ECLI:CZ:NS:2017:20.CDO.1159.2017.1
sp. zn. 20 Cdo 1159/2017
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a soudců JUDr. Ivany Kudrnové a JUDr. Zbyňka Poledny v exekuční věci oprávněné SLAVIA INVEST a. s., se sídlem v Praze 6, Veleslavíně, Křenova č. 438/7, IČO 258 74 501, zastoupené JUDr. Petrem Konečným, advokátem, se sídlem v Praze 4, Michli, Michelská č. 1240/72, proti povinným 1) M. P. , a zemřelé dne 15. 12. 2011, posledně Ž. n. S., a 2) V. K. , H. K., za účasti (bývalého) manžela povinné Ing. M. P., Ž. n. S., zastoupeného JUDr. Milošem Jirmanem, advokátem se sídlem ve Žďáru nad Sázavou, Nádražní č. 600/21, a vydražitele R. Š., P., s místem doručení: Ž. n. S., pro 1 500 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou pod sp. zn. 11 Nc 679/2008, a u soudní exekutorky JUDr. Jany Jarkové, Exekutorský úřad Zlín, se sídlem ve Zlíně, 2. května č. 2384, pod sp. zn. 207 Ex 3562/08, o dovolání Ing. M. P. proti usnesení Krajského soudu v Brně - pobočky v Jihlavě ze dne 8. 11. 2016, č. j. 54 Co 801/2013-288, takto:
I. Dovolání Ing. M. P. se odmítá .
II. Dovolatel Ing. M. P. je povinen zaplatit oprávněné na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 2 178 Kč k rukám jejího právního zástupce do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
III. Vydražitel a dovolatel nemají vůči sobě právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.) :
Dovolání (bývalého) manžela povinné 1) Ing. M. P. proti usnesení Krajského soudu v Brně - pobočky v Jihlavě ze dne 8. 11. 2016, č. j. 54 Co 801/2013-288, jímž bylo potvrzeno usnesení soudního exekutora JUDr. Martina Růžičky, Exekutorský úřad Zlín, se sídlem ve Zlíně, 2. května č. 2384, č. j. 077 Ex 3562/08-205 - do jím uvolněného exekutorského úřadu byla následně jmenována nynější soudní exekutorka JUDr. Jana Jarková - o udělení příklepu vydražiteli R. Š. na vydražené nemovité věci blíže identifikované ve výroku napadeného usnesení, zapsané na listu vlastnictví č. 1905, pro obec Ž. n. S. a katastrální území město Ž. - o stanovení lhůty 14 dnů od právní moci usnesení o příklepu k zaplacení nejvyššího podání 82 004 Kč, a jímž bývalý manžel povinné 1) byl zavázán zaplatit oprávněné náklady předcházejícího řízení ve výši 8 262,60 Kč, s tím, že vydražitel a bývalý manžel povinné 1) nemají právo na náhradu nákladů předcházejícího řízení, není přípustné podle ustanovení §237 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (srov. Čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony) – dále též jen „o. s. ř.“, neboť rozhodnutí odvolacího soudu je v souladu s rozhodovací praxí dovolacího soudu a není důvod, aby rozhodná právní otázka byla posouzena jinak.
Ohledně odvolacím soudem řešené otázky, zda provádění exekuce realizací dražebního jednání bylo podmíněno rozhodnutím o právním nástupnictví zemřelé povinné 1) podle §107 o. s. ř., v situaci, kdy řízení o dědictví po ní bylo zastaveno, neboť nezanechala žádný majetek a na dovolatele povinnost k úhradě vymáhaného dluhu nepřešla, se již Nejvyšší soud zabýval ve svém rozhodnutí ze dne 28. 4. 2016, č. j. 21 Cdo 2892/2014, kde uvedl, že: „ Zemřela-li 1) povinná (dne 15. 12. 2011) a řízení o dědictví po ní bylo zastaveno, neboť nezanechala žádný majetek, nebylo s kým na místě 1) povinné v řízení pokračovat a řízení proti ní bylo zastaveno (usnesením Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou ze dne 25. 3. 2013, č. j. 11 Nc 679/2008 – 72). To ale nic nezměnilo na postavení bývalého manžela 1) povinné Ing. M. P., jako účastníka tohoto exekučního řízení v části, jež se týká prodeje nemovitostí v jeho vlastnictví [původně ve společném jmění 1) povinné a Ing. M. P.]. Nic se také nezměnilo na postavení oprávněného a 2) povinného a nic ani nebrání dokončení této části exekuce ve vztahu k Ing. M. P., neboť jde o samostatnou část exekučního řízení, která se týká prodeje nemovitostí. Závěr, že po smrti 1) povinné nebylo možno pokračovat v exekuci prodejem nemovitostí, jež byly původně ve společném jmění 1) povinné a jejího manžela (a udělit příklep v prováděné dražbě) jen proto, že 1) povinná nezanechala žádný majetek a nebylo tak možno rozhodnout o procesním nástupnictví po ní, nemůže obstát.“ Dále se dovolací soud v tomto rozhodnutí vypořádal i s otázkou účastenství odvolatele v exekučním řízení po smrti povinné 1), když vyslovil právní závěr, že účastenství bývalého manžela povinné 1) v exekučním řízení, jehož majetek, který nabyl dohodou o vypořádání zaniklého společného jmění manželů, jenž byl fakticky exekucí postižen, zůstalo zachováno. Smrt povinné 1), která nezanechala žádný majetek, neznamená, že by se něco měnilo na tom, že pohledávka za ní může být exekučně uspokojena i z majetku podléhajícího režimu §42 odst. 1 a 2 ex. řádu a §262a odst. 1 a 2 o. s. ř. případně za použití §150 odst. 2 obč. zák. Tím, že odvolateli byla doručena dražební vyhláška prostřednictvím právního zástupce dne 31. 5. 2016, není pochyb ani o zachování jeho procesních práv coby účastníka této fáze řízení (o dražbě jeho výlučného majetku, který bylo lze postihnou exekucí).
Se zřetelem k výsledku dovolacího řízení nemůže být dovolatelem uplatněný návrh na odklad vykonatelnosti napadeného usnesení odvolacího soudu {§243 písm. a) o. s. ř.} důvodný, o čemž dovolací soud zvláštní zamítavé rozhodnutí nevydává (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 11. 2005, sp. zn. 20 Cdo 873/2005).
S přihlédnutím k výsledku dovolacího řízení Nejvyšší soud podle §243c odst. 3, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř. uložil dovolateli povinnost zaplatit oprávněné na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 2 148 Kč zahrnující odměnu advokáta oprávněné za vyjádření se k dovolání ve výši 1500 Kč [§7 bod 5., §9 odst. 1 a §11 odst. 1 písm. k) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, dále „AT“], paušální náhradu hotových výdajů ve výši 300 Kč (§13 odst. 1 a 3 AT) a ze součtu odměny a náhrady stanovenou 21% daň z přidané hodnoty (§137 odst. 3 o. s. ř.).
S ohledem na obsah spisu, z něhož se nepodává, že by vydražiteli vznikly účelně vynaložené náklady dovolacího řízení, bylo rozhodnuto, že vydražitel a dovolatel nemají vůči sobě právo na jejich náhradu.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li účastník povinný k náhradě nákladů řízení dobrovolně povinnost tímto rozhodnutím uloženou, lze podat návrh na výkon rozhodnutí či exekuci.
V Brně dne 9. 5. 2017
JUDr. Miroslava Jirmanová
předsedkyně senátu