ECLI:CZ:NS:2017:21.CDO.2451.2017.1
sp. zn. 21 Cdo 2451/2017-123
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Mojmíra Putny a soudců JUDr. Jiřího Doležílka a JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph. D., v právní věci zástavního věřitele Moravského Peněžního Ústavu - spotřebního družstva se sídlem v Praze – Novém Městě, Senovážné náměstí č. 1375/19, IČO 25307835, zastoupeného JUDr. Jiřím Vodou, LL.M., advokátem se sídlem v Praze 8, Sokolovská č. 85/104, proti zástavním dlužníkům: 1) A. N. A. a 2) J. A. , oběma zastoupeným JUDr. Janem Šafrou, LL.M, advokátem se sídlem v Praze 1, Revoluční č. 1082/8, o soudní prodej zástavy, vedené u Okresního soudu v Uherském Hradišti pod sp. zn. 15 C 175/2015, o dovolání zástavních dlužníků proti usnesení Krajského soudu v Brně - pobočky ve Zlíně, ze dne 5. října 2016, č. j. 60 Co 281/2016-94, takto:
I. Dovolání zástavních dlužníků se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.):
Nejvyšší soud České republiky dovolání zástavních dlužníků proti usnesení Krajského soudu v Brně - pobočky ve Zlíně, ze dne 5. 10. 2016, č. j. 60 Co 281/2016-94, podle ustanovení 243c odst. 1 věty první odmítl, neboť v něm byl uplatněn jiný dovolací důvod, než který je uveden v ustanovení §241a odst. 1 o. s. ř. (dovolatelé namítají, že „odvolací soud nesprávně posoudil skutkový stav věci a dospěl tak k nesprávnému právnímu závěru“ a že „nesprávné skutkové posouzení věci spočívá v tom, že odvolací soud nevyhodnotil předložené důkazy komplexně, tedy v celkovém kontextu pravidelných příjmů a výdajů odvolatelů“, poukazují na okolnosti, které jsou podle jejich názoru významné, a na tomto základě budují odlišné právní posouzení předpokladů pro osvobození od soudních poplatků), a v dovolacím řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat.
Ostatně, rozhodnutí odvolacího soudu je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu (k předpokladům pro osvobození účastníka od soudních poplatků srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 7. 2013, sp. zn. 29 Cdo 1301/2013, uveřejněné pod č. 99/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 4. 2014, sp. zn. 21 Cdo 1940/2013, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 9. 2013, sp. zn. 30 Cdo 2643/2013, odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 10. 2013, sp. zn. 32 Cdo 1180/2013, anebo odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 11. 2015, sp. zn. 21 Cdo 3396/2015, z nichž – mimo jiné - vyplývá, že povinností účastníka řízení je řádně a hodnověrně doložit své osobní, majetkové a výdělkové poměry a že soud musí zkoumat celkové poměry účastníka, přihlížet k charakteru sporu a výši poplatku, jenž má být zaplacen, a to s ohledem na posouzení, zda splnění poplatkové povinnosti je v reálných možnostech účastníka, či nikoli) a není důvod, aby rozhodná právní otázka byla posouzena jinak.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 5. října 2017
JUDr. Mojmír Putna
předseda senátu