ECLI:CZ:NS:2017:20.CDO.3896.2017.1
sp. zn. 20 Cdo 3896/2017
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Zbyňkem Polednou v exekuční věci oprávněného Ing. Z. H. , P. proti povinné H. H. , P., pro 1 876 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 43 EXE 359/2011, o dovolání povinné proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 30. června 2017, č. j. 68 Co 234/2017-313, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.):
K odvolání povinné Městský soud v Praze usnesením ze dne 30. června 2017, č. j. 68 Co 234/2017-313, potvrdil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 29. května 2017, č. j. 43 EXE 359/2011-296, jímž povinné nebylo přiznáno osvobození od soudních poplatků (výrok I.) a nebyl ustanoven zástupce pro dovolací řízení (výrok II.).
Proti usnesení odvolacího soudu podala povinná dovolání, v němž požádala o osvobození od soudních poplatků a o „přidělení advokáta“, protože si nemůže dovolit „poplatek ani úhradu za dovolací řízení“.
Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 31. prosince 2013 (srov. čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony) - dále jen „o. s. ř.“.
Podle §30 o. s. ř. účastníku, u něhož jsou předpoklady, aby byl soudem osvobozen od soudních poplatků (§138 o. s. ř.), předseda senátu ustanoví na jeho žádost zástupce, jestliže je to nezbytně třeba k ochraně jeho zájmů. O tom, že může tuto žádost podat, je předseda senátu povinen účastníka poučit ( odst. 1 ) . Podle §30 o. s. ř. vyžaduje-li to ochrana zájmů účastníka nebo jde-li o ustanovení zástupce pro řízení, v němž je povinné zastoupení advokátem (notářem), ustanoví mu předseda senátu v případě uvedeném v odstavci 1 zástupce z řad advokátů (odst. 2).
Podle ustanovení §138 odst. 1 o. s. ř. na návrh může předseda senátu přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Nerozhodne-li předseda senátu jinak, vztahuje se osvobození na celé řízení a má i zpětnou účinnost; poplatky zaplacené před rozhodnutím o osvobození se však nevracejí.
Dovolací přezkum rozhodnutí o žádosti účastníka o osvobození od soudních poplatků, jenž má vyšetřit, zda účastníkovi náleží osvobození od placení soudních poplatků či nikoliv, nemůže být opětovně podmiňován platbou soudního poplatku z dovolání, neboť takový postup by ve svém důsledku vedl k popření podstaty práva, jehož přiznání se účastník domáhá (fakticky by tím byl zbaven reálné možnosti dovolacího přezkumu rozhodnutí o nepřiznání osvobození od soudních poplatků). Ustanovení zákona o soudních poplatcích ve spojení s položkou 23 odst. 2 Sazebníku poplatků, se tudíž vykládá tak, že se neplatí soudní poplatek z dovolání proti rozhodnutí, jímž odvolací soud nepřiznal dovolateli osvobození od soudních poplatků podle §138 o. s. ř. (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. dubna 2014, sp. zn. 29 Cdo 1031/2014, uveřejněné pod číslem 73/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Vzhledem k tomu, že dovolatelka není povinna uhradit soudní poplatek z podaného dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu, ve spojení s usnesením soudu prvního stupně, o nepřiznání osvobození od soudního poplatku a neustanovení advokáta, je nadbytečné, aby bylo rozhodováno o jejím návrhu na osvobození od soudních poplatků pro dovolací řízení.
Otázku, zda jsou splněny předpoklady pro ustanovení advokáta pro řízení o dovolání proti usnesení odvolacího soudu, pak zhodnotí přímo Nejvyšší soud jako soud dovolací (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. července 2014, sp. zn. 29 NSČR 82/2014, a usnesení ze dne 8. dubna 2015, sp. zn. 31 NSČR 9/2015, uveřejněné pod číslem 78/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
O zřejmě bezúspěšné uplatňování opravného prostředku (v tomto případě dovolání) se jedná zejména tehdy, jestliže byl podán opožděně, osobou, která k němu není (subjektivně) oprávněna, nebo je objektivně nepřípustný, nebo jestliže (s přihlédnutím ke všemu, co je soudu známo) je bez dalšího nepochybné, že opravný prostředek nemůže být úspěšný (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. února 2014, sp. zn. 21 Cdo 987/2014, uveřejněné pod číslem 67/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Z obsahu spisu vyplývá, že v nyní řešeném případě exekuce zanikla, neboť peněžité plnění, pro které byla exekuce vedena, bylo vymoženo, a to včetně nákladů exekuce i nákladů oprávněného. K řízení o návrhu na její zastavení tak již nejsou splněny podmínky (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. prosince 2012, sp. zn. 20 Cdo 3907/2011). Nadto Nejvyšší soud zdůrazňuje, že povinná žádá o ustanovení zástupce pro dovolací řízení ve věci návrhu na zastavení exekuce nařízené k vymožení pohledávky oprávněného ve výši 1 876 Kč s příslušenstvím. Podle ustanovení §238 odst. 1 písm. d) o. s. ř. však není dovolání přípustné proti rozsudkům a usnesením, v nichž dovoláním napadeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50 000 Kč, což činí dovolání v uvedené věci objektivně nepřípustným. Ani dovolací soud proto neshledává důvod pro ustanovení zástupce povinné pro dovolací řízení, neboť jde o zřejmě bezúspěšné uplatňování práva.
V situaci, kdy není důvod ustanovit dovolatelce advokáta pro řízení o dovolání, Nejvyšší soud dovolací řízení podle ustanovení §243b a §104 odst. 2 o. s. ř. zastavil.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 29. 8. 2017
JUDr. Zbyněk Poledna
předseda senátu