokáta.
Odůvodnění:
V záhlaví uvedeným rozhodnutím krajský soud změnil ve věci samé rozsudek Okresního soudu ve Zlíně ze dne 9. 10. 2014, č.j. 38 C 149/2013-311, tak, že zamítl žalobu, jíž se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení 128.900,- Kč proti vydání označeného osobního automobilu, a rozhodl o nákladech řízení účastníků před soudy obou stupňů a o nákladech řízení státu. Odvolací soud při posuzování existence vad a odpovědnosti za ně vycházel z toho, že prodávané vozidlo bylo použité (§619 odst. 3 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013 /viz §3028 zákona č. 89/2012 Sb./, dále jen „obč. zák.“). V takovém případě nelze za vady existující v době převzetí kupujícím považovat (a odpovědnost prodávajícího na ně vztahovat) takové závady, které korespondují stáří vozidla (10 let) a počtu ujetých kilometrů (182.300). Na rozdíl od soudu prvního stupně odvolací soud uzavřel, že žalobkyni právo na odstoupení od kupní smlouvy nevzniklo.
Dovolání, kterým žalobkyně napadla rozhodnutí odvolacího soudu, není přípustné; právní otázka, jejíž řešení odvolacím soudem žalobkyně zpochybnila, byla již Nejvyšším soudem vyřešena (viz výklad níže), napadené rozhodnutí je s touto (konstantní) judikaturou v souladu a dovolací soud v projednávaném případě nemá důvod se od ní odchylovat.
Nejvyšší soud věc projednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (srov. čl. II bod 1, 7 zákona č. 404/2012 Sb., čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb., dále opět jen „o.s.ř.“).
Podle ustanovení §237 o.s.ř. je dovolání – není-li stanoveno jinak – přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (srov. §239 o.s.ř.).
Po skutkové stránce vyšel odvolací soud ze zjištění, podle něhož žalovaná na základě písemné smlouvy ze 7. 8. 2012 prodala žalobkyni osobní automobil Volkswagen Passat (specifikovaný identifikačními údaji), který byl uveden do provozu v lednu 2003. Podle prohlášení žalované šlo o „vozidlo použité, opotřebené úměrně jeho stáří a ujetým kilometrům.“ Žalobkyně – po absolvování zkušební jízdy – byla seznámena s technickým stavem vozidla a žalovaná ji výslovně upozornila na skutečnost, že automobil může být po opravě laku a že má „horší posilovač řízení“ . Ke dni převzetí věci vykazovalo vozidlo závady [popraskané brzdové hadice předních kol, prasklá prachovka převodky řízení (bez úniku maziva), u posilovače řízení množství kapaliny pod vyznačenou rysku, ušpiněná skla světlometů bez vlivu na fotometrické vlastnosti, nesvítící zdroj osvětlení zadní tabulky registrační značky, drobný únik oleje u motoru a převodovky, závada na elektrickém okruhu vstřiku prvního válce (vynechávání zapalování prvního válce) a vadný spínač zámku pátých dveří], které žalobkyně reklamovala a následně od kupní smlouvy odstoupila.
Právní závěr odvolacího soudu, že shora uvedené závady, které podle nálezu znaleckého posudku odpovídají stáří vozidla a počtu najetých kilometrů, jsou „vadami“ podle §619 odst. 3 obč. zák., tj. takovými, které odpovídají míře používání nebo opotřebení, vychází z ustálené judikatury Nejvyššího soudu (srov. rozsudky ze dne 31. 3. 2004, sp. zn. 32 Odo 976/2002, ze dne 7. 1. 2009, sp. zn. 28 Cdo 171/2008, ze dne 26. 10. 2010, sp. zn. 33 Cdo 2281/2008, a ze dne 28. 7. 2011, sp. zn. 33 Cdo 896/2010). Nejsou-li projevy opotřebení odpovídající míře používání věci vadami v právním smyslu, nevztahuje se na ně ujištění žalované, že vozidlo nemá žádné vady, resp. „je v naprostém pořádku“ (§597 odst. 2 obč. zák.). Skutečnost, že předmětem koupě bylo použité vozidlo, jehož opotřebení je úměrné jeho stáří a ujetým kilometrům, se z obsahu písemné smlouvy bez dalšího podává.
Nepředložila-li dovolatelka k řešení žádnou otázku hmotného nebo procesního práva, jež by zakládala přípustnost dovolání ve smyslu §237 o.s.ř., Nejvyšší soud je odmítl (§243c odst. 1 o.s.ř.).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§243f odst. 3, věta druhá o.s.ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li žalobkyně dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalovaná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).
V Brně dne 10. května 2016
JUDr. Pavel Krbek
předseda senátu