ECLI:CZ:NS:2017:20.CDO.3939.2017.1
sp. zn. 20 Cdo 3939/2017
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a soudců JUDr. Zbyňka Poledny a JUDr. Vladimíra Kůrky v exekuční věci oprávněné Bohemia Faktoring a. s. , se sídlem v Praze 1 – Malé Straně, Letenská 121/8, identifikační číslo osoby 27242617, zastoupené Mgr. Robertem Němcem, LL.M., advokátem se sídlem v Praze 1, Jáchymova 26/2, proti povinnému Z. Č. , V., pro 36 469,25 Kč s příslušenstvím, vedené u soudního exekutora Mgr. Marcela Kubise, Exekutorský úřad Šumperk, pod sp. zn. 139 EX 07165/16 (původně 203 EX 05794/07), o dovolání oprávněné proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 17. 8. 2015, č. j. 9 Co 655/2015-50, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.):
Odvolací soud v záhlaví označeným usnesením zastavil odvolací řízení v části týkající se odvolání oprávněné proti I. a III. výroku usnesení soudního exekutora ze dne 18. 3. 2015, č. j. 103 EX 05794/07-46, o zastavení exekuce a o nákladech řízení ve vztahu mezi účastníky (z důvodu částečného zpětvzetí odvolání), dále potvrdil uvedené usnesení v jeho výroku II., jímž soudní exekutor uložil oprávněné povinnost zaplatit náklady exekuce ve výši 7865 Kč soudnímu exekutorovi, a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.
Oprávněná napadla usnesení odvolacího soudu dovoláním.
Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 (srovnej část první, čl. II, bod 7. zákona č. 404/2012 Sb. a dále část první, čl. II, bod 2. zákona č. 293/2013 Sb.), dále též jen „o. s. ř.“.
Dovolání proti výroku, jímž odvolací soud potvrdil výrok o nákladech exekuce, není přípustné, protože jím nebylo rozhodnuto o peněžitém plnění převyšujícím 50 000 Kč (§238 odst. 1 písm. d/ o. s. ř.). K příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží (dále srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 6. 2013, sp. zn. 20 Cdo 1577/2013 či ze dne 9. 5. 2016, sp. zn. 20 Cdo 776/2016, ev. usnesení Ústavního soudu ze dne 6. 12. 2016, sp. zn. I. ÚS 2406/16, nebo ze dne 27. 2. 2014, sp. zn. III. ÚS 346/14).
Dovolání proti výroku o částečném zastavení dovolacího řízení není přípustné, neboť směřuje proti usnesení odvolacího soudu, proti němuž je přípustná žaloba pro zmatečnost podle §229 odst. 4 o. s. ř. (§238 odst. 1 písm. f/ o. s. ř.). Proto Nejvyšší soud v souladu s §243c odst. 1 o. s. ř. dovolání odmítl.
Výrok o nákladech řízení nemusí být odůvodněn (§243f odst. 3 o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 21. září 2017
JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D.
předsedkyně senátu