ECLI:CZ:NS:2017:21.CDO.1060.2016.1
21 Cdo 1060, 1062/2016
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., a soudců JUDr. Ljubomíra Drápala a JUDr. Zdeňka Novotného v právní věci péče o nezletilou M. G. , zastoupené městem Opavou, se sídlem magistrátu v Opavě, Horní náměstí č. 69, jako kolizním opatrovníkem, dítěte matky M. H. , zastoupené Mgr. Rostislavem Tomisem, advokátem se sídlem v Opavě, Hauerova č. 3, a otce M. G. , zastoupeného Mgr. Lucií Peterkovou, advokátkou se sídlem v Opavě, Dolní náměstí č. 9, o úpravě rodičovských práv a povinností, vedené u Okresního soudu v Opavě pod sp. zn. 14 P 315/2013, o dovolání otce proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 7. července 2014, č. j. 13 Co 373/2014-637, a proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 25. května 2015, č. j. 13 Co 339/2015-992, takto:
I. Řízení o dovolání proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 7. 7. 2014, č. j. 13 Co 373/2014-637, se zastavuje .
II. Usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 25. 6. 2015, č. j. 13 Co 339/2015-992, a výrok II. usnesení Okresního soudu v Opavě ze dne 1. 6. 2015, č. j. 14 P 315/2013-959, se zrušují a věc se v tomto rozsahu vrací Okresnímu soudu v Opavě k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
Okresní soud v Opavě usnesením ze dne 11. 6. 2014 č. j. 14 P 315/2013-626 zamítl návrh otce na ustanovení zástupce z řad advokátů v řízení o změnu úpravy výkonu rodičovské odpovědnosti, neboť otec sice splňoval předpoklady pro osvobození od soudních poplatků, ale „předmětné řízení není věci právně složitou, je ovládáno zásadou vyšetřovací, kdy je soud povinen provést i jiné důkazy potřebné ke zjištění skutkového stavu, než jsou účastníky navrhovány a z úřední povinnosti dbá na zákonný průběh řízení“. Krajský soudu v Ostravě usnesením ze dne 7. 7. 2014 č. j. 13 Co 373/2014-637 usnesení soud prvního stupně potvrdil. Proti usnesení odvolacího soudu podal otec dovolání, které však v průběhu dovolacího řízení vzal zpět. Nejvyšší soud proto řízení o dovolání otce proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 7. 7. 2014 č. j. 13 Co 373/2014-637 podle ustanovení §243c odst. 3 věty druhé o. s. ř. zastavil.
Okresní soud v Opavě usnesením ze dne 1. 6. 2015 č. j. 14 P 315/2013-959, v řízení o „změnu úpravy práv a povinností“ přiznal otci nezletilé osvobození od soudních poplatků a zamítl jeho žádost o ustanovení zástupce z řad advokátů. Soud prvního stupně v odůvodnění usnesení uvedl, že ustanovení advokáta není nezbytné k ochraně zájmů otce, neboť se jedná z právního hlediska o jednoduchý spor ovládaný zásadou vyšetřovací.
Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 25. 6. 2015 č. j. 13 Co 339/2015-992, potvrdil odvoláním napadený výrok o zamítnutí žádosti o ustanovení zástupce z řad advokátů. Odvolací soud se ztotožnil s odůvodněním soudu prvního stupně a dále uvedl, že se nejedná o mimořádně právně složitou věc a že z četných podání otce je zřejmé, že své zájmy dokáže hájit sám.
Usnesení odvolacího soudu napadl otec v celém rozsahu dovoláním, jehož přípustnost spatřuje v tom, že rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky procesního práva, která dosud v rozhodovací praxi dovolacího soudu nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně. Dovolatel má za to, že odvolací soud nesprávně posoudil otázku užití ustanovení §30 o. s. ř. v souvislosti s ustanovením zástupce účastníkovi ve věci péče o nezletilé. Dovolatel namítá, že řízení ve věcech péče o nezletilé nejsou vždy z právního hlediska jednoduchým sporem, povaha řízení ovládaná zásadou vyšetřovací nezaručuje dostatečnou ochranu jeho zájmů a poukazuje na narušení rovného postavení stran, když matka je advokátem zastoupena. Vedle toho akcentuje skutečnost, že mu v jiných řízeních byl advokát ustanoven, ačkoli se jeho finanční situace nezměnila.
Jelikož řízení bylo zahájeno dne 16. 7. 2012, Nejvyšší soud jako soud dovolací dovolání projednal a rozhodl o něm podle o. s. ř. ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 (srovnej čl. II, bod 7. zákona č. 404/2012 Sb. a část první, čl. II, bod 2. zákona č. 293/2013 Sb.).
Dovolání bylo podáno včas, osobou k tomu oprávněnou, zastoupenou podle §241 odst. 1 o. s. ř.
Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští (§236 odst. 1 o. s. ř.).
Podle ustanovení §236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, jestliže to zákon připouští.
Podle ustanovení §237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Dovolací soud dospěl k závěru, že dovolání je přípustné podle ustanovení §237 o. s. ř., neboť napadené usnesení závisí na vyřešení otázky procesního práva (zda pro rozhodnutí soudu podle ustanovení §30 o. s. ř. je významné, zda účastník podal žádost o ustanovení zástupce z řad advokátů v řízení ovládaném zásadou vyšetřovací), při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, přezkoumal napadený rozsudek ve smyslu ustanovení §242 o. s. ř. bez nařízení jednání (§243a odst. 1 věta první o. s. ř.) a dospěl k závěru, že dovolání je také důvodné.
Podle ustanovení §30 odst. 1 o. s. ř. účastníku, u něhož jsou předpoklady, aby byl soudem osvobozen od soudních poplatků (§138 o. s. ř.), předseda senátu ustanoví na jeho žádost zástupce, jestliže je to nezbytně třeba k ochraně jeho zájmů. O tom, že může tuto žádost podat, je předseda senátu povinen účastníka poučit.
Podle ustanovení §30 odst. 2 o. s. ř. vyžaduje-li to ochrana zájmů účastníka nebo jde-li o ustanovení zástupce pro řízení, v němž je povinné zastoupení advokátem (notářem), ustanoví mu předseda senátu v případě uvedeném v odstavci 1 zástupce z řad advokátů.
Podle ustanovení §138 odst. 1 o. s. ř. na návrh může předseda senátu přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to jeho poměry a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno.
Dospěl-li odvolací soud k závěru, že předpoklady pro osvobození od soudních poplatků otec splňuje, nemělo být – při nezměněném skutkovém základu ohledně poměrů otce – k rozhodnutí o ustanovení mu zástupce přistoupeno teprve až pro účely dovolacího řízení. Nejvyšší soud totiž ve své ustálené rozhodovací praxi opakovaně dospěl k závěru, že nelze dost dobře akceptovat úvahu, že – při nezměněných poměrech účastníka – jeho poměry odůvodňují ustanovení mu zástupce z řad advokátů ve smyslu ustanovení §30 o. s. ř. pro dovolací řízení, avšak neodůvodňovaly takový postup pro řízení předcházející; hlediska pro rozhodnutí o ustanovení zástupce z řad advokátů účastníku podle ustanovení §30 o. s. ř. jsou zde totiž stále stejná (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 3. 2011 sp. zn. 21 Cdo 1093/2010, usnesení ze dne 26. 2. 2014 sp. zn. 21 Cdo 987/2013, uveřejněného pod číslem 67/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, usnesení ze dne 15. 9. 2015 sp. zn. 21 Cdo 2802/2015). Od tohoto právního názoru nemá dovolací soud důvod se odchýlit.
Za správný nelze považovat ani názor odvolacího soudu (jakož i soudu prvního stupně), že samotná povaha řízení ve věci o péči o nezletilou je natolik jednoduchá, že nevyžaduje zastoupení otce. Zda ochrana zájmů účastníka, který nemá právnické vzdělání, vyžaduje ustanovení zástupce z řad advokátů, musí soud posoudit vždy v poměrech konkrétní věci, přičemž okolnost, že řízení o zrušení vyživovací povinnosti je ovládáno zásadou vyšetřovací [spočívající v tom, že soud je z úřední povinnosti povinen zjišťovat veškeré skutečnosti důležité pro rozhodnutí, že přitom není omezen na skutečnosti, které uvádějí účastníci a že provede i jiné důkazy potřebné ke zjištění skutkového stavu, než byly účastníky navrhovány (§20 odst. 1 a §21 z. ř. s.)], a že ve věci péče o nezletilého je soud vždy povinen přihlížet k zájmu nezletilého dítěte, neznamená, že ochrana jeho zájmů ustanovení zástupce nevyžaduje (srov. Čl. 37 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, podle kterého má každý právo na právní pomoc v řízení před soudy od počátku řízení). Ochrana zájmů účastníka – bez ohledu na to, zda jde o řízení sporné, nesporné, exekuční či jiné řízení upravené v zákoně o zvláštních řízeních soudních – bude vyžadovat ustanovení zástupce z řad advokátů zejména v případech, kdy nepůjde o zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 11. 2015 sp. zn. 21 Cdo 4529/2015, uveřejněné pod číslem 109/2016 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Otázkou, kdy jde o zřejmě bezúspěšné uplatňování práva, se Nejvyšší soud zabýval např. v již citovaném usnesení ze dne 26. 2. 2014 sp. zn. 21 Cdo 987/2013.
Z uvedeného vyplývá, že napadené usnesení odvolacího soudu není správné; protože nejsou podmínky pro jeho změnu, Nejvyšší soud jej zrušil (§243e odst. 1 o. s. ř.). Vzhledem k tomu, že důvody, pro které bylo zrušeno rozhodnutí odvolacího soudu, platí i na usnesení soudu prvního stupně, zrušil dovolací soud i toto rozhodnutí a věc vrátil Okresnímu soudu v Ostravě k dalšímu řízení (§243e odst. 2 věta druhá o. s. ř.).
Právní názor vyslovený v tomto usnesení je pro odvolací soud i soud prvního stupně závazný; o nákladech dovolacího řízení nebylo rozhodnuto, neboť v řízení se dále pokračuje.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 5. ledna 2017
JUDr. Lubomír Ptáček, Ph.D.
předseda senátu