ECLI:CZ:NS:2017:20.CDO.1460.2017.1
sp. zn. 20 Cdo 1460/2017
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl pověřeným členem senátu JUDr. Karlem Svobodou, Ph.D., v exekuční věci oprávněné Severočeské vodovody a kanalizace, a.s. se sídlem v Teplicích, Přítkovská č. 1689, identifikační číslo osoby 49099451, zastoupené JUDr. Alexandrem Šoljakem, advokátem se sídlem v Liberci, U Soudu č. 363/10, proti povinnému Ing. V. K. , pro 8 100 Kč s příslušenstvím, o ustanovení zástupce, vedené u Okresního soudu v Semilech pod sp. zn. 7 EXE 1455/2010, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 13. února 2015, č. j. 26 Co 518/2014-115, takto:
Dovolací řízení se zastavuje .
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.):
Nejvyšší soud České republiky řízení o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 13. 2. 2015, č. j. 26 Co 518/2014-115 , jímž bylo potvrzeno usnesení Okresního soudu v Semilech ze dne 29. 10. 2014, č. j. 7 EXE 1455/2010-106, kterým soud prvního stupně opětovně zamítl žádost povinného o ustanovení zástupce pro dovolací řízení, podle ustanovení §241b odst. 2 a §104 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (srov. Čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony) - dále jen „o. s. ř.“, zastavil, neboť dovolatel nesplnil podmínku povinného zastoupení v dovolacím řízení (§241 o. s. ř.).
Vzhledem k tomu, že dovolání povinného směřuje proti usnesení, jímž odvolací soud nevyhověl (ve spojení s usnesením soudu prvního stupně) žádosti povinného o ustanovení zástupce pro řízení o dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé, dovolací soud sám posoudil, zda povinný splňuje předpoklady uvedené v ustanovení §30 a §138 o. s. ř. (srov. usnesení Nejvyššího soudu z 20. března 2014 sp. zn. 26 Cdo 3418/2013, usnesení Nejvyššího soudu z 23. července 2014, sp. zn. 29 NSČR 82/2014, a usnesení Nejvyššího soudu z 8. dubna 2015, sen. zn. 31 NSCR 9/2015).
Dovolatel usiluje o ustanovení zástupce z řad advokátů pro podání dovolání proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 30. 4. 2012, č. j. 17 Co 144/2012-55, jímž bylo potvrzeno usnesení Okresního soudu v Semilech ze dne 8. 9. 2011, č. j. 7 EXE 1455/2010-35, kterým bylo odmítnuto pro opožděnost odvolání povinného proti usnesení o nařízení exekuce ve výši 8 100 Kč s příslušenstvím.
Dle §237 odst. 2 písm. a) o. s. ř. ve znění účinném do 31. 12. 2012 (srov. Čl. II, bod 7 zákona č. 404/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony) není dovolání přípustné ve věcech, v nichž dovoláním dotčeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50 000 Kč a v obchodních věcech 100 000 Kč; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží.
Vzhledem k tomu, že exekuční titul směřuje k vymožení pohledávky z titulu náhrady nákladů soudního řízení, je dovolání proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 30. 4. 2012, č. j. 17 Co 144/2012-55, dle §237 odst. 2 písm. a) o. s. ř. ve znění účinném do 31. 12. 2012 nepřípustné a bezúspěšnost případného dovolání (§138 odst. 1 o. s. ř.) je zřejmá.
Nadto dovolací soud dodává, že již dříve dovodil, že pravomocným usnesením, jímž zamítne žádost účastníka o přiznání osvobození od soudních poplatků, je soud vázán (§170 odst. 1 o. s. ř.) a později podané (nové) žádosti téhož účastníka o přiznání osvobození od soudních poplatků může soud vyhovět jen tehdy, změní-li se u účastníka (žadatele) poměry, z nichž soud vycházel v původním (zamítavém) rozhodnutí pro účely právního posouzení původní žádosti (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 7. 2013, sp. zn. 29 Cdo 1301/2013, uveřejněné pod číslem 99/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 1. 2014, sp. zn. 29 Cdo 4239/2013, uveřejněné pod číslem 49/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Vzhledem k tomu, že v projednávané věci povinný neprokázal a ani na výzvu soudu včas nedoložil, že by se jeho majetkové poměry po právní moci usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 12. 2. 2014, č. j. 25 Co 24/2014-97, kterým byla ve spojení s usnesením Okresního soudu v Semilech ze dne 24. 10. 2013, č. j. 7 EXE 1455/2010-77, zamítnuta žádost povinného o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce pro dovolací řízení ve věci samé, změnily, nemohl odvolací soud žádosti povinného vyhovět.
Z uvedených důvodu dovolací soud neshledal důvod ustanovit povinnému advokáta pro dovolací řízení. Předpoklady, aby byl dovolateli ustanoven zástupce pro řízení o dovolání ve smyslu §138 a §30 o. s. ř. tudíž nejsou splněny. Jelikož dovolatel neodstranil nedostatek povinného zastoupení, Nejvyšší soud České republiky dovolací řízení podle §241b odst. 2 a §104 odst. 2 o. s. ř. zastavil.
O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu [§87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů].
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 11. 4. 2017
JUDr. Karel Svoboda, Ph.D.
pověřený člen senátu