ECLI:CZ:NS:2017:21.CDO.189.2017.1
sp. zn. 21 Cdo 189/2017
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., a soudců JUDr. Jiřího Doležílka a JUDr. Zdeňka Novotného v právní věci žalobce I. O. , zastoupeného JUDr. Marcelou Neuwirthovou, advokátkou se sídlem v Havířově, Dělnická č. 434/1a, proti žalované OKD, a.s. se sídlem v Karviné, Stonavská č. 2179 , IČO 26863154, zastoupené JUDr. Renátou Kadlubcovou, advokátkou se sídlem v Českém Těšíně, Hradišťská č. 119, o náhradu škody, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 26 C 158/2013, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 20. ledna 2016 č. j. 16 Co 55/2015-118, takto:
I. Dovolání žalobce se odmítá.
II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení 10 300 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám JUDr. Renáty Kadlubcové, advokátky se sídlem v Českém Těšíně, Hradišťská č. 119.
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.):
Nejvyšší soud České republiky dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 20. 1. 2016 č. j. 16 Co 55/2015-118 jako nepřípustné podle ustanovení §243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl, neboť žalobce sice v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, avšak uplatnil v něm jiný dovolací důvod, než který je uveden v ustanovení §241a odst. 1 o. s. ř. Podstatou dovolacích námitek žalobce je nesouhlas s tím, jak odvolací soud hodnotil znalecký posudek (a výpověď) MUDr. Kotasové a posudek o invaliditě (a výpověď) MUDr. Neuderta. Závěr odvolacího soudu o tom, že „následky obecných onemocnění nejpozději od 1. 9. 2012 omezují pracovní schopnost žalobce ve větším či širším rozsahu než následky pracovních úrazů“, je závěrem o zjištěném skutkovém stavu, nikoliv právním posouzením věci; dovolání proti výroku rozsudku krajského soudu o nákladech odvolacího řízení bylo rovněž odmítnuto jako nepřípustné podle ustanovení §243c odst. 1 věty první o. s. ř., neboť směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, kterým bylo rozhodnuto o peněžitém plnění (náhradě nákladů řízení) nepřevyšujícím 50 000 Kč [peněžité plnění přiznané výrokem o náhradě nákladů řízení nelze označit pro účely posouzení přípustnosti dovolání za plnění z pracovněprávního vztahu, o který šlo ve věci samé, neboť ve výroku o náhradě nákladů řízení se zvláštní povaha tohoto vztahu dovolující prolomení stanoveného limitu nijak neprojevuje (srov. též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2013 sp. zn. 29 Cdo 1172/2013, které bylo uveřejněno pod č. 80 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2013)], a vzhledem k ustanovení §238 odst. 1 písm. c) o. s. ř. proto není dovolání přípustné (srov. též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 2. 2014 sp. zn. 21 Cdo 987/2013, které bylo uveřejněno pod č. 67 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2014).
Nejvyšší soud neshledal důvody, aby výjimečně nepřiznal náhradu nákladů dovolacího řízení procesně úspěšné žalované, neboť pro užití ustanovení §150 o. s. ř. nepostačuje samotná skutečnost, že žalobci byl opakovaně ustanoven zástupce z řad advokátů a byl osvobozen od povinnosti platit soudní poplatek. Úvaha soudu o tom, zda jde o výjimečný případ a zda tu jsou důvody hodné zvláštního zřetele, musí vycházet z posouzení všech okolností konkrétní věci. Soud přitom přihlíží zejména k majetkovým, sociálním, osobním a dalším poměrům účastníků řízení, a to nejen u účastníka, který by měl náklady řízení hradit, ale také z pohledu poměrů oprávněného účastníka, k okolnostem, které vedly k uplatnění nároku u soudu prvního stupně nebo k podání odvolání, k postojům účastníků v průběhu řízení apod. Závěr soudu o výjimečnosti případu a důvodech hodných zvláštního zřetele pro nepřiznání náhrady nákladů řízení se musí opírat o takové zjištěné okolnosti, pro které by v konkrétním případě bylo nespravedlivé ukládat náhradu nákladů řízení tomu účastníku, který by měl náklady řízení podle jeho výsledku hradit, a za kterých by zároveň bylo možné spravedlivě požadovat na oprávněném účastníku, aby náklady řízení jím vynaložené nesl ze svého. Nepřiznání náhrady nákladů odvolacího řízení by mělo být − ve srovnání s náhradou nákladů řízení před soudem prvního stupně – jen zcela výjimečným a ojedinělým opatřením (srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2014 sp. zn. 21 Cdo 2811/2013, který byl uveřejněn pod č. 24 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2015, nebo odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu ze dne 6. 11. 2013 sp. zn. 30 Cdo 2880/2013 nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 2. 2016 sp. zn. 21 Cdo 1404/2015).
Při rozhodování o výši náhrady nákladů řízení dovolací soud přihlédl k tomu, že výše odměny má být určena podle sazeb stanovených paušálně pro řízení v jednom stupni zvláštním právním předpisem (§151 odst. 2 část věty první před středníkem o. s. ř.), neboť nejde o přiznání náhrady nákladů řízení podle ustanovení §147 nebo §149 odst. 2 o. s. ř. a ani okolnosti případu v projednávané věci neodůvodňují, aby bylo postupováno podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně (§151 odst. 2 část věty první za středníkem o. s. ř.). Vyhláška č. 484/2000 Sb. (ve znění pozdějších předpisů), která upravovala sazby odměny advokáta stanovené paušálně pro řízení v jednom stupni, však byla nálezem Ústavního soudu ze dne 17. 4. 2013 č. 116/2013 Sb. dnem 7. 5. 2013 zrušena. Nejvyšší soud České republiky za této situace určil pro účely náhrady nákladů řízení paušální sazbu odměny pro řízení v jednom stupni s přihlédnutím k povaze a okolnostem projednávané věci a ke složitosti (obtížnosti) právní služby poskytnuté advokátem ve výši 10 000 Kč pro dovolací řízení. Kromě této paušální sazby odměny advokáta vznikly žalované náklady spočívající v paušální částce náhrady výdajů ve výši 300 Kč (srov. §13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění pozdějších předpisů). Žalobce je povinen zaplatit náhradu nákladů dovolacího řízení v celkové výši 10 300 Kč k rukám advokátky, která žalovaného v těchto řízeních zastupovala (§149 odst. 1 o. s. ř.), do 3 dnů od právní moci rozsudku (§160 odst. 1 o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 7. června 2017
JUDr. Lubomír Ptáček, Ph.D.
předseda senátu