Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 25.07.2017, sp. zn. 21 Cdo 2199/2017 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2017:21.CDO.2199.2017.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2017:21.CDO.2199.2017.1
sp. zn. 21 Cdo 2199/2017 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jiřího Doležílka a soudců JUDr. Zdeňka Novotného a JUDr. Mojmíra Putny v právní věci žalobce Národního muzea , příspěvkové organizace se sídlem v Praze 1 – Novém Městě, Václavské náměstí č. 1700/68, IČO 00023272, zastoupeného JUDr. Jaroslavem Bursíkem, advokátem se sídlem v Praze 2, Belgická č. 196/38, proti žalované Mgr. M. Z. , zastoupené JUDr. Věrou Bognárovou, advokátkou se sídlem v Praze 5, Kořenského č. 1055/1, o 444 553 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu Praha - západ pod sp. zn. 8 C 246/2013, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 24. ledna 2017 č. j. 23 Co 250/2015-177, takto: I. Dovolání žalované se odmítá . II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.): Dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 24. 1. 2017 č. j. 23 Co 250/2015-177 není přípustné podle ustanovení §237 o. s. ř., neboť rozhodnutí odvolacího soudu, které vychází ze závazného právního názoru dovolacího soudu, jenž byl – přímo v této věci - vyjádřen v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 3. 10. 2016 č. j. 21 Cdo 740/2016-162, je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu [srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 12. 2015 sp. zn. 21 Cdo 839/2015 a v něm vyjádřený právní názor, že při zvažování „dobré víry“ zaměstnance (§331 zákoníku práce) při přijetí náhrady mzdy od zaměstnavatele z důvodu neplatného rozvázání pracovního poměru (§69 odst. 1 zákoníku práce) je třeba vzít v úvahu, zda v době poskytnutí náhrady již uplynula lhůta k podání dovolání nebo k uplatnění ústavní stížnosti proti rozsudku soudu, kterým bylo rozhodnuto o neplatnosti rozvázání pracovního poměru] a není důvod, aby rozhodná právní otázka byla posouzena jinak. Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalované podle ustanovení §243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje. Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 25. července 2017 JUDr. Jiří Doležílek předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:07/25/2017
Spisová značka:21 Cdo 2199/2017
ECLI:ECLI:CZ:NS:2017:21.CDO.2199.2017.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Přípustnost dovolání
Dotčené předpisy:§237 o. s. ř. ve znění do 31.12.2013
Kategorie rozhodnutí:E
Podána ústavní stížnost sp. zn. IV. ÚS 3321/17
Staženo pro jurilogie.cz:2017-12-22